Extremisté se na Staroměstském náměstí střetli s policií
18. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Extremisté a šílenci protestující proti protikoronavirovým opatřením se v neděli na Staroměstském náměstí střetli s policií.
Rozhovor Britských listů 328. Jak v pandemii destabilizují dezinformace zemi. Přežijeme to?
17. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Není nic důležitějšího než opakovat, že se Česká republika v rámci
koronavirové pandemie octla opravdu v katastrofální situaci. Množství
nákaz na jednoho obyvatele je největší na světě a budou následovat
hospitalizace a úmrtí. Berou to ale čeští občané vážně a jakou roli mají
v jejich smrtící dezorientaci dezinformace a šílené konspirační teorie
šířené na pochybných serverech, na sociálních sítích ale - což je
šokující - i v mainstreamových médiích? O tom v hovoří Jan Čulík s
Bohumilem Kartousem, redaktorem Britských listů, ale i mluvčím Českých
elfů, kteří sledují, jak dezinformační servery destabilizují Českou
republiku a vyvolávají smrt. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá
na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním
vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 21. října 2020.
Sebekritika Miloše Zemana pod prahem vědomí prezidentského maje-státu
Cítit úlevu, když prezident řekne něco smysluplného
16. 10. 2020 / Bohumil Kartous
čas čtení
3 minuty
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Rozhovor Britských listů 327. Covid-19: Václav Klaus starší ohrožuje život lidí nesmysly
15. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
V České republice roste astronomickou rychlostí počet nákaz covidem-19. V
této situaci vydává penzista Václav Klaus starší prohlášení o pandemii,
které obsahuje četné nepravdivé a zavádějící informace. O aktuální
situaci v koronavirové pandemii v ČR hovoří Jan Čulík s pražským lékařem
Borisem Šťastným, který tento týden zveřejnil důležitý text, uvádějící
nebezpečná Klausova tvrzení na pravou míru. Tento Rozhovor Britských
listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem,
pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 16. října 2020.
Průběžné zpravodajství:
Počet nákaz v ČR dále astronomicky roste
16. 10. 2020
čas čtení
11 minut
MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 18. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 8713 případů na 168 827. (O víkendu je vždy pokles, zdržená registrace případů.) Zemřelo 1352 osob, 3415 osob je v nemocnici.
Alarmující je rychle rostoucí počet nákaz v jednotlivých okresech a regionech:
Plzeň-sever 721.44 nákaz na 100 000 obyvatel,Zlín 721.1, Uherské Hradiště 699.59, Příbram 690.68, Žďár nad Sázavou 675.37, Kroměříž 662.6, České Budějovice 615.1... To jsou absolutně varovná čísla. Pro srovnání: Skotský Glasgow má 264 nákaz na 100 000 obyvatel, přesto vláda zavedla lockdown a bije na poplach. Děsí, že si zřejmě spousta lidí v ČR neuvědomuje vážnost situace. V pátek měli v nákupním středisku na pražském Andělu lidé sice roušky, ale v přecpaných obchodech odstupy nedodržovali...
- Lidi nemají výdrž. Lidi už mají dost karanténních protikoronavirových opatření a houfně se po světě vydávají do restaurací a pořádají doma hromadné mejdany, tak trochu vzdorně jako obyvatelé Florencie v roce 1348 postižené morem. Je to největší nynější nebezpečí. Jsou už unavení. Avšak koronavirus unavený není, varuje list New York Times ZDE
Vzhledem k existenci dlouhého covidu je údaj MZČR o "vyléčených" pacientech nakažených covidem hrubě zavádějící.
Počty úmrtí v ČR jsou také nesmírně varovné
- Ve shrnutí toho, co nyní víme a nevíme o koronaviru, poukazuje
Sarah Boseley, editorka deníku Guardian pro zdravotnické otázky, na
skutečnost, že i když covid-19 především postihnuje starší či nemocné
lidi, existuje nyní velké množství mladých lidí, kteří trpí tzv.
"dlouhým covidem", silným únavovým syndromem, zmatením, "mozkovou
mlhou", bolestmi svalů a srdce a mnohými dalšími příznaky. Boseleyová
také poukazuje na to, že se zaznamenávají nákazy koronavirem napodruhé,
takže mají vědci velké pochybnosti o tom, zda a jak vůbec funguje
imunita. Koncept tzv. "stádní imunity" je proto zcela nepřípadný.
