Paradox 17. listopadu 2014

17. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Je paradoxem naší doby, že se nebouří a neprotestují lidé utlačovaní a ponížení současným režimem, ale že se bouří a protestují lidé na jeho obranu... To při nejlepší vůli nemůže vést k jeho evoluci. Asi by nikdy nezvítězila svoboda a demokracie, kdyby tomu tak bylo i s událostmi 17. listopadu 1989, píše Boris Cvek na Facebooku.

Naprosté selhání prezidentské ochranky a ministerstva vnitra ČR

17. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Při návštěvě prezidentů V4 a Německa došlo k naprostému selhání bezpečnosti a ochranky prezidentů. Není přeci možné, aby z řad demonstrantů bylo možno zasáhnout čímkoliv uvedené státníky. Co by se stalo, kdyby místo vajíčka byl na ně hozen granát? ptá se čtenář František Davídek.

Poradci nenutí Miloše Zemana vykládat nesmysly…

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Jan Čulík píše o zcestných názorech Miloše Zemana a vysvětluje je, mimo jiné, vlivem špatných poradců, kteří prezidenta obklopují. Jakkoliv by měl pravdu, na odpovědnosti prezidenta to nic nemění. Vybral si je sám a rozumný, neřkuli moudrý prezident si umí vybrat rozumné, neřkuli moudré poradce. Žel, vše nasvědčuje podezření, že se Miloš Zeman chová jako neřízená střela a že ti skutečně rozumní poradci, jako třeba Hynek Kmoníček následně jen korigují mediální dopad jednotlivých nepromyšlených "explozí".

Nový design a trvalá chuť ukazovat kontroverzi reality

Skutečnost je vždy složitější

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Britské listy vycházejí od roku 1996, též ZDE ZDE . V témž roce vznikl i vyhledávač Google. Z původní rubriky, vycházející v rámci jiného portálu, se vydělil svébytný internetový deník. Bylo to v době, kdy byl internet v plenkách a kdy projekty vznikaly a zanikaly v řádech měsíců či let. Je to téměř k nevíře, ale Britské listy jsou tu pořád a pořád zajímají statisíce čtenářů. Dozrál čas obléct je do nového hávu.

Jak používat nové Britské listy

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Nepodceňujeme čtenáře Britských listů, domníváme se, že se s novou podobou stránek sžijí. Ostatně kvůli čtenářům a přehlednosti webu jsme k redesignu webu přistoupili. Přesto bychom rádi shrnuli zásadní změny, ke kterým došlo. Zvyk je železná košile a „převléknout“ ji nemusí být vždy snadné. Ujišťujeme vás, že žádný dotaz ani připomínka nejsou hloupé. V případě, že vám nebude něco jasné nebo budete mít dojem, že nemůžete najít to, na co jste zvyklí, dejte nám o tom vědět na redakce@blisty.cz.

"Kavárnu" musejí být občané ochotni následovat

17. 11. 2014 / Miroslav Tejkl

čas čtení 2 minuty

Jiří Pehe pochválil na Novinkách "kavárnu" a její "roznětkovou" roli v dějinách. Zdůraznil, že lid je pasívní a musí být v přelomových okamžicích uveden do pohybu aktivisty - jako je v Čechách například právě taková intelektuální kavárna umělců atd. Bylo to tak v roce 1989 a jistě i změna toho, co tu máme dnes, bude iniciována zase nějakou tou kavárnou, píše Miroslav Tejkl.

Listopad 1989:

Jiří Pehe hrubě přeceňuje vliv českých aktivistů na pád komunismu v Československu

17. 11. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

V komentáři na Novinkách poukazuje Jiří Pehe na to, že katalyzátorem pádu komunismu v listopadu 1989 v Československu byla prý podle něho "pražská kavárna". Je to přesně ten přístup, který kritizuje James Krapfl, když poukazuje, že skoro všechny interpretace revolucí se starají jen o to, co dělaly elity či mocní ve společnosti. Ale Peheho mystifikace spočívá v něčem jiném:

Listopad 1989

BBC: Česko je čtvrt století po revoluci v deziluzi

17. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

Rob Cameron, pracovník zahraničního vysílání Českého rozhlasu v Praze a volný spolupracovník společnosti BBC, natočil pro televizi BBC dvou a půl minutový šot, rekapitulující demokratickou revoluci z listopadu 1989 a nynější postoje Čechů vůči ní, které jsou, jak Cameron uvádí, víceméně postojem deziluzivním. V Praze jsou nyní přítomny globální multinacionální firmy, Češi mají nejmodernější mobily a západní auta jako občané každé jiné země, pokud si je mohou dovolit koupit, avšak v politice se neúčastní. Dnes by bylo obtížné naplnit Václavské náměstí tak, jak se to stalo v listopadu 1989. Monika Pajerová v šotu argumentuje, že se lidé v každodennosti politicky neangažují. Tři roky po smrti Václava Havla se však stává někdejší ikona revoluce terčem ostré kritiky, uvádí Cameron a nechává v té věci promluvit Petra Hájka, bývalého kancléře prezidenta Václava Klause. Hlas lidu, údržbář Jiří Pospíšil, poukazuje v reportáži na to, že "bědování je český národní koníček, ale nikdy nic aktivního proti tomu, co se nám nelíbí, neuděláme."

