
Londýnské momentky
23. 3. 2020 / Věra Broumová
Slunečná neděle je v Británii malý zázrak. V parcích se procházejí veselé skupinky. Cyklisté, pejskaři, běžci… Vše naprosto normální, dokud člověk nenarazí na první roušku, která uzemní jeho jarní nadšení.
Britové jsou velmi sebejistý národ. Nebo jde o jinou vlastnost…? Posuďte sami:
Vláda našla vysoce specifické řešení koronavirové otázky - stádní imunitu! Necháme běžet vše bez omezení a 70% populace, kterou virus neskolí, nás ochrání před druhou vlnou. Nutno podotknout, že reakce mezi prostým lidem, který byl poté masivně školen o “stádní imunitě” národním tiskem, byla jednoznačně nedůvěřivá. Známí mne zasypávali dotazy, co je na tom pravdy (vystudovala jsem virologii).
A tak jsem musela s tou pravdou ven - tento způsob na papíře udělá hezké grafy, ale s ohledem na stav NHS (státní zdravotní systém) znamená kolaps místního zdravotnictví. Stačí jen vyhledat pár čísel na internetu: 2 000 000 Britů nad 80 let, při úmrtnosti 15% jde o 300 000 ohrožených pacientů nad 80 let (nemluvě o dalších). V současné době disponuje NHS 165 000 lůžky. Na jedno lůžko minimálně pár těl.
Vláda se patrně také časem dopočítala, takže se situace rapidně mění. Ale Borise tady v Londýně nebere moc lidí vážně. Proto ty procházky v parku a před zavřením hospod poslední skupinové pařby.
Hromadná doprava - pořádná otrava, jak zpívá Jahelka. Tady se po vládním doporučení sociální izolace a omezení cest MHD, zavádějí zajímavé ekonomické úpravy. Metro hlásí propad pasažérů o 50% a velké finanční ztráty. Řešení? Nastoupíte do poloprázdného metra cestou do práce, popojedete zastávku, kde metro nečekaně končí. A kde na vás čeká dav sesbíraný z předchozích spojů. Pak všichni nastoupíte a mačkáte se, jako obvykle. Britové si stále na tradice potrpí. Vše je, jak má být. Žádná panika.
This is what self isolation looks like in hull #lockdownUKnow #COVIDー19 #StayAtHome pic.twitter.com/dbMbuRZDOX
— Chloe Hill (@smoking_mermaid) March 22, 2020
Ta propuká v obchodech. Dnes už koupíte balení devíti rolí toaletního papíru za £15 (430 Kč). Ano, “jsi-li správným Čechem, ne papírem, ale mechem” platí i tady. Nedostatek ovoce, zeleniny i vajec má i pozitivní dopady - my, zpovykaní Londýňané, se učíme na svých zahradách s pěstěnými trávníky sázet rajčata, salát, brambory.
Jedinými obchody s ještě slušnou zásobou surovin jsou polské “sklepy” (alias obchody). Prý mají několik dodavatelů. Ale vajíčka až za týden. Takže sháním slepice…
Krize
v nemocnicích zuří zcela potichu (noviny zarytě mlčí). Pokud
nemáte v rodině doktora či sestřičku, pak netušíte. Do té
doby, než v prázdném obchodě potkáte naprosto vyčerpaného
záchranáře, který marně hledá něco na svačinu. Už jede v
kuse skoro dva dny. A ochranné pomůcky si půjčují s kolegou.
Možná by se jim hodily po domácku šité roušky z Česka,
přemýšlím.
Nakoupila jsem pár látek a po vzoru národní solidarity se chystám šít. Apel zdravotníků premiérovi se patrně asi nesetká s rychlou reakcí. Znáte to...
Lidé
tady pomáhají zdravotníkům tak, že nakupují žádané potraviny
a ponechávají je na vyhrazeném místě v nemocnicích. A také
morální podporou.
Foto: Morální podpora: "Všem pracovníkům státního zdravotnictví na frontové liniii proti koronavirové pandemii. Děkujeme vám za vaši tvrdou práci."
Brzy uvidíme, jak moc to nebude stačit.
Z
Londýna,
Věra Broumová
Diskuse