Problémem jsou také vakcíny: sice od jara pokročily z laboratoří do
úspěšných testovacích fází, jenže, znovu: nikdo neví, jak dlouho bude
imunita vzniklá očkováním vůbec trvat a bude nutno se očkování
podrobovat několikrát? Dobrou zprávou je, že nemocnice mají nyní některé
léky: Dexametazon způsobuje, že lékaři nyní dokáží zachránit každého
osmého pacienta na jednotkách intenzivní péče. Řešením vůči covidu
zřejmě bude kombinace vakcín a léků. Nebude však zřejmě stoprocentní.
- Svět v pátek zaznamenal rekordních 400 000 nových nákaz za jediný den. Evropa, která první vlnu epidemie zvládla relativně dobře, nyní v průměru registruje každý den 140 000 nových infekcí. Jako region má Evropa nyní více denních nákaz než mají Indie, Brazílie a USA dohromady.
- Některé evropské země uzavírají školy, ruší plánované chirurgické zákroky a přijímají do nemocnic posily mediků.
- Rusko přesunulo studenty na výuku na internetu.
- Katalánsko uzavřelo bary a restaurace na 15 dní.
- Česká republika také přešla na distanční výuku a plánuje naverbovat tisíce mediků. Nemocnice ruší nenaléhavé procedury, aby uvolnily lůžka.
- Nejpostiženějším regionem na světě je Latinská Amerika. Má 27 procent celkových nákaz. Na druhém místě je Asie, pak Severní Amerika a pak Evropa.
- Indie v říjnu registruje méně nákaz než v září, 69 000 případů denně.
- Wales zahájí přísný krátkodobý lockdown, "uzamčení všeho" ("circuit breaker", "rozbití cirkulace") dne 23. října. Bude trvat do 9. listopadu. Všechny obchody kromě životně důležitých budou uzavřeny.
- Bratr primátora Liverpoolu na covid-19 v pátek zemřel. Těsně předtím informoval liverpoolský primátor, že jeho bratr byl odvezen na jednotku intenzivní péče a apeloval na občany, aby se chovali rozumně. ZDE
- Izrael má od neděle mírně uvolnit lockdown. V pátek bylo v Izraeli 1695 nových nákaz, je to výrazný poklesl z 8000 - 9000 denních nákaz v září. "Uděláme to tentokrát opatrně," řekl premiér Netanyahu.
- Francie zaznamenala v sobotu rekordní počet denních nákaz, 32 427. V pátek zemřelo ve Francii 90 lidí, čímž stoupl počet mrtvých na 33 392.
- Londýn byl umístěn do druhého stupně nebezpečí, což znamená, že se Londýnaně nesmějí nyní pod střechou stýkat s občany z jiných domácností. V sobotu se v Londýně konala demonstrace proti koronavirovým opatřením. Demonstranti je označovali za "tyranii", odmítali nošení roušek a očkování.
- Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v sobotu oznámila 8 028 332 nákaz, nárůst od předchozího dne o 70 078. Denní počet mrtvých v USA byl 1001. Celkový počet mrtvých je nyní v USA 217 918. Deset amerických států v pátek zaznamenalo rekordní denní nárůsty infekcí: Colorado, Idaho, Indiana, Minnesota, Nové Mexiko, Severní Karolína, Severní Dakota, Západní Virginie, Wisconsin a Wyoming,
- Guvernér regionu Campania v jižní Itálii ostře odmítl oslavy Haloween jako "debilní americkou extravagantnost" a "pomník idiotství". Oznámil zákaz vycházení v den Haloweenu, 31. října od 22 hodin.
- Některé evropské země uzavírají školy, ruší plánované chirurgické zákroky a přijímají do nemocnic posily mediků.
- Rusko přesunulo studenty na výuku na internetu.
- Katalánsko uzavřelo bary a restaurace na 15 dní.
- Česká republika také přešla na distanční výuku a plánuje naverbovat tisíce mediků. Nemocnice ruší nenaléhavé procedury, aby uvolnily lůžka.
