Orbán: Vyhrál boj v Maďarsku, prohrál bitvu v Evropě. Jenže o co vlastně válčí?

29. 5. 2019

Jak dokazuje konflikt s Evropskou lidovou stranou a vyjádření politiků strany Fidesz před volbami, maďarský premiér Orbán doufal, že volby do Evropského parlamentu posílí antiimigrační politické síly v celé Evropě, což nakonec povede ke změně politiky Evropské komise. Nicméně je stále nejasné, co se stane, píše Péter Cseresnyés.

Fidesz vyhrál volby s 52 % odevzdaných hlasů při rekordní účasti voličů. Výsledkem je, že strana získala 13 křesel v EP z 21. Podařilo se jí dosáhnout na největší podíl voličských hlasů v Evropě a upevnila Orbánovu pozici v Maďarsku. Nicméně premiér si nemůže pomoci a míří výše. Nakonec aspiruje na ovlivňování evropské politiky a za tím účelem musí doma uspět - což je podmínka nutná, ale nikoliv postačující.

Vynecháme-li Maďarsko, antiimigrační strany si v mnoha zemích vedly dobře, mj. ve Francii, Polsku a zejména v Itálii. Ačkoliv to někteří považují za evropský trend, je třeba započítat i fakt, že politické klima v jednotlivých evropských zemích se dosti liší. Lidé především volili v národním rámci a v souladu s lokální politickou dynamikou. To znamená, že v některých zemích Orbánovi spojenci posílili, zatímco v jiných uspěly socialistické a liberální síly.

Evropská lidová strany získala 180 mandátů, zatímco její největší rival, Sociálně demokratická skupina, 146. To je celkem 326 v parlamentu se 751 křesly. K získání absolutní většiny je třeba 376 křesel. Uskupení ALDE a Zelení dosáhla skvělých výsledků a oznámila, že jsou ochotna jednat s lidovci za podmínky splnění požadavků. To znamená, že v případě dohody již nebude třeba 13 mandátů, které může nabídnout Fidesz. Na druhé straně volební výsledky a stranická matematika zřejmě zničily Orbánovu naději na spolupráci mezi pravým středem a radikální pravicí.

Orbánova možnost spolupracovat v rámci Visegrádské skupiny (Slovensko, Česká republika, Polsko a Maďarsko), kde levicové strany zaujímají antiimigrační postoje, s ohledem na výsledky voleb nemusí již být realizovatelná. Zčásti kvůli faktu, že mandáty z těchto zemí byly fragmentovány. Navíc se zdá, že stranické vazby jsou silnější než sdílené postoje k přistěhovalectví.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že lídr frakce evropských lidovců Manfred Weber získá podporu centrální části Evropské lidové strany (EPP) a bude spolupracovat se socialisty, liberály a zelenými.

V následujících týdnech se ukáže, kam směřují vedení EU a Fidesz. Je důležité všimnout si, že političtí aktéři zřídkakdy počítají s nejpříznivějším výsledkem. Je velmi pravděpodobné, že Orbán předem počítal s aliancí EPP, socialistů a liberálů.

S ohledem na to, co je známo o Orbánově zálibě v dlouhodobém plánování, možná se již zabývá volbami v roce 2024 a bude se snažit využít posílení radikální pravice. Protože tvrdí, že plánuje do roku 2030, dávalo by smysl, kdyby rok 2019 považoval za pouhý odrazový můstek.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2596

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2019