Hon na čarodějnice v Izraeli: Učitel byl uvržen do samovazby, protože vyjádřil znepokojení nad zabíjením v Gaze
13. 1. 2024
čas čtení
8 minut
Foto: Učitel dějepisu Meir Baruchin, který na Facebooku zveřejnil vzkazy proti armádním operacím v Gaze
"Stal jsem se 'příznivcem Hamásu', protože jsem vyjádřil svůj nesouhlas s útoky na nevinné civilisty."
Meir Baruchin, který byl propuštěn a uvězněn za kritiku armády, říká, že mnozí, kteří s ním souhlasí, se bojí vystoupit na veřejnosti
Nepravděpodobné obvinění z úmyslu spáchat vlastizradu přivedlo Meira Baruchina, šedovlasého, tiše mluvícího učitele dějepisu a občanské výchovy, začátkem listopadu do samovazby v nechvalně proslulé jeruzalémské věznici "Ruský komplex".
Důkazem, který shromáždila policie, jež mu nasadila pouta, pak odjela do jeho bytu a za jeho přihlížení ho prohledala, byla série jeho příspěvků na Facebooku, v nichž truchlil nad civilisty zabitými v Gaze, kritizoval izraelskou armádu a varoval před válkami z pomsty.
"Z Gazy přicházejí strašlivé záběry. Celé rodiny byly vyhlazeny. Obvykle takové obrázky nenahrávám, ale podívejte se, co děláme při pomstě," stálo ve zprávě z 8. října pod obrázkem rodiny Abú Daqqa, která byla zabita při jednom z prvních náletů na Gazu. "Každý, kdo si myslí, že je to ospravedlnitelné kvůli tomu, co se stalo včera, by si měl zrušit přátelství. Všechny ostatní žádám, aby udělali vše pro zastavení tohoto šílenství. Zastavte to hned. Ne později, teď!!!"
Bylo to den po strašlivém útoku Hamásu na Izrael, kdy se země vzpamatovávala ze zabití 1 200 lidí a únosu více než 240 osob.
Věděl, že jeho názory na izraelskou armádu jsou kontroverzní; podobná kritika v méně výbušné době ho před třemi lety stála místo učitele ve městě Rišon LeZion nedaleko Tel Avivu. Zároveň si myslel, že jejich vyjádření je životně důležité, protože země se rozhoduje, jak reagovat.
"Většina Izraelců toho o Palestincích moc neví. Myslí si, že jsou to teroristé, všichni, nebo jsou to pro ně mlhavé obrazy beze jmen, bez tváří, bez rodin, bez domovů, bez nadějí," řekl Baruchin. "Ve svých příspěvcích se snažím Palestince představit jako lidské bytosti."
Deset dní po této zprávě na Facebooku byl propuštěn z práce učitele v obci Petach Tikva. O necelý měsíc později se ocitl ve vězení se zvýšenou ostrahou, zadržen, aby policie měla více času na prošetření kritických názorů, které se nikdy nesnažil skrývat.
Uvnitř Izraele je podle zkušených novinářů, intelektuálů a aktivistů za práva jen málo veřejného prostoru pro nesouhlas s válkou v Gaze, a to i po třech měsících ofenzivy, při níž zahynulo 23 000 Palestinců a jejíž konec je v nedohlednu. "Nenechte se mýlit: Baruchín byl použit jako politický nástroj k vyslání politického poselství. Motivem jeho zatčení byl odstrašující účinek - umlčení jakékoli kritiky nebo náznaku protestu proti izraelské politice," uvedl v úvodníku deník Haaretz.
Není jediným učitelem, který se stal terčem útoku. Úřady si předvolaly také Yael Ayalonovou, ředitelku střední školy v Tel Avivu, poté, co sdílela článek Haaretzu, který varoval, že izraelská média skrývají utrpení civilistů v Gaze. "Izraelští občané si musí být této skutečnosti vědomi," stálo v článku.
Poté, co se zpráva o tomto článku rozšířila, se její studenti ve škole vzbouřili; ona se obrátila na soud a byla znovu přijata do funkce, ale když se vrátila do školy, byla opět napadena studenty skandujícími "táhněte domů".
Baruchin měl tento měsíc také slyšení u vzdělávacího tribunálu. Podle izraelského pracovního práva nemají obecní úřady právo propustit učitele, jehož výkon byl vždy vynikající, říká a zákony o svobodě projevu chránily jeho právo psát o válce.
Zatímco však čeká na verdikt, žije z úspor, a i kdyby vyhrál, obvinění z velezrady nebylo staženo: mohl by žít v jejich stínu po dobu pěti let, což je limit, kdy ho policie může stíhat.