- Nejpostiženějším regionem na světě je Latinská Amerika. Má 27 procent celkových nákaz. Na druhém místě je Asie, pak Severní Amerika a pak Evropa.
- Indie v říjnu registruje méně nákaz než v září, 69 000 případů denně.
- Wales zahájí přísný krátkodobý lockdown, "uzamčení všeho" ("circuit breaker", "rozbití cirkulace") dne 23. října. Bude trvat do 9. listopadu. Všechny obchody kromě životně důležitých budou uzavřeny.
- Bratr primátora Liverpoolu na covid-19 v pátek zemřel. Těsně předtím informoval liverpoolský primátor, že jeho bratr byl odvezen na jednotku intenzivní péče a apeloval na občany, aby se chovali rozumně. ZDE
- Izrael má od neděle mírně uvolnit lockdown. V pátek bylo v Izraeli 1695 nových nákaz, je to výrazný poklesl z 8000 - 9000 denních nákaz v září. "Uděláme to tentokrát opatrně," řekl premiér Netanyahu.
- Francie zaznamenala v sobotu rekordní počet denních nákaz, 32 427. V pátek zemřelo ve Francii 90 lidí, čímž stoupl počet mrtvých na 33 392.
- Londýn byl umístěn do druhého stupně nebezpečí, což znamená, že se Londýnaně nesmějí nyní pod střechou stýkat s občany z jiných domácností. V sobotu se v Londýně konala demonstrace proti koronavirovým opatřením. Demonstranti je označovali za "tyranii", odmítali nošení roušek a očkování.
- Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v sobotu oznámila 8 028 332 nákaz, nárůst od předchozího dne o 70 078. Denní počet mrtvých v USA byl 1001. Celkový počet mrtvých je nyní v USA 217 918. Deset amerických států v pátek zaznamenalo rekordní denní nárůsty infekcí: Colorado, Idaho, Indiana, Minnesota, Nové Mexiko, Severní Karolína, Severní Dakota, Západní Virginie, Wisconsin a Wyoming,
- Guvernér regionu Campania v jižní Itálii ostře odmítl oslavy Haloween jako "debilní americkou extravagantnost" a "pomník idiotství". Oznámil zákaz vycházení v den Haloweenu, 31. října od 22 hodin.
Proč zabíjí koronavirus více mužů než žen?
18. 10. 2020
čas čtení
3 minuty
Muži mají slabší imunitní systém a ten v některých případech
může sabotovat reakci organismu na invazi viru. Zřejmě ale také hrají
důležitou roli společenské a kulturní faktory, píše Washington Post.
Už
hned na začátku koronavirové pandemie vyplynul z nemocničních dat z
Číny ohromující rozdíl: Covid-19 usmrcuje daleko více mužů než žen.
Ten
rozdíl byl zaznamenán i v jiných asijských zemích, jako je Jižní Korea,
a i v evropských zemích jako Itálie. Pak se objevil i v USA.
Do
poloviny října usmrtil koronavirus v Americe o téměř 17 000 více mužů
než žen. Na každých 10 žen, usmrcených koronavirem, zemřelo 12 mužů.
Úřady práce těsně před kolapsem. Vyzvala jsem ministryni Maláčovou, aby problém okamžitě řešila
18. 10. 2020
čas čtení
1 minuta
Foto: Nesmyslná fronta před Úřadem práce Praha 10. Proč se pořád v ČR musí všude chodit na úřady osobně? Když dokáže University of Glasgow přesměrovat telefonáty z oficiálních telefonních čísel univerzity na soukromé mobily zaměstnanců, proč to nejde v Praze 10? Proč neumístí Úřad práce Praha 10 na své dveře upozornění, že se případy vyřizují telefonicky a po internetu?
Proč proboha nemohou úředníci zpracovávat platby občanům z domova?
Za poslední týden se na mne obrátily desítky zoufalých příjemců
příspěvků na bydlení, že i několik měsíců neobdrželi platbu od Úřadu
práce Prahy 10. Ten výrazně omezil úřední hodiny z důvodu vyhlášení
nouzového stavu. Nelze se tam dovolat, na maily nikdo neodpovídá, už od
rána není možné si zajistit pořadový lístek a elektronicky se můžete
objednat až na polovinu prosince!
