Učil jsem v ČSLA v Krátkodobých řidičských kurzech
3. 12. 2018
čas čtení
2 minuty
Vážený pane Čulíku,
řadu let jsem sloužil v ČSLA a zastával velitelské funkce v Krátkodobých
řidičských kurzech (KŘK). Některé údaje, které v této souvislosti uvádí
p. Hlavenka v uvedeném článku, naprosto neodpovídají tomu, jak uvedené
kurzy probíhaly. Je otázkou, zda se p. Hlavenka
během své vojenské služby opravdu seznámil se všemi detaily organizace
výcviku řidičů. Je také možné, že za ta léta řadu věcí zapomněl, píše František Kroupa.
Takže:
1) Na vojnu přicházeli branci, kteří úspěšně absolvovali Autoškolu
Svazarmu a získali řidičský průkaz skupiny C, opravňující k řízení
vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Autoškolu naštěvovali dobrovolně (za
velmi zvýhodněných finančních podmínek) a
předurčili tím svoje budoucí vojenské zařazení (a často celoživotní).
2)
KŘK následoval po jednoměsíčním základním výcviku ("přijímači") a
netrval dva týdny, nýbrž dva měsíce. Jeho součástí byla teoretická
příprava a zejména praktická zaměstnání - údržba, jízda (napřed na
uzavřeném cvičišti, pak po veřejných silnicích ve dne, nakonec i v noci,
včetně jízdy v koloně; výjimečně jsem zažil i výcvik řízení v
protichemickém oděvu a ochranné masce) a kurzisté byli
hodnoceni. Všichni také absolvovali psychologická vyšetření v
příslušném oddělení oblastní vojenské nemocnice. Kdo někde neuspěl, byl
vyřazen.
3) Ti, u kterých to bylo potřeba, ještě pokračovali dalším měsíčním kurzem, v mém případě se jednalo o vlečení přívěsů nad 750
kg. Úspěšní absolventi získali řidičský průkaz skupiny E (přezkoušení prováděl příslušník Dopravního inspektorátu VB).
4)
Ve vojenském vozidle (vyjma přistavení a odstavení) nejezdil nikdy
řidič sám, vždy s ním musel být velitel vozu, u sólo jízd
voják z povolání nebo občanský pracovník; výjimečně (při jízdě v
koloně, výcviku apod.) i poddůstojník. Získali pak řidičský průkaz
skupiny D.
5)
Vojáci směli na základě výjimky z vyhlášky o pravidlech silničního
provozu (obvykle neměli požadovaných 21 let a dvouletou praxi
v řízení vozidel skupiny C) řídit i vojenské autobusy, vždy s velitelem
vozu. Předtím museli absolvovat další kurs.
6) Řidiči speciálních vozidel (bojových, ženijních, přepravníků raket apod.) absolvovali navíc specializované kursy.
Přikládám odkaz na vzpomínky jiného pamětníka.
http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=5624
12173
Diskuse