Bývalý šéf izraelských bezpečnostních služeb: Izrael by měl vyjednávat s uvězněným vůdcem intifády

15. 1. 2024

čas čtení 7 minut

Izrael nebude mít bezpečnost, dokud Palestinci nebudou mít vlastní stát, říká Ami Ayalon


Bývalý velitel domácí izraaelské bezpečnostní složky Šin Bet prohlásil, že Izrael nebude mít bezpečnost, dokud Palestinci nebudou mít vlastní stát, a izraelské úřady by měly propustit Marwana Barghútího, vězněného vůdce druhé intifády, a postavit se do čela vyjednávání o palestinském státu.

Ami Ayalon, admirál ve výslužbě, který také velel izraelskému námořnictvu a byl zraněn v bitvě a vyznamenán za své služby, rovněž uvedl, že zničení Hamásu není reálným vojenským cílem a současná operace v Gaze představuje riziko upevnění podpory této organizace.

"My, Izraelci, budeme mít bezpečí pouze tehdy, když oni, Palestinci, budou mít naději. To je ta rovnice," řekl. "Když to řeknu vojenským jazykem: Nikdy nikoho neodradíte, člověka nebo skupinu, pokud věří, že nemá co ztratit."

 
Řekl, že izraelská válka v Gaze je spravedlivá, po hrůzách útoku ze 7. října. Příliš mnoho Izraelců se však podle něj nedokázalo smířit s tím, že Hamás nereprezentuje všechny Palestince nebo že mají legitimní nárok na vlastní stát.

Ayalon uvedl, že většina Izraelců se domnívá, že "všichni Palestinci jsou Hamás nebo jeho příznivci", a nepřijímají koncept palestinské identity. "Vnímáme je jako lidi, ne jako 'lid', národ," řekl. "Nemůžeme přijmout [myšlenku palestinského národa], protože pokud ji přijmeme, vytvoří to obrovskou překážku v koncepci státu Izrael."

Propuštění Barghútího, Palestince, který je od roku 2002 vězněn a odpykává si doživotní trest za vraždu po vedení druhé intifády, by podle něj bylo zásadním krokem ke smysluplnému jednání. Podle posledních průzkumů by v otevřených volbách porazil vysokého představitele Hamásu Ismaila Haníju.

"Podívejte se do palestinských průzkumů. Je to jediný vůdce, který může Palestince dovést ke státu po boku Izraele. Za prvé proto, že věří v koncept dvou států, a za druhé proto, že svou legitimitu získal tím, že seděl v našich věznicích."

Připustil, že současné politické klima v Izraeli, kde jsou jeho názory krajně nepopulární a kde premiér Benjamin Netanjahu slíbil "zničit Hamás", znamená, že je jen malá naděje, že by se jeho radami někdo okamžitě řídil. "Pokaždé, když řeknu, že nenávist není plán, není to politická strategie, lidé jsou velmi rozčilení," řekl.

Podpora Barghútího odráží skutečnost, že současná podpora Hamásu ze strany Palestinců nemá kořeny v nadšení pro ideologii této skupiny, ale v pocitu, že je to jediná frakce, která účinně bojuje za palestinský stát, řekl Ayalon.

Nenásilí, které v posledních letech přijala konkurenční frakce Fatah, bylo zdiskreditováno opakovanými neúspěchy diplomatických snah o dosažení palestinského státu, což je nebezpečné jak pro Izraelce, tak pro Palestince.

Ke svým současným názorům dospěl poměrně pozdě, po odchodu z armády, kde je nepřítel jen terčem, který je třeba zabít, řekl. Jeho pozice v Šin Bet vyžadovala, aby se pravidelně setkával s Palestinci, včetně návštěv vůdce Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata.

Získal si palestinské přátele, mezi nimiž byli šéf bezpečnosti Palestinské autonomie Džibríl Radžúb a Sari Nusseibeh, profesor filozofie z Jeruzaléma, jehož rodina tam žije již od 7. století. "Takže mu mohu říci: Dobře, tato země je moje a vy jste tu na návštěvě? To je nesmysl."