Snažím se všem pomoci a všechny případy, které se ke mně dostaly, jsem
urgovala přímo u ředitelky ÚP. Rozhodla jsem se proto vyzvat paní
ministryni Maláčovou, aby situaci urychleně řešila.
Celý článek ZDE
Podobně jako v případě Donalda Trumpa, za katastrofu, jíž je Boris Johnson, "může jeho otec"
18. 10. 2020
čas čtení
3 minuty
Foto: Boris Johnson a Stanley Johnson v roce 2005
Jak o tom svědčila
ve své knize Too Much and Never Enough psycholožka a neteř Donalda
Trumpa Mary Trumpovám nebezpečný, nesolidní a nevyrovnaný charakter
Donalda Trumpa vytvořil svým brutálním chováním Trumpův otec, Fred
Trump.
Nadělení, které zosobňují pro USA Donald Trump a pro Anglii Boris Johnson, ukazuje se, značnou mírou způsobili jejich otcové.
V
Británii vyšla biografie Borise Johnsona od Toma Bowera. I když Bower
Johnsona nekriticky omlouvá a ostře a subjektivně kritizuje jeho
protivníky, či lidi, s nimiž musel a musí Johnson vstupovat do kontaktu,
z podrobností, které Bower odhalil, jasně vyplývá, že za nesolidní,
podvodný a líný charakter Borise Johnsona může jeho brutální a
neodpovědný otec Stanley Johnson.
Z Bowerova třaskavého životopisu Borise Johnsona vyplývá, že Johnson měl naprosto traumatizující dětství.
Francie povstala na obranu sekularismu po vraždě učitele dějepisu
17. 10. 2020
čas čtení
6 minut
Foto: Usmrcený učitel Samuel Paty
Před několika dny Paty ukázal své třídě karikatury proroka Mohammeda otištěné v satirickém časopise Charlie Hebdo během hodiny občanské výchovy věnované diskusi o svobodě projevu. Učitel předtím vyzval muslimské studenty, že než jim ukáže karikaturu, mohou ze třídy odejít.
Trump tvrdí, že jestli prohraje, bude muset odejít z USA
17. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
"Nedovedu si představit, že bych prohrál proti nejhoršímu protikandidátu v historii," řekl Trump na jednom ze svých shromáždění. "Nevím, co bych udělal. Asi bych musel odejít ze Spojených států."
"Až poté, co si odslouží svůj vězeňský trest," poznamenává k tomu lakonicky komentátor John Crace.
Video viz níže:
"Šílenej strejda" v americké televizi
16. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Poté, co se Donald Trump odmítl účastnit onlinové debaty s Joem Bidenem,
se ve čtvrtek večer konaly dvě samostatné akce, kdy Trump a Biden na
různých místech v USA odpovídali na otázky veřejnosti.
Bojovný
Trump hájil svůj postoj vůči koronavirové pandemii, která usmrtila už
více než 215 000 Američanů, a opět lživě tvrdil, že Amerika už nad
pandemií vítězí.
Naopak Joe Biden ostře kritizoval Trumpovu reakci na koronavirus a požadoval daleko robustnější celonárodní reakci na pandemii.
Etzioni z nohou na hlavu postavený, čili Nástin teorie babišismu
16. 10. 2020 / Karel Dolejší
čas čtení
5 minut
Koronavirus neodešel - a všichni s ním musíme bojovat
16. 10. 2020
čas čtení
4 minuty
Virus je stále mezi námi a nelze skutečně říci, že má Německo pandemii pod kontrolou. Jednoznačnost ohledně regulačních opatření je životně důležitá, pokud lidé nemají ztratit důvěru v politické rozhodování, napsal Jens Thurau.
Pomáhejme i v ČR lidem trpícím chudobou, zvláště v době pandemie
16. 10. 2020
čas čtení
3 minuty
Prohlášení Evropské sítě proti chudobě v České republice v době pandemie COVID19 k Mezinárodnímu dni za odstranění chudoby
Od roku 1992 je na základě usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů 17. říjen připomínán jako Mezinárodní den za odstranění chudoby. Evropská síť proti chudobě v České republice (EAPN ČR) se při příležitosti tohoto dne v roce 2020 obrací k veřejnosti a politikům s následujícím prohlášením:
Příště Ajtmatov?