Videoreportáž Roba Camerona ZDE

Antimytologie je také mytologie

18. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Národní společenství si pěstují rozličné zakládací mýty. Tam, kde je takový mýtus očividně nesmyslem a odporuje známým faktům, je namístě se ozvat - jako to udělal Masaryk v kauze Rukopisů. Jiná situace ovšem nastává, jestliže se nějaká událost demytologizuje prostě tak, že se - mytologizuje, jen s opačným znaménkem, a o fakta přitom v nejmenším nejde. A to je právě případ vyjádření, která předvedl v předvečer oslav 25. výročí změny režimu prezident Zeman.

Ikariana

16. 11. 2014 / Lubomír Brožek

čas čtení 1 minuta


Na pahorku za městem sešli se Ikarové. A vzduch
byl plný křídel. A plný touhy (A hurá! A čepobití!)
byl vzduch na pahorku za městem, kde za vřeštění trub,
spílaje orlům do chcíplotin a propasti do čubčí řiti,
nejstarší z Ikarů v záři fotoblesků o poryv větru peruť načechral.

Jako by mu každá závrať v té závratné chvíli byla malá -
a skála...
pouhý piedestal.

Z Facebooku o nedělních Otázkách Václava Moravce

16. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Pavel Vachtl: Udělají z Havla takový mýtický kult, že si ho tím zároveň úplně zničej. Jen ubožáci se takhle upínají k mýtům.

Vojtěch Merunka: Za totáče se říkal tento vtip:

Souška učitelka je na vycházce s dětmi v parku. Najednou jim přes cestu přeběhne veverka.

Souška učitelka se ptá: "Děti, co to bylo za zvířátko?"

Nikdo neví.

Souška učitelka: "Ale děti, to přeci víte, to je lehké, pořád se o tom učíme..."

Najednou Pepíček vykřikne: "Souško učitelko, to byl soudruh Lenin!"

Jedině právo nám může dát svobodu

16. 11. 2014 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Když přemýšlím po pětadvaceti letech nad tím, co lidé asi tak chtěli na začátku transformace a co se nejméně povedlo, je to právo. Právo a spravedlnost jsou totiž, pokud se mají realizovat římským způsobem, kdy žalobce, soudce a ten, kdo uskuteční rozsudek, nejsou de facto ta samá mafie, poněkud abstraktní, ritualizovaná, základním emocím cizí skutečnost. Úplatek, přímluva, známost, vliv jsou mnohem přirozenější. Jenže když chcete, aby společnost dbala na svůj zájem např. tím, že ochrání poctivého podnikatele proti mafii, potřebujete abstraktní právo a nikoli systém známostí.

Češi a Slováci jsou podle agentury Median po čtvrtstoletí od revoluce zklamáni

16. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi a Rozhlas a televízii Slovenska.

Zdroj: ZDE

Britští činitelé cítí v Putinově postoji k Ukrajině flexibilitu

16. 11. 2014

čas čtení 4 minuty

Ruský prezident Vladimír Putin opustil summit G20 v Austrálii předčasně. Po mnoha hodinách zastrašování od západních politiků, kteří naléhají, aby přestal podporovat separatisty na Ukrajině, uvedl Putin, že se musí vyspat, než se v pondělí vrátí do práce.

Evropská unie je připravena na rozšíření seznamu ruských činitelů, jimž má být mezinárodně zmrazen majetek, Putin se individuálně setkal s pěti západními politiky, včetně Angely Merkelové a Davida Camerona. Odmítl jim však ustoupit.

Vzdělání je nástroj emancipace

16. 11. 2014

čas čtení 11 minut

Smyslem všeho školství je žáky neotrávit a nezdeptat, naopak v nich podporovat a probouzet zájem o studium, také je utvrzovat v sebevědomí, že studium zvládnou, a dát jim k němu příležitost, umožnit jim trénink, zpřístupnit informace.

S politováním sleduji, že na text Jana Čulíka kritizující elitářský výpad Miloše Zemana proti vysokým školám se stále neobjevuje jiná reakce než odmítavé ohlasy Jaroslava Hýži a Františka Řezáče, píše Jan Macháček..

Soud: Miroslav Kalousek rozhodl nezákonně

17. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

tisková zpráva

Ve středu 19. 11. v 10:00 v Pirátském centru v Praze (Řehořova 19) proběhne tisková konference Pirátů k rozsudku, který padl tento čtvrtek ve sporu Jakub Michálek vs. Ministerstvo financí. Žalované rozhodnutí za ministerstvo financí podepsal Miroslav Kalousek.

Zeman, Pussy Riot a česká intelektuální obec

16. 11. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Ondřej Slačálek se na Facebooku vyjádřil, že nesouhlasí s míněním Miloše Zemana, že Pussy Riot je "pornografická skupina". Slačálek správně definuje pornografii jako "navozování sexuálního vzrušení za účelem zisku" a přesně dovozuje, že to členky skupiny Pussy Riot nedělají. K jeho argumentaci je však nutno doplnit toto:

Problém s Milošem Zemanem je, že nemá nikdy zrovna přesné informace, má prostě špatné poradce, a většina toho, co razantně tvrdí, je tak z 40-50 procent nepřesné. Aniž bych hájil jeho pojetí skupiny Pussy Riot, rád bych upozornil, že pro nábožensky založené občany v Rusku - a konec konců i v ČR - jsou jejich "protesty", založené na explicitně sexuálních akcích, vysoce urážlivé. Ignorovat mínění těchto občanů je stejně arogantní jako mínění Zemanovo. To samozřejmě neznamená, že ty aktivistky nemají pravdu, když poukazují na případy nespravedlivě vězněných osob v Rusku. Ovšem je nutno také upozornit na pokrytectví Západu, který by chování Pussy Riot trestal úplně stejně, soudě podle toho, jak se britské soudy vypořádávají s "výtržníky", viz tento článek Simona Jenkinse.

