Pět poučení z evropských voleb

29. 5. 2019

čas čtení 1 minuta
Jestliže evropské volby bývávaly nudnou záležitostí, v roce 2019 to neplatí, napsal Dalibor Roháč. Kromě zjevného - fragmentace evropské politiky, solidní, ale ne dominantní pozice ultrapravice a stále zelenější levice - se z víkendového hlasování vynořila pětice lekcí.


Od vypuknutí dluhové krize v roce 2009 přistupují pozorovatelé ke každé krizi v EU jako k existenční záležitosti. Nicméně při všech svých dysfunkcích zde EU zůstane dál. Celková podpora integračního projektu je na historickém vrcholu a výhody členství jsou zjevné i jeho populistickým kritikům. Avšak i když už EU nečelí riziku kolapsu, zůstává zde riziko vyprázdnění a neovladatelnosti kvůli nacionalistické politice.

Ve většině zemí byla evropská témata zastíněna domácí politikou. Poučení pro proevropské síly je zřejmé: Na lokálním kontextu záleží, neexistuje univerzální řešení ani náhrada za vážné zabývání se domácí politikou.

Kolaps rakouské vládní koalice a rezignace britské premiérky ukazují pochybnost konzervativní strategie, která kooptuje krajní pravici. Úsilí o kompromis s ultrapravičáky láme charakter pravého středu jakožto ekumenické a zásadně umírněné politické síly a tlačí jej do soupeření, v němž nemůže vyhrát.

Pohodlný pohled na evropskou politiku vidí "nové" členské země jako nástroje populismu, zaostalosti a korupce. V mnoha směrech je tento pohled založen na skutečnosti. Avšak binární vidění zastiňuje fakt, že nové i staré členské státy čelí stejným výzvám.

Tři roky po referendu Británie vysílá do Evropského parlamentu z velké části neseriózní skupinu politiků. Avšak tento cirkus musí skončit. Britská vláda má buď mít odvahu brexit odvolat, nebo jej provést při nejbližší příležitosti, ať už s dohodou, nebo bez ní.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10243

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2019