16. 10. 2020 / Karel Dolejší
čas čtení
2 minuty
Rozhovor Britských listů 326. Lord Dubs české vládě: Přijměte dětské uprchlíky
10. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
(For English, scroll below)
"Tím skutečným argumentem je, vždyť tady mluvíme o dětech! Já mám
emocionální vazbu na Českou republiku a jsem smutný, že nechce nic
udělat pro dětské uprchlíky. Je to humanitární věc. A Češi přece mají
velmi důležitou demokratickou a humanitární tradici. A já bych řekl, že
tohle přece přímo souhlasí s touto tradicí. A já velmi silně doufám, že
si to česká vláda ještě rozmyslí."
Sedmaosmdesátiletý poslanec britské Horní sněmovny, Lord Alf Dubs, je
známý tím, jak energicky a schopně se zasazuje o to, aby Británie a
Evropa přijímala dnešní dětské uprchlíky. Zvlášť mu záleží na tom, aby
se v této věci nechovala Česká republika nelidsky. Proč? Přijel jako
Čech z Prahy do Británie v roce 1939 jako šestiletý uprchlík bez rodičů v
kindertransportu sira Nicholase Wintona. Zažil tedy na vlastní kůži, co
prožívají nyní dnešní uprchlické děti. V exkluzivním rozhovoru mluví o
svých zkušenostech z doby před více než osmdesáti lety a o své nynější
práci ve prospěch uprchlíků s šéfredaktorem Britských listů Janem
Čulíkem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici
satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy
14. října 2020.
"The real argument is that we are talking about children. I feel very
emotionally attached to the Czech Republic and I feel sad that they
don't want to do anything for child refugees. It is humanity. And the
Czechs have a very important democratic and humanitarian tradition. And I
would have thought that this would fit in well with that tradition. And
I would very much hope that the Czech government would think again."
The 87-year-old member of the British House of Lords Lord Alf Dubs is
well known by his energetic work trying to persuade the United Kingdom
and Europe to accept today's child refugees. He would particularly
appreciate if the Czech Republic gave up its current inhumane attitude
in this matter. Why? The six-year-old Czech Alfred Dubs arrived from
Prague to Britain in 1939 as a child refugee, unaccompanied by his
parents, in Sir Nicholas Winton's kindertransport. So he has experienced
personally what today's child refugees are experiencing now. In this
exclusive interview, he speaks about his experiences from the times of
more than eighty years ago and about his current work for refugees with
Britské listy editor-in-chief Jan Čulík. The interview is broadcast by
the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 14th
October 2020.
Dlouhý covid - nová vědecká analýza
16. 10. 2020
čas čtení
4 minuty
Trvající symptomy jsou pravděpodobně důsledkem nikoliv jediného syndromu, ale několika
Na
začátku pandemie se nám sdělovalo, že covid-19 je plicní choroba, z níž
se většina lidí uzdraví do dvou až tří týdnů. Nyní se však ukazuje, že
zřejmě existují desetitisíce, ne-li statisíce lidí, kteří trpí symptomy
covidu ještě mnoho měsíců poté, co byli nakaženi.
Britský Národní
institut pro výzkum zdraví (NIHR) zveřejnil 15. října analýzu, která
naznačuje, že "dlouhý covid" pravděpodobně není jediný syndrom, ale až
čtyři různé syndromy, některé z nichž mají pacienti zároveň.
Vědci zkoumají, co způsobuje "dlouhý covid"
16. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Aplikace, kterou vyvinula Kings' College v Londýně, analyzuje příznaky
milionů lidí. Aplikace zjistila, že dlouhý covid po dobu delší než jeden
měsíc mělo 300 000 lidí. Až 60 000 lidí mělo dlouhý covid po
dobu delší než čtvrt roku.
Roberto Salguero Gomez používá soupravu DNA jako součást globálního
úsilí porozumět záhadě, které se říká "dlouhý covid". V březnu byl
Roberto nakažen covidem. Nemohl dýchat, skončil v posteli.
Hospitalizován nebyl, avšak sedm měsíců poté Roberto stále ještě trpí
bolestivými příznaky.