"Tento příběh je mnohem větší než můj osobní příběh nebo Yaelin osobní příběh. Je to doba honů na čarodějnice v Izraeli, politického pronásledování," řekl. "Stal jsem se 'příznivcem Hamásu', protože jsem vyjádřil svůj nesouhlas s útoky na nevinné civilisty."
Řekl, že obdržel stovky soukromých vzkazů na podporu od kolegů učitelů a studentů, kteří se příliš báli zveřejnit.
"Vzkaz je naprosto jasný: Mlčte, dávejte si pozor," říká a dodává, že posílily jeho vlastní přesvědčení o tom, že má mluvit nahlas. "Říkal jsem si, že až půjdu do důchodu, možná dojdu k závěru, že tohle je nejvýznamnější poučení, jaké jsem kdy v občanské výchově dal."
Baruchin se domnívá, že je jediným židovským Izraelcem, který byl zadržen za to, že odsoudil smrt civilistů v Gaze, ale nebylo by to nic neobvyklého, kdyby byl palestinským občanem Izraele.
Stovky lidí byly kvůli příspěvkům na sociálních sítích zatčeny a uvězněny nebo přišly o práci či přístup ke vzdělání. Soudce, který Baruchina poslal do vězení, použil výslovné srovnání. "
"Kdyby takový příspěvek zveřejnil arabský obyvatel, bylo by nebezpečí jasné. Nemyslím si, že je možné rozlišovat mezi arabským a židovským postem."
Na rozdílné standardy svobody projevu pro židovské a palestinské občany v zemi poukázala skupina významných Izraelců v dopise, v němž varovali, že v zemi došlo k normalizaci podněcování ke genocidě.
Baruchin byl původně vyzván, aby se dostavil na policejní stanici k výslechu kvůli obvinění z pobuřování. Když policii upozornil, že k obvinění izraelského občana z tohoto trestného činu potřebuje příkaz generálního prokurátora, bylo řádně vypracováno obvinění z vlastizrady.
Když se dostavil na policejní stanici, byly mu spoutány ruce a kotníky a byl mu předložen příkaz k domovní prohlídce. Pět detektivů ho tam eskortovalo, obrátili jeho byt vzhůru nohama a nakonec zabavili dva notebooky a šest pevných disků. Policie poté požádala o více času na vyšetřování a soudce nařídil jeho zadržení.
"Do cely jsem si nesměl nic vzít," říká. "Přišel jsem tam oblečený a zůstal jsem v tom samém oblečení čtyři dny. Byly tam sprchy se studenou vodou, maličký kousek mýdla, dvě deky páchnoucí cigaretovým kouřem a maličký ručník.
"Nesměl jsem si vzít knihu,mít televizi ani nic jiného. Dozorci se mnou nesměli mluvit a nebyla tam žádná okna, takže jsem nerozeznal den od noci. Hodinky mi byly odebrány.
"Abych se nezbláznil, cvičil jsem každou hodinu a půl až dvě. Pokaždé, když přišel dozorce na kontrolu, jsem se zeptal, kolik je hodin, abych si spočítal, kolik mi zbývá."
Než druhý soudce nařídil jeho propuštění, byl znovu vyslýchán. Vyšetřovatelé mu řekli, že jeho příspěvky jsou jako Protokoly sionských mudrců, které patří mezi nejznámější antisemitské dokumenty na světě. "Jsem učitel dějepisu, tak jsem se zeptal: 'Četli jste je někdy? Neodpověděli."
Až bude jeho jméno očištěno, hodlá Baruchin žalovat izraelská média, která informovala o policejních obviněních, aniž by se ho zeptala na jeho reakci nebo si vyhledala důkazy, a obvinila ho z ospravedlňování a legitimizace Hamásu.
Říká, že ho tato zkušenost netraumatizovala, protože pro něj je mnohem znepokojivější osud palestinských civilistů a izraelských rukojmích v Gaze. Stále pozorně sleduje, co se tam děje, a na svém telefonu listuje snímky nedávných mrtvých, novináře, houslisty, dítěte.
Jeho pnejnovějším příspěvkem byl obrázek improvizovaného náhrobku, který vypadá jako část rozbitého kusu nábytku. "Neznámý mrtvý, zelená bunda a tenisky," zní nápis.
"Celý příběh v jednom obrázku," říká. "Izraelská mainstreamová média tento obrázek nezveřejnila. Nechápou tento obrázek a nechtějí ho chápat."
Podrobnosti v angličtině ZDE
3725
Diskuse