"Žádné jídlo, žádná voda": humanitární pracovníci se domnívají, že v částech Gazy panuje hladomor
16. 1. 2024
Pracovníci humanitárních organizací v Gaze se domnívají, že na tomto území již panuje hladomor: rodiče obětují zbytky jídla pro své děti, jedno jablko stojí 8 dolarů a palivo na vaření je téměř nemožné sehnat
Agentury OSN uvedly, že Gaza naléhavě potřebuje další humanitární pomoc. Palestinské úřady oznámily, že počet mrtvých na tomto území během izraelské ofenzívy tam vzrostl na více než 24 000.
Světový potravinový program, Unicef a Světová zdravotnická organizace ve společném prohlášení uvedly, že je třeba otevřít nové vstupní cesty do Gazy, každý den vpustit více nákladních automobilů a umožnit pracovníkům humanitárních organizací a těm, kteří hledají pomoc, bezpečný pohyb.
Agentury OSN neobvinily přímo Izrael, ale uvedly, že dodávkám pomoci brání příliš málo otevřených hraničních přechodů z Izraele, pomalý proces prověřování nákladních vozidel a zboží směřujících do Gazy a pokračující boje.
Válka Izraele proti Hamásu v Gaze edla k rozsáhlým škodám na rozsáhlých částech území a k vysídlení většiny z 2,3 milionu obyvatel Gazy. Mnozí byli nuceni se stěhovat pětkrát, šestkrát nebo sedmkrát a při hledání bezpečí přišli o většinu svého majetku a peněz.
V Rafáhu a Chán Júnisu na jihu Gazy pokrývají stany a provizorní obydlí téměř veškerou dostupnou půdu, několik rodin se tísní v bytech, v přístřešcích OSN ve školách nebo spí na podlahách nemocnic.
"Není tu žádné jídlo, žádná voda, žádné topení. Umíráme zimou," řekl Mohammad Kahil, který byl vysídlen ze severu Gazy do Rafáhu.
Sedmatřicetiletý Husajn Awda uprchl ze severu Gazy poté, co byl zničen jeho dům a na začátku války mu zahynulo mnoho příbuzných.
"Je to strašné. Máme jen jedno jídlo denně, chleba z mouky a soli. Možná dostaneme nějaké fazole v konzervě, pokud se nám je podaří koupit na černém trhu. Jinak máme hlad," řekl Awda, který se svou rodinou žije v bývalém odborném učilišti v Chán Júnisu, kde nyní žije 35 000 vysídlených lidí.
"Mělo by přijít více pomoci, ale neviděli jsme nic kromě nějakého ovoce, které je velmi drahé. Na trzích není nic. Snažíme se jíst méně, protože nevíme, kdy nějaké další potraviny přijdou."
Lékaři v Gaze uvedli, že děti oslabené nedostatkem jídla zemřely na podchlazení a že několik novorozenců s podvyživenými matkami nepřežilo déle než několik dní.
"Nemáme k dispozici čísla, ale můžeme říci, že děti umírají v důsledku humanitární situace na místě i v důsledku přímého dopadu bojů," uvedla Tess Ingramová, mluvčí Dětského fondu OSN, která je v Rafáhu.
Mnozí vysídlenci nemají po třech měsících války už žádné peníze a nemohou si dovolit ani základní věci na výrobu plochého chleba. Pětadvacetikilové pytle mouky nyní stojí 50 dolarů, což je šestinásobek předválečné ceny, cena soli se zvýšila o 1 800 %. Jediným dostupným palivem je dřevo nařezané z živých stromů, které špatně hoří a je drahé.
Přístup humanitárních organizací na sever Gazy, kde uprostřed trosek stále žije 300 000 lidí, ztěžují pokračující boje.
Představitelé humanitární pomoci uvedli, že mají silné podezření, že na severu Gazy existují "ohniska hladomoru", ale že nedostatek údajů o dětské podvýživě a dětské úmrtnosti znamená, že formální kritéria pro vyhlášení hladomoru nebyla splněna. Snímky zveřejněné v pondělí na sociálních sítích ukazují stovky lidí, kteří spěchají k nákladnímu autu přivážejícímu potraviny.
"Nedostala se tam téměř žádná pomoc a je tam spousta lidí, kteří nemohli nebo nechtěli opustit své domovy a jsou tam od prvního dne," řekl jeden z úředníků.
OSN v neděli uvedla, že v lednu dorazila na místo určení na severu země méně než čtvrtina konvojů s humanitární pomocí, protože izraelské úřady většině z nich znemožnily přístup.
Izrael z problémů s dodávkami pomoci obvinil OSN a další skupiny a tvrdil, že se zásoby v Gaze "hromadí". Plukovník Moše Tetro, velitel izraelské armádní jednotky odpovědné za dodávky humanitární pomoci, minulý týden uvedl, že v Gaze není nedostatek potravin a "zásoby v Gaze jsou pro nejbližší období dostatečné".
Představitelé OSN uvedli, že ačkoli logistické problémy spojené s přesunem pomoci přes Gazu znamenají, že někdy dochází k prodlevám, jejich sklady byly o víkendu téměř prázdné.
Odborníci z Iniciativy pro klasifikaci fází integrované potravinové bezpečnosti (IPC), která pro OSN, nevládní organizace a vládu měří riziko hladomoru po celém světě, předpověděli, že nejméně každé čtvrté domácnosti v Gaze hrozí do tří týdnů "extrémní nedostatek potravin, hlad a vyčerpání kapacit pro zvládání situace".
Ve zprávě zveřejněné před třemi týdny také dospěli k závěru, že v Gaze bude "nejvyšší podíl lidí, kteří čelí vysoké míře akutního nedostatku potravin ..., jaký kdy agentura klasifikovala pro jakoukoli oblast nebo zemi".
Palestinské úřady v pondělí uvedly, že do nemocnic v Gaze byla během uplynulého dne přivezena těla 132 lidí zabitých při izraelských úderech, čímž se počet obětí od začátku války zvýšil na 24 100.
Podle představitelů ministerstva zdravotnictví, které při sčítání nerozlišuje mezi bojovníky a nebojovníky, byly dvě třetiny zabitých ve válce ženy a děti.
Izraelská armáda v pondělí uvedla, že její síly a letadla se zaměřily na bojovníky v Chán Júnisu, který je v současnosti ohniskem pozemní ofenzívy, a také v severní části Gazy, kde izraelská armáda podle svých slov nadále rozšiřuje svou kontrolu.
Vládní mediální kancelář Hamásu uvedla, že zasaženy byly dvě nemocnice, dívčí škola a "desítky" domů.
V nemocnici al-Aksá v centrální části Gazy byla v neděli na oslím povozu navršena těla.
Hisham Abu Suweh, který čekal před pohotovostním oddělením, kde byla ošetřována jeho žena, řekl, že jeho rodina si myslela, že jako civilisté budou v bezpečí.
"Seděli jsme v klidu, když nás zasáhla raketa," řekl.
Diskuse