"Pravidelně mě znovu bolí hlava. Někdy se probudím a zase mě bolí v krku. Někdy se probudím a bolí mě celé tělo. Je to loterie opravdu nepříjemných příznaků. Celá membrána mého patra v puse se mi odlepila. To se mi stalo třikrát. Takže si dovedete představit, jak nepříjemné bylo jíst a také mluvit. Přirozeně jsem z toho docela zdeprimovaný. Už nejsem schopen sám sebe poznat."
Milí čtenáři a příznivci Britských listů
7. 6. 2020
čas čtení
2 minuty
Je to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.
V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.
Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :)
Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70
000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich
čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české
společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou
závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo
serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o
situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je
role Britských listů nezastupitelná.
V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme. Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.
Děkujeme
Britské listy
V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme. Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.
Děkujeme
Britské listy
Proč Trump vyhrožuje mimozemšťanům?
16. 10. 2020
čas čtení
1 minuta
Když byl prezident Donlad Trump dotázán na nové úkolové uskupení Pentagonu pro studium UFO, odpověděl, že se na to podívá - a pak začal vykřikovat o síle amerických ozbrojených sil. Někteří pozorovatelé to považovali za propagaci financování ministerstva obrany, zatímco jiní v tom viděli vyhrožování mimozemským bytostem, upozorňuje Kyle Mizokami.
Středověcí Evropané netušili, čím se šíří mor. Jejich reakce se ale od naší příliš neodlišovala
16. 10. 2020
čas čtení
5 minut
Mor ve Florencii, 1348
Když se objevila nová nemoc, nevěděl nikdo nic kromě toho, že se
šíří děsivou rychlostí. Téměř jistá smrt následovala po prvních
příznacích do čtyř dnů nebo ještě za kratší dobu. Lékaři byli bezmocní.
Město bylo brzo plné mrtvol. Hrobníci na hřbitovech kopali až do hladiny
podzemních vod, a pak pohřbívali mrtvolu, vrstvu hlíny, mrtvolu, vrstvu
hlíny, další mrtvoly. Jeden dobový spisovatel to nazval "lasagna".
O
sedm století později je morová rána v Evropě příklad nejhorší verze
pandemie. Málokteré město bylo postiženější než Florencie, kde v roce
1348 zemřela nejméně třetina obyvatel a možná ještě daleko více.
List Washington Post chtěl shromáždit informace o této morové pandemii jako útěchu pro dnešek, že jsme dnes daleko pokročilejší. Namísto toho zjistil, že nejpozoruhodnější jsou podobnosti, mezi dobou před 672 lety a dneškem.
Facebook a Twitter začaly blokovat útok listu New York Post na Huntera Bidena
16. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Facebook a Twitter podnikly ve středu nezvyklé kroky s cílem
omezit čtenářskou obec pro článek, který vyšel v deníku New York Post o
údajných emailech syna Joea Bidena. Nestává se příliš často, že by
sociální sítě blokovaly článek vydaný tradičními médii.
Facebook a
Twitter zasáhly proti odkazům na tento článek, než začaly verifikovat
obsah článku, v němž osobní právník Donalda Trumpa Rudolph Giuliani a
Trumpův bývalý poradce Stephen Bannon tvrdili, že dostali přístup k
hackersky získaném souboru soukromých materiálů Huntera Bidena. Z
prozrazených materiálů má vyplývat, že Hunter Biden měl dát řediteli
ukrajinské firmy "možnost", aby se setkal s bývalým americkým
viceprezidentem Joem Bidenem. Bidenova předvolební kampaň poukázala na
to, že z Bidenova programu vyplývá, že se taková schůzka neuskutečnila.
Průběžné zpravodajství:
Koronavirus: V ČR rostou počty nákaz astronomickou rychlostí
14. 10. 2020
čas čtení
8 minut
Foto: Scéna z Londýna. Nápis: "Koronavirus je hoax. Zabíjí systém 5G!"
MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 15. 10.
stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 9544 případů na 139 290. Zemřelo 1172 osob, 2678 osob je v nemocnici.