Podle Ayalona byly pokusy o normalizaci Blízkého východu, v němž Palestinci nemají vlastní stát ani velkou naději na jeho vznik, jedním z faktorů, proč Hamás 7. října zahájil útoky.

Ayalon řekl: "Svým způsobem chtěl [vysoký představitel Hamásu Jahjá Sinvár] říci všem v arabském světě, muslimském světě a mezinárodnímu společenství, Americe, Evropě: na Blízkém východě ničeho nedosáhnete, pokud nepoložíte palestinskou otázku na stůl.

Tragédií je, že se mu to podařilo. Dnes stačí poslouchat [Joea] Bidena. Nikdo nevěří, že zde dosáhneme lepší reality, pokud nepřijmeme realitu dvou států."

Řekl, že jediná věc, na které se shodli téměř všichni v mezinárodním společenství - jak nepřátelé Izraele, tak jeho spojenci, od Číny přes USA, Rusko až po regionální mocnosti - je potřeba dvoustátního řešení.

"Druhou možností je pokračovat v boji, když víme, že války jsou stále násilnější, a dnes víme, že nepřítel je stále radikálnější."

Povaha Hamásu znamená, že jeho zničení je pro armádu nemožným cílem, řekl Ayalon, ačkoli se odmítl vyjádřit k současnému izraelskému vedení.

Hamás není jen milice, ale "ideologie s organizací, a ta má vojenské křídlo", řekl. "Ideologii nelze zničit použitím vojenské síly. Někdy se zakoření hlouběji, pokud se o to pokusíte.

"Přesně to vidíme dnes. Dnes 75 % Palestinců podporuje Hamás. Před válkou to bylo méně než 50 %.

"Aby Izrael dosáhl bezpečnosti, musí si stanovit realistický vojenský cíl, například zničení vojenských schopností Hamásu a smrt nebo vyhnání jeho vůdců," řekl. Je také třeba projednat, co se bude dít v Gaze po skončení bojů, jinak hrozí, že se válka protáhne na neurčito, dodal.

"Jsem tak naštvaný, že nejsme ochotni diskutovat o dni poté. Protože vím, jak dopadají války bez politického cíle. Válka se stane cílem sama o sobě, místo aby byla prostředkem k dosažení politického cíle," řekl. "Jsme experti: přesně tohle se nám stalo v Libanonu, přesně tohle se nám stalo na Západním břehu. A obávám se, že právě to se stane, pokud budeme pokračovat v boji, aniž bychom definovali jasnou podstatu vítězství. Co je to vítězství?"

Říká však, že změna přichází pouze pod tlakem, a věří, že 7. říjen by se mohl ukázat jako tragický bod obratu. Vzpomíná, jak jako mladý voják slyšel Moše Dajana říkat, že by raději neměl s Egyptem žádnou mírovou dohodu a ponechal si Sinaj, než aby uzavřel mír a vzdal se Sinaje. O dva roky později byla s Káhirou uzavřena trvalá mírová dohoda.

"Přesně to říkáme dnes, když jde o Západní břeh Jordánu. Domníváme se, že bezpečnosti dosáhneme, když ho dobudeme, když ho obsadíme, pouze vojenskou silou. A co nám [jomkipurská] válka dokázala, je, že kvůli okupaci budeme trpět násilím. Okupace nám bezpečnost nepřinese, přinesla nám násilí a smrt."

Poukazuje na samotnou existenci Izraele jako na důkaz, že menšinový názor se může stát skutečností. "Sionistické hnutí je výsledkem snu," řekl. "Většina židů zůstala v Evropě a byla tam zavražděna. Menšina židů si vytvořila sen a trvalo jim asi 50 let, než ho dosáhli. Neměli bychom podceňovat sílu naděje a sílu snu."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2525

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2024