Izrael a Palestina: Odnesou to zase obyčejní lidé

7. 10. 2023

 
Izrael a okupovaná palestinská území se potýkají s dosud nejvážnější eskalací mezi židovským státem a islamistickou skupinou Hamás poté, co překvapivý palestinský útok ráno v den židovského svátku vedl ke stovkám mrtvých, zajetí desítek izraelských rukojmích a vyvolal obavy z regionální eskalace.

Na neověřených videozáznamech zveřejněných Hamásem, militantní organizací, která v roce 2007 převzala kontrolu nad Pásmem Gazy, jsou vidět zajatí mladí Izraelci celí od krve, s rukama svázanýma za zády a vyděšenýma očima, zatímco v sobotu pokračovaly boje mezi touto frakcí a Izraelskými obrannými silami (IDF) na jihu Izraele a v palestinské enklávě.

Podle izraelských představitelů bylo v Izraeli zabito nejméně 250 lidí a nejméně 1800 jich bylo zraněno. Červený půlměsíc uvedl, že na Západním břehu Jordánu bylo zraněno 92 lidí. V izraelské televizi plakali rodinní příslušníci mrtvých a desítek pohřešovaných lidí, které Hamás vzal jako rukojmí, a popisovali, jak byly jejich domy a obce napadeny, zatímco rodiny spaly.

V pásmu Gazy bylo při odvetných izraelských náletech zabito nejméně 232 lidí a 1 650 jich bylo zraněno, což způsobilo chaos v již tak rozpadající se zdravotnické infrastruktuře.

Bezpečnostní situace v Gaze, Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, v nejlepších dobách nestabilní, se již rok a půl neustále zhoršuje. Nikdo na obou stranách však nepředpokládal rozsah a krutost toho, co Hamás nazval "Operace al-Aksá", bezprecedentní námořní, leteckou a pozemní ofenzívou Hamásu, která otevřela děsivou novou kapitolu v desetiletí trvajícím konfliktu. Neúspěch izraelského bezpečnostního establishmentu při odvrácení útoku by mohl mít dopad  po celá desetiletí podobně jako Jomkippurská válka, která začala tento týden před 50 lety.

Svědectví civilistů z Izraele i Gazy vyjadřují podobné pocity. Mrtvoly a krev stále pokrývají mnoho ulic; po téměř 12 hodinách bojů, které nejeví známky ústupu, není situace dostatečně klidná, aby bylo možné vyzvednout mrtvé.

Představitelé Hamásu, islamistického hnutí, které v roce 2007 převzalo kontrolu nad pásmem Gazy, často říkali, že Izraeli odpoví "v čase a na místě, které si sami zvolíme".

Načasování a rozsah tohoto bezprecedentního leteckého a pozemního útoku však zaskočily jak Izraelce, tak Palestince.

Údajně byl zahájen v reakci na židovské návštěvy o svátcích ve zlomovém areálu mešity al-Aksá v Jeruzalémě, která je nejposvátnějším místem judaismu a třetím nejposvátnějším místem islámu. Přesto se Hamás v minulosti spokojil s méně závažnými útoky za závažnější porušení jeruzalémského statusu quo.

To také vyvolalo obavy, že operace, kterou Hamás nazval "potopa al-Aksá", by mohla vyvolat širší požár, který by vtáhl Jeruzalém a Západní břeh Jordánu nebo Hizballáh v Libanonu. Vzpomínky na násilí mezi komunitami, které pohltilo izraelské ulice během poslední války s Hamásem v roce 2021, jsou stále velmi čerstvé.

Útok představuje vážné selhání zpravodajských služeb izraelského bezpečnostního establishmentu, který vyhodnotil, že Hamás neusiluje o plnohodnotnou válku; obě strany právě vyjednaly příměří, zprostředkované Katarem, Egyptem a OSN, po třech týdnech násilí a nepokojů u separačního plotu.

Součástí izraelských kalkulací bylo zřejmě i to, že Hamás nebude chtít ohrozit ekonomickou záchrannou brzdu posledních dvou let - vydání 18 500 povolení pro muže z Gazy pracovat ve stavebnictví a zemědělství v Izraeli.

Díky této strategii, zavedené po válce v květnu 2021, opustilo Gazu za posledních 30 měsíců více lidí než za  celých prvních 14 let blokace Gazy Izraelem a 2,3 milionu obyvatel pásma Gazy, z nichž více než polovina žije pod hranicí chudoby, přinesla více než 2 miliony dolarů denně.