- Primátoři severoanglických měst se vzbouřili proti plánu londýnské vlády Borise Johnsona uvalit na jejich města částečná koronavirová omezení bez časového limitu a bez dostatečné finanční kompenzace pro občany, kteří v důsledku vládního uzavření restaurací přijdou o zaměstnání. Podobně jako vedení Labouristické strany by severoangličtí primátoři dali přednost krátkodobému přísnému uzamčení celé země na definované období čtrnácti dnů tří neděl, s dostatečným finančním odškodněním, jak doporučuje vědecká rada britské vlády pro koronavirus, kterou však Boris Johnson neposlouchá. Andy Burnham, labouristický primátor Manchesteru, pronesl ve čtvrtek odpoledne zuřivý projev, v němž obvinil Londýn, že se snaží sever Anglie podrobovat nevyzkoušeným experimentům, které nepodporuje ani jeho vědecká rada, a odepřením dostatečné finanční podpory se snaží už tak chudou část země uvrhnout do bídy, jakou trpěla v osmdesátých letech za Margaret Thatcherové. ZDE Severoanglická města jako Manchester a Liverpool také zuří, že londýnská vláda nechala vysokoškolské studenty se vrátit začátkem školního roku do kolejí, čímž drasticky rozšířila v těchto městech infekci, v univerzitních městech je až sedmkrát vyšší než mimo univerzitní oblasti.
- Francie ve čtvrtek zaznamenala rekordní nárůst denních infekcí, 30 621. Počty hospitalizací a úmrtí také rostou.
- Německé ministerstvo zahraničí varovalo před cestováním do Francie, do Nizozemí, na Maltu a na Slovensko.
- Evropa zaznamenala svůj rekordně nejvyšší týdenní nárůst infekcí. Světová zdravotnická organizace varuje, že bez efektivním protiopatření stoupnou do pár měsíců denní nárůsty infekcí na čtyř nebo pětinásobek toho, co byly na vrcholu infekce v dubnu.
- Více než polovina členských zemí EU, včetně Británie, byly ve čtvrtek na mapě Evropy omezující cestování označeny rudě.
- Česká republika začně budovat kapacitu pro pacienty nakažené covidem-19 mimo nemocnice, země čelí nejrychlejšímu nárůstu nákazy v Evropě.
- Prezidentka Evropské komise odešla do karantény poté, co její kolega měl pozitivní test na covid.
- Wisconsin a další státy na americkém Středozápadě čelí velkému nárůstu infekcí a hospitalizací. Je to neblahý vývoj naznačující rekordní množství nákaz poté, co nastalo chladnější počasí.
- Jedenáct milionů dívek se v důsledku covidu-19 nemůže na světě vrátit do školy, i po zrušení covidových omezení, upozorňuje UNESCO po návštěvě Demokratické republiky Kongo. Poskytování školní docházky pro dívky zůstává v mnoha zemích světa velmi nepevné a nyní je dále ohrozila pandemie.
- V Bulharsku byly romské komunity letos na jaře postříkány dezinfekcí ze vzduchu. Na Slovensku byly romské vesnice jedinými, kde prováděla testování armáda. Ve středovýchodní Evropě používá policie přehnaného násilí vůči Romům v době pandemie, kdy je nutí setrvávat ve svých vesnicích. Lidskoprávní aktivisté a experti varují, že úřady v zemích středovýchodní Evropy zneužívají pandemie k protizákonným akcím proti romské menšině. Romové se o útlaku bojí mluvit.
- Krátkodobé přísné uzamčení celé země, tzv. "circuit breaker" (přerušení koloběhu) by zachránilo tisíce životů, píší vědci z britské vládní vědecké rady pro koronavirus "SAGE". Pokud by Británie zavedla na čtrnáct dní totální blokádu země, od 24. října, počet úmrtí po zbytek roku 2020 by poklesl z 19 900 na 12 100. Počet hospitalizací by poklesl ze 132 400 na 66 500. Boris Johnson takové krátkodobé uzamčení země odmítl realizovat, navzdory tomu, že to požadují vědci už asi měsíc. Labouristická opozice se postavila na stranu vědců. ZDE
- V Anglii a ve Walesu zemřelo během koronavirové pandemie od poloviny února do konce května 2020 na všechny zdravotní příčiny rekordně skoro nejvíce osob na jednoho obyvatele z 12 průmyslových zemí. Úmrtí na všechny příčiