Velice podobně tomu může být i s energetikou - s tím rozdílem ovšem, že energetika není samozřejmě žádná samostatná věda. Alfred J. Lotka a Howard T. Odum formulovali energetiku evoluce a ekologickou energetiku. John Michael Greer ve svých esejích v zásadě popularizuje některé Odumovy myšlenky - pokud se tedy nezabývá pouze praktickými radami ohledně energetických úspor načerpanými z příruček, jejichž vydávání v době akutní ropné krize 70. let sponzorovala americká vláda. Vladimír Wagner se přes řadu mých upozornění nikdy sebeméně neobtěžoval zjistit si, o čem vlastně pojednává ekologická energetika - on totiž ví už předem, že jde o "mystiku", a proto se nemusí vůbec snažit něco zkoumat. Stačí mu rozdávat diskvalifikující nálepky a tvářit se, že má coby jaderný fyzik samozřejmý monopol na vědu vůbec, i když například o systematické ekologii velmi pravděpodobně neví vůbec nic.

Takovému přístupu, který uplatňuje Sisyfos v kauze klimatologie nebo Wagner v kauze systematické ekologie, se ovšem pochopitelně neříká věda. Jedná se jednoznačně o pokus zneužít konkrétního institucionálního postavení - neboli postaru argumentum ad auctoritatem. V zásadě se to nijak neliší od trapného snažení Václava Klause fušovat do řemesla lidem, s jejichž celoživotní prací v oboru klimatologie se český prezident nikdy neobtěžoval seznámit.