Lidskoprávní sněť Karla Schwarzenberga

16. 11. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 8 minut

O vulgární mluvě prezidenta Miloše Zemana a jeho bývalého politického soka Karla Schwarzenberga toho bylo napsáno až přespříliš, neboť se tak na druhou kolej odsunula řada důležitějších témat. Lidskoprávní agenda obou pánů také přišla na nezbytný přetřes. Chtěl bych nicméně upozornit na pro mne překvapivý a doufám, že nikoliv výjimečný "gril" úřadujícího předsedy TOP 09 a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga novinářem Martinem Veselovským. Škoda jen, že internetová televize DVTV, kde se ono grilování uskutečnilo, nedosahuje sledovanosti pořadu Otázky Václava Moravce, byť měla v říjnu podle Google Analytics 500 000 návštěv týdně.

O ukradené československé revoluci z roku 1989

17. 11. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 11 minut

James Krapfl, Revolution with a Human Face. Politics, Culture and Community in Czechoslovakia, 1989-1992. Ithaca a Londýn. Cornell University Press, 2013. xxi, 260 str.

(Tato recenze zde původně vyšla dne 10. dubna 2014. Knihu nyní vydalo česky nakladatelství Rybka Publishers ZDE)

Hlavním problémem většiny studií o demokratické revoluci z roku 1989, upozorňuje historik James Krapfl, je to, že se jí historikové zabývají téměř výlučně z hlediska mocenských elit. To, co si mysleli a jak jednali během revoluce 1989 obyčejní lidé, zatím většinou nikoho nezajímalo. James Krapfl však prostudoval obrovské množství informací, prohlášení, letáků a dalšího materiálu z prvních týdnů revoluce od roku 1989 a objevil celou řadu pozoruhodných, zapomenutých a zřejmě i potlačovaných informací.

Lumpenkavárna a spol.

16. 11. 2014 / Stanislav Křeček

čas čtení 6 minut

Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč "lumpen" (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.

Hrdinové, nebo oběti?

16. 11. 2014 / Jan Sláma

čas čtení 6 minut

Pana plukovníka Stehlíka, vojenského historika, poslouchám rád. Opět se vyskytl v pořadu Jak to vidí v Českém rozhlase. Tentokrát se jednalo o úvahy ke Dni veteránů. Zmíněný muž byl ve všech možných archivech, na kde kterých bojištích. Je vybaven fakty. Přesto si s ním dovolím polemizovat ve věcech lidských, týkajících se názoru na války a zabíjení, ale též na některé historické souvislosti, které jak se mi zdá, nevidí.

Listopad 1989: "Všichni byli disidenti"

15. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

Musel jsem napsat pár slov, protože už mne unavuje sledovat média, píše Jan Novák.

Je to spíše výsměch a fraška než solidní novinařina. Podle rozhovorů, které sleduji ve skoro všech médiích, zde v listopadu 1989 byli asi tak čtyři skalní komunisté a jinak zbytek národa byli disidenti.

Na Národní třídě se sešli asi všichni současní a budoucí politici a jejich kamarádi (ve skutečnosti by se jich tam tolik nevešlo), kteří se nechali do krve zmlátit, aby pak nastolili demokracii.

Huráááá!

Špinavý samet

16. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

Pocházím z malého moravského města a v listopadu 1989 jsem studoval v Pardubicích. Pardubice nejsou Praha, a tak se k nám informace o událostech na Národní třídě dostaly s mírným zpožděním, ale dostaly se. Klíči jsem sice necinkal s takovým nadšením jako řada spolužáků (snad mi už tenkrát docházelo že ne každá změna musí být nutně k lepšímu a důsledky toho co se děje můžou být všelijaké), událostí jsem se ale účastnil a podle svých schopností jsme s několika kamarády pomáhali jak to šlo -- rozmnožovali jsme různé materiály (měl jsem k dispozici počítačovou učebnu s tiskárnami -- tou dobou to byla docela vzácnost), píše čtenář R. Terber.

Rusko se vlády nad Ukrajinou nevzdá - ke škodě všech

15. 11. 2014

čas čtení 4 minuty

Jed, který rozšířilo do mezinárodních styků Rusko svou intervencí na Ukrajině, se rychle šíří, píše deník Guardian v souvislosti s nynějším summitem G20 v Austrálii. Když se Rusko koncem devadesátých let stalo členem skupin G8 a G20, svět usiloval o to včlenit Moskvu do systémů spolupráce, které propojují vyspělé státy, a očekávalo se, že jejich integrace bude jak ekonomická, tak politická. Nyní jsou tato setkání daleko pravděpodobněji konfrontační než setkání motivovaná touhou spolupráce. Schůzce skupiny G20, která se o tomto víkendu koná v Austrálii, bude zjevně zcela dominovat problém Ukrajiny. Méně významné státy budou stát pobaveně stranou, zatímco Evropané, Američané a Rusové si vyměňují nadávky.

Proč bychom se netěšili ...

14. 11. 2014 / Ilona Švihlíková

čas čtení 11 minut

ČR se zařadila do světové ekonomiky na bázi kolonie. Ekonomika v pozici kolonie si nutně "buduje" i odpovídající struktury. Stává se politickou periferií, která v zahraničně-politické orientaci nemá dodnes definován národní zájem, protože jen v předklonu plní zájmy upadajícího hegemona. Stává se politicky vyprahlým prostředím, které dokáže vášnivě diskutovat o nesmyslech jako oblečení při ceremoniálech a nevhodnosti používání vulgárních slov, které nemají ani na život ani na postavení ČR ve světě dopad. Energie se věnuje margináliím, protože ČR je mimo dění, je mimo hlavní intelektuální debaty. Hlubší otázky se ani nekladou, protože v podtextu se tuší, že u nás se stejně řešit nebudou, resp. že k nám dojdou jako poslední.

S tím, jak se blíží 25. výročí, "listopadu", se nutně objevují tendence "slavit", ale také bilancovat. Čtvrtstoletí je už dostatečně dlouhá doba na zhodnocení socio-ekonomického vývoje, politické kultury i mezinárodně-politické pozice ČR.

Pokusím se podat čtenářům poněkud jiný pohled než jen úzce zaměřený na jednotlivé prvky transformačního procesu (např. kuponovou privatizaci). Pohled, který bude spíše koncentrován na vývoj vnějšího prostředí a na celkové konsekvence transformace tzv. východního bloku.

Dvaašedesát druhů toaletního papíru české polistopadové demokracie

14. 11. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

čas čtení 9 minut

V posledních dnech jsem se na Facebooku setkala s poměrně nevraživými reakcemi na adresu snah o to spojit výročí dvacet pět let od 17. listopadu 1989 s kritickou společenskou reflexí posledního čtvrt století v podobě jistě trochu provokativního sloganu "Není co slavit" jako odkazu k negativním (a dost palčivým) jevům, které polistopadový vývoj přinesl české společnosti.

Na kometě, aneb V tom případě musíte zaplatit

15. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

Jednoznačné odmítnutí autoritářské tradice minulého režimu má přímou souvislost s odmítáním resuscitovaného autoritářství zcela současného. Na rozdíl od postdemokratické ideologie elitářského odbornictví a anti-antikomunismu má jednoznačné odmítnutí autoritářské tradice minulého režimu aspoň zřetelný hodnotový základ. Na demokracii záleží, říká se, jakkoliv hloupě nebo pokrytecky. Je ztráta času vydávat dodnes někdejší komunistický režim za alternativu současného krizí zmítaného kapitalismu.

V noci na sobotu sondě Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko došly baterie a pokud se vůbec ještě v příštích dnech podaří opět navázat kontakt, stane se tak na hodinu až hodinu a půl denně, kdy budou solární panely modulu vystaveny slunečnímu svitu. Pokus oživit technoutopii poválečných let pomalu ustoupí z veřejného výsluní opět do pozadí a místo ódy na moc techniky zůstane k přemýšlení nanejvýš ještě starý film Karla Zemana.

Nová šéfka skotských nacionalistů:

V londýnském parlamentě budeme zřejmě rozhodovat o rovnováze sil

15. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

Nicola Sturgeonová, která nahradila odcházejícího Alexe Salmonda na nynějším výročním sjezdu skotských nacionalistů v Perthu jako nová šéfka této strany, varovala, že skotští nacionalisté podpoří labouristy pouze v tom případě, pokud se labouristé vzdají britských jaderných zbraní, zruší politiku vládních škrtů a podpoří razantní decentralizaci Skotska. Poukázala na to, že se rychle stává silnou pravděpodobností, že skotští nacionalisté budou rozhodovat po příštích všeobecných volbách v Británii, které se budou konat v květnu 2015, o mocenské rovnováze sil v londýnské Dolní sněmovně.

Celá generace dnešních syrských dětí nemá možnost chodit do školy

15. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

BBC Radio Four vysílalo své hlavní publicistické pořady tento týden z údolí Bekaa v Libanonu, z tamějšího uprchlického tábora, kde už přes tři roky žijí statisíce uprchlíků ze Sýrie. Většinou pracují, včetně dětí, na polích s bramborami, za což dostávají plat ve výši 15 Kč za den. Děti v uprchlickém táboře nemají možnost chodit do školy, protože jejich rodiče si nemohou dovolit posílat je do libanonských škol, kde se platí školné. Celé generaci syrských dětí je nyní tak odpíráno i základní vzdělání, což bude v budoucnosti obrovský problém. Syrský režim Bašara al-Asada je sice krutá policejní diktatura, ale před válkou měly tam děti přístup k základnímu vzdělání zadarmo. Dnes je většina škol v Sýrii střelbou proměněna v trosky.

Podrobnosti v angličtině (audio) ZDE

Přibližuje se Velká Británie stále více totalitnímu komunistickému režimu?

14. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

Osobám, podezřívaným z džihádismu, včetně teenagerů, kteří se vydají do Sýrie, bude zakázáno na dobu dvou let, aby se vrátily do Británie. Zpět budou smět přicestovat pouze pod podmínkou, že budou souhlasit s tím, aby byli postaveni před soud, umístěni do domácího vězení, byli pod trvalým dohledem policie či podstoupili deradikalizační kurs.

Je to plán, který po mnoha měsících interních rozhovorů schválila britská vláda. Plán odsouhlasili i vládní právníci. Je vypracován tak, aby minimalizoval právní kritiku, že britská vláda hodlá odebírat státní občanství svým vlastním občanům.

Obamův libyjský scénář pro Sýrii

14. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Americký prezident Barack Obama prý dospěl k názoru, že bude muset poopravit strategii boje s "Islámským státem" ZDE. Má být nyní pozměněna tak, aby zahrnovala také svržení režimu Bašára Asada ještě před zničením islamistů. Svržení Asada se však USA může podařit dosáhnout opravdu mnohem a mnohem snadněji, než samotné porážky "Islámského státu". Proto nejpravděpodobnějším výsledkem takového plánu bude ovládnutí větší části Sýrie právě "Islámským státem", kterému pak na zemi už nedokáže čelit žádná ozbrojená síla, která by stála za řeč.

O svobodné tvorbě, svědomí a hrdinech "nové doby"

14. 11. 2014 / Libor Dušek

čas čtení 11 minut

Následujícími řádky bych rád přispěl k debatě týkající se dokumentárního filmu Libuše Rudinské "Pavel Wonka se zavazuje", která je, domnívám se, příliš zatížena nadbytečným balastem emocí, osobním nevyrovnáním se s relativně nedávnou minulostí některých zainteresovaných, dezinterpretací faktů a značnou porcí nepochopení autorčina záměru a toho nejpodstatnějšího: smyslu snímku jako takového.

Miloš Zeman říkal v Ostravě o vysokoškolském vzdělání nesmysly

14. 11. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Je pozoruhodné, že pražská kavárna Miloše Zemana sice nenávidí, ale ve skutečnosti s ním má daleko více společného, než by se v důsledku té hysterické, iracionální nenávisti zdálo. Především nepochopení základních demokratických principů, totiž pokoru před občanem a úctu vůči němu, která je naprosto základním principem demokratické společnosti. Pražská kavárna, stejně jako Miloš Zeman, si o sobě iracionálně představuje, že patří k výjimečné společenské elitě a všichni ostatní je musejí zbožně poslouchat, neboť jsou vlastně nízký póvl. Pražští novináři to projevují tím, že kazatelsky vnucují většině národa názory, s nimiž mnozí lidé nesouhlasí, Miloš Zeman zase, jak se zdá, zastává názor, jak se vyjádřil při svém vystoupení na Technické univerzitě v Ostravě, že osmdesát procent národa jsou vysokoškolsky nevzdělatelní "debilové" a počet vysokoškolských studentů v České republice by se měl snížit.

Titul dostane kdejaký vůl

14. 11. 2014 / František Řezáč

čas čtení < 1 minuta

Ačkoli s Milošem Zemanem. ve většině věcných věcí - Šumava, kanál Odra Labe atd. nesouhlasím, ve věci českých vysokých škol má, dvakrát bohužel, pravdu. Od regionálních tzv. univerzit jde ČR k univerzitám okresním. Viz tzv. Právnická fakulta Západočeské tzv. univerzity (ZČU). Pokud někdo nemá v této věci relevantní informace, tak to není Zeman, ale, třikrát bohužel, Vy. Zkuste si přijít zaučit tak na půl roku na ZČU. Budete valit oči na to, co si říká "univerzita". No a to procento tzv. vysokoškolsky tzv. vzdělatelných lidí tomu odpovídá. Titul dostane kdejaký vůl, píše František Řezáč.

Jaroslav Čejka píše Jiřímu Peňásovi

14. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

Vážený pane Peňási,

souhlasím s obecně rozšířeným názorem, že 40 let totalitního myšlení zanechalo stopy na nás všech. Tedy i na vás. Konec konců i vás formovalo téměř dvacet let totalitní školství, které k hrdinství a schopnosti rozlišovat mezi pravdou a lží moc nevychovávalo. Takže mě nijak zvlášť nepřekvapuje, že ani 25 let po tzv. sametové revoluci nejste schopen skutečné analýzy, zásadnějšího rozlišení mezi normalizátory a naší generací, které se říkávalo "pětatřicátníci" (ba ani mezi jejími jednotlivými příslušníky), a držíte se osvědčeného kádrováckého principu kolektivní viny.

V Lotyšsku a v Estonsku jsou rusky mluvící občané tvrdě diskriminováni

14. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

Jak upozorňuje OSCE, ruští mluvčí jsou tvrdě diskriminováni v Lotyšsku, kde se s úřady smí komunikovat jen lotyšsky. Ústavní referendum z r.2012, požadující zavedení ruštiny jako druhého oficiálního jazyka, bylo poraženo, protože velká část rusky mluvících obyvatelů Lotyšska jsou neobčané, a proto neměli právo se referenda účastnit. Lotyšsko systematicky potlačuje používání ruštiny na všech úrovních. Osoby, které nepoužívají lotyšštinu v oficiálním styku, jsou pokutovány. Cílem nových zákonů je odstranit "veškeré cizí jazyky" jako vyučovací jazyk v lotyšském školství. Lotyšská vláda plánuje zakázat vyučování jakýchkoliv předmětů v ruštině do roku 2018.

Situace ruské menšiny v pobaltských republikách se může stát nebezpečnou rozbuškou případného konfliktu

14. 11. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Podle CIA Factbook hovoří v Estonsku hovoří rusky 29.6% obyvatel, v Lotyšsku 33,8%, na Litvě 8%. Z historických důvodů nejsou tyto etnické menšiny v těchto členských zemích EU nijak uznávány a na rozdíl od třeba katalánštiny, baskičtiny, welštiny či skotské galštiny není ruština uznána jako jazyk, jimž se občané těchto zemí EU mohou obracet na Evropskou unii. Na stránkách Evropské unie není o ruštině ani slovo.

Na obranu rusky mluvících klokanů

14. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Jan Čulík má samozřejmě pravdu, že postavení ruské menšiny v Pobaltí nesplňuje ani zdaleka evropské normy a Brusel dávno mohl a měl udělat mnohem více pro to, aby se to změnilo. Jenže v mezinárodní politice se nevyplatí přijímat bez dalšího zkoumání záminky, které potenciální agresor uvádí ve prospěch své agrese. Skutečně se Rusko věnuje zastrašování jiných zemí jen tam, kde existují problémy s ruskou menšinou?

Nekonečná propaganda aneb Bdělost, toť vše -- díl II.

14. 11. 2014 / Jiří Bátěk

čas čtení 8 minut

Z dob před 100 lety

Polopravdy, pomluvy i naprosté nesmysly šířené médii nejsou záležitostí jen dnešní doby. Vlna propagandistických lží zaplavila tisk již v roce 1914. Vymýšlela se vítězství v bitvách či se psaly reportáže o smyšlených námořních vítězstvích. Cílem bylo získat morální převahu a dodat národu potřebné nadšení. Prostor se dával i takovým hloupostem jako o "nezaměnitelnosti a výrazném tělesném pachu Němců, jehož se nelze zbavit", jak tvrdil vážený francouzský historik Augustin Cochin (1876-1916). Mnohdy byly lži tak průzračné, že se přemýšlivější občané od propagandy odvraceli. Někteří zašli až tak daleko, že přehlíželi i důkazy a argumenty, které byly pravdivé (2).

Ayn Randová: Atlasova vzpoura

14. 11. 2014 / Luboš Zálom

čas čtení 9 minut

Zkusme si vzpomenout na jeden slavný román, který popisuje extrémní kolektivistický stát, jeho vliv na důstojnost i blahobyt člověka a klade si otázku, jak takový státní systém vůbec může vzniknout fungovat. Většině lidí vytane na mysli Orwellův román 1984, jiní si vzpomenou na Farmu zvířat od stejného autora. Nyní se obzor českých čtenářů může rozšířit o román americké spisovatelky a filozofky Ayn Randové Atlas Shrugged, který nyní pod názvem Atlasova vzpoura konečně vychází v českém překladu.

První fotografie z komety

12. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

Aktualizace, čtvrtek 18.00: Vědci uvažují, zda mají vesmírnou sondu Philae nechat poposkočit, protože přistála - na straně - ve stínu balvanu, takže se jí nenabijí baterie prostřednictvím solárních panelů. Poposkočení by ovšem mohlo znamenat, že sonda z povrchu komety spadne. Přístroje vesmírné sondy fungují normálně, avšak sonda není "přišroubována" k zemi.

Aktualizace, čtvrtek 11.00: Po určitém zmatku ve středu večer, kdy signál ze sondy na komentě 67P/Čurjumov-Gerasimenko přicházel pouze přerušovaně, zjistili ve čtvrtek evropští vědci, že kosmická sonda Philae vlastně přistála na kometě třikrát, a to v 15:33, 17:26 a 17:33 UTC. V důsledku minimální gravitace se od komety několikrát odrazila a neaktivovalo se zařízení, které ji mělo k povrchu komety "přivrtat". Přesto však kosmická sonda Philae odesílá fotografie a vědecká data.

Ve středu v podvečer po sedmihodinovém čekání začali jásat vědci ve velínu Evropského vesmírného úřadu v Darmstadtu. Podařilo se jim totiž uskutečnit přistání robotické vesmírné sondy Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko ve vzdálenosti 510 milionů kilometrů od Země.

Je to obrovský úspěch pro Evropský vesmírný úřad, který vypustil vesmírnou loď Rosetta se sondou Philae před deseti lety z odpalovací rampy v Kouru ve Francouzské Guayaně. Od svého vypuštění v březnu 2004 urazila Rosetta více než šest miliard kilometrů ve snaze dohnat kometu, která je na oběžné dráze kolem Slunce a letí rychlostí 135 000 km/h.

Cílem mise, která je financována částkou 1 miliard liber, je odhalit tajemství komet, které jsou vytvořeny z materiálu staršího než sluneční soustava. Vědci doufají, že budou mít možnost zjistit, jak sluneční soustava vznikla a zda komety přinášejí na planety vodu a složitější organické molekuly.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Druhá fáze protiteroristické operace v Bosně

14. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Protiteroristická operace - ne to, co se tak nazývá v Kyjevě - pokračuje letos na podzim v Bosně druhou fází (k první došlo v září). Bezpečnostní složky provedly v minulých dnech na pěti místech zátah proti extrémistům napojeným na struktury "Islámského státu" a zatkly řadu osob, které bojovaly v jeho řadách, případně pro něj bojovníky rekrutovaly. Zabaveny byly i zbraně a trhaviny.

Rusko dodá Egyptu systém S-300?

14. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Rusko dodá Egyptu systém protivzdušné obrany S-300. Informoval o tom s odvoláním na vysoce postaveného bezpečnostního představitele kanál RT. První zemí, která tento systém obdrží, však bude Venezuela.

Zastavit dějiny alespoň v jednom jediném ohledu!

13. 11. 2014 / Ivo Šebestík

čas čtení 3 minuty

V článku Bohumila Kartouse, který vyšel ve středečních BL pod názvem "Není to studená válka a není bez ideologií", formuluje jeho autor přesně a jednoduše jednu podstatnou věc, a sice univerzálně platnou potřebu vytvořit v případě konfliktu u obyvatelstva "nepřátelský" nebo alespoň "nesnášenlivý" postoj vůči druhé straně.

Předseda ČMKOS J. Středula by měl především přepsat naši odborovou realitu

13. 11. 2014 / František Štván

čas čtení 3 minuty

Před pár dny jsem sledoval Hyde Park, ve kterém byl hostem předseda ČMKOS J. Středula. Je velmi dobrý rétor, ale nemohu si pomoci.

Hlavní povinností ČMKOS není na asociální nešvary v životě zaměstnanců ukazovat, ale především v odborářích údernou agitací vypěstovat ochotu jít, kdykoliv je to nutné, za svá práva bojovat.

V labyrintu byrokracie

13. 11. 2014

čas čtení 4 minuty

Možná bude čtenáře zajímat, jak se vede panu Janu Posoldovi ze Zlína, jemuž čtenáři Britských listů už dvakrát finančně vypomohli. Jenže interakce s českými úředníky je však složitá, přestože panu Posoldovi pomohla osobně i ministryně sociálních věcí paní Marksová-Tominová:

Dne 31.10.2014 jsem obdržel dopis od ministryně MPSV paní Marksové Tominové, který byl vydán dne 22.10.2014. Bylo mně sděleno, že na základě přezkumného řízení zrušila rozhodnutí správního orgánu a tento subjekt toto její rozhodnutí obdržel 9.10.2014. Na základě tohoto rozhodnutí mně byl přiznán příspěvek na péči ve výši prvního stupně, což je 800 Kč. Protože však potřebuji pomoc druhé osoby po celých 24 hod. a jenom pomoc 4 hod.denně mě přijde na 12 000 Kč, tak nemám možnost si zajistit pomoc sociálního pracovníka. Již tak se mě daří plnit všechny pohledávky, jak se říká, jen "s odřenýma ušima", píše Jan Posolda.

Počet mrtvých nakažených ebolou přesáhl 5000

13. 11. 2014

čas čtení 3 minuty

Britské Channel Four News zahajují své zpravodajství už několik dní přímými reportážemi ze Sierra Leone, z nichž vyplývá, že mezinárodní pomoc občanů středoafrických zemí, postižených ebolou je stále nedostatečná a ve vesnicích jen pár kilometrů od hlavního města Sierra Leone Freetown umírají lidé bez pomoci. Ve středeční reportáži se reportér Alex Thomson zaměřil na sirotky, kteří zůstávají poté, co jim v posledních týdnech náhle zemřeli rodiče:



Alex Thomson: Dobrý večer z Freetownu v den, kdy Světová zdravotnická organizace informovala, že počet mrtvých na ebolu překročil 5000. Tato strohá statistika nehovoří o zničených rodinách ani o snad nejzranitelnější skupině - o sirotcích, způsobených ebolou. Dnes jsme s některými z nich mluvili, ale musím vás varovat, tato reportáž ke konci obsahuje znepokojivé záběry a informace.

Policie v Brazílii usmrtila za posledních pět let 11 000 civilistů

13. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Čelná nevládní organizace v Brazílii požaduje demilitarizaci brazilské policie poté, co bylo zjištěno, že v letech 2008-2013 usmrtili brazilští policisté více než 11 000 civilistů, tedy průměrně šest osob denně. Jen v roce 2013 bylo usmrceno 2200 civilistů. Brazilské Forum pro veřejnou bezpečnost zjistilo, že brazilská policie během zmíněných pěti let usmrtila více civilních občanů než policie v USA za posledních 30 let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pozvánka:

Umělci a demokracie

13. 11. 2014

čas čtení 1 minuta

Zahajovací diskuze k výstavě Mody demokracie o inspirujících a varovných příbězích demokracie za účasti vystavujících umělců a kurátorů ze 4 kontinentů.

Masivní sledování a mizející soukromí, úspěchy populistických politiků a návrat autoritářských režimů v Evropě i jinde ve světě. Zažíváme v posledních letech ústup demokracie? Dochází po dlouhodobém šíření demokracie k opačnému vývoji? Otázka je výzvou k diskuzi o stavu a dalším vývoji demokracie. Výstava Mody demokracie představuje inspirativní i varovné příběhy demokracie z Evropy, z Ameriky i Asie. Ukáže tak, jak lokální demokratickou praxi dnes formují globální trendy a naopak, čímž přispěje i k současné diskusi o pojmu nadnárodní a transnárodní demokracie. Výstava zahrnuje jednotlivá umělecká díla i celé soubory prací různých autorů z pěti světadílů.

Hosté: Paolo Cirio, Hannes Egger, Thiago Gonçalves, Michal Koleček a Zdena Kolečková, Daniel Latorre, Haimo Perkmann, Ebadur Rahman

Moderuje: kurátor výstavy Jaroslav Anděl

Diskuze bude probíhat v angličtině.

Vstup: zdarma

Rezervace: stern@dox.cz

"Nejsou peníze na to dělat to dobře"

Vzkaz tradičním médiím: zabalte to

12. 11. 2014 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Internet destruoval jednosměrný tok informací a monopol na pravdu. Základní principy, na nichž stavěl mediální svět. Existují dvě cesty: degradovat informace na zábavu, nebo nabízet exkluzivitu. Co z toho umějí česká média? Mají dostatek sil na metodu "pokus -- omyl"? V okamžiku, kdy nikdo netuší, co přijde během dalších let?

Moskva "se připravuje k okupaci další části Ukrajiny"

12. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Aktivní činnost Ruska na východě země je dalším projevem agrese Moskvy namířené proti Ukrajině, tvrdí mluvčí ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. Rusko podle něj nadále soustřeďuje své jednotky u hranice a aktivizovalo identifikaci pozic ukrajinských sil ze vzduchu. A údajně se připravuje k okupaci suverénního území sousedního státu.

Útok severozápadně od Mariupolu indikuje, že se separatisté pokusí město obklíčit a dobýt

12. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Zpravodajský web 0629.com.ua ZDE informuje o dnešním útoku na blokpost severozápadně od přístavního města Mariupol. Jednotky separatistů dosud držely postavení východně od města u Novoazovska a také na severovýchodě u Telmanova. Oblast, kde došlo k dnešnímu útoku, byla považována za území pod plnou kontrolou ukrajinských jednotek.

Obama, Usáma, dalajláma

12. 11. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

"Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí."
Tändzin Gjamccho, čtrnáctý dalajlama

Jak upozorňuje Uwe Ladwig, německý list Bild přehledně shrnuje dosud roztroušené spekulace o údajném dalším tajném plánu dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy ZDE. Ten si podle některých chce zajistit pozitivně vnímaný politický odkaz tím, že ve zbývajícím čase uzavře jadernou dohodu s Íránem. A aby toho jako nyní už politicky nejslabší americký prezident za posledních padesát let dosáhl, je ochoten, tvrdí někteří, bez konzultace s partnery na americké politické scéně vyměnit ruskou pomoc v této záležitosti za volnou ruku pro Moskvu na Ukrajině.

Pana Eura straší duchové minulosti

12. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

První veřejné vystoupení Jeana-Clauda Junckera ve funkci předsedy Evropské komise bylo symbolické. Počátkem měsíce cestoval do Frankfurtu prezentovat v luxusním hotelu Villa Kennedy novou knihu bývalého německého kancléře Helmutha Kohla. Kniha s názvem "Aus Sorge um Europa" - "Ze starosti o Evropu" - varuje, že sledování národních zájmů reprezentuje nebezpečí pro evropský ideál. A Juncker spěchá chválit Kohla, muže, jehož nazývá "přítelem a rolovým modelem".

Soumrak model Aneb mytologie obestírající Berlínskou zeď

12. 11. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

V předchozím textu ZDE věnovanému okolnostem, jež vedly k vybudování Berlínské zdi, jsem psal o odlivu "mozků" a levné pracovní síly z Německé demokratické republiky a o sabotážích a teroristických operacích západních zpravodajských služeb tamtéž. Nyní bych se rád věnoval tomu, za jakých okolností padl tento studenoválečnický symbol, a k čemu tento pád vedl.

Dva roky předtím, než se Berlínská zeď poroučela k zemi, pronesl americký prezident Ronald Reagan jeden z nejznámějších projevů studené války, v němž tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi doporučil, aby Berlínskou zeď strhl -- šlo o mimořádně vypjatou a emotivní scénu: něco na způsob biblického příběhu o tom, jak Jozue strhl hradby Jericha.

Boj české vlády s daňovými úniky je děravý - zapomíná na agresivní daňové plánování

12. 11. 2014

čas čtení 3 minuty

Tisková zpráva

Nerozhodnost a nedostatek aktivního přístupu, tak ohodnotili odborníci nevládních organizací z 15 zemí Evropské unie přístup české vlády k boji proti daňovým únikům na mezinárodní úrovni ve zprávě "Skryté zisky: nakolik Evropská unie přispívá k férovému daňovému prostředí", kterou dnes zveřejnilo analytické centrum Glopolis.

OPEC čeká boj o vliv na trh s ropou

12. 11. 2014

čas čtení 3 minuty

Organizace států vyvážejících ropu (OPEC) na listopadovém setkání čeká rozhodnutí, zda snížit produkci ropy. Je to rozhodnutí o tom, zda je skupina ochotna bojovat za udržení svého podílu na trhu, který kontrolovala po celé dekády. Organizace by mohla, jak konstatuje Société Génerale, obnovit svou kontrolu nad cenami tím, že sníží produkci a přenechá určitý podíl na trhu americkým producentům těžícím z ropných břidlic. Alternativně, říká Goldman Sachs, pokud bude čekat, až nízká cena zabrzdí americké producenty s velkými provozními náklady, fakticky předá schopnost určovat světové ceny producentům v Texasu a Severní Dakotě.

Mezinárodní banky dostaly pokutu ve výši 2 miliard liber za machinace s měnovými kurzy

12. 11. 2014

čas čtení < 1 minuta

Regulační orgány v USA a v Británii pokutovaly banky RBS, HSBC, Citibank, JP Morgan a UBS rekordními pokutami za jejich korupční machinace s měnovými kurzy. K těmto korupčním machinacím na trhu se zahraničními devizami v objemu 3,5 bilionů liber denně, docházelo po dobu pěti let, od ledna 2008 do října 2013.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2014

11. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

V říjnu 2014 přispělo 195 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 36 037 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v srpnu 2014 částkou 974.62 Kč. Příjem z reklamy byl 11 080 Kč.

Zůstatek byl koncem října 2014 308 885.56 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Noam Chomsky v České republice | Otrokářský stát Česká republika | 17. listopad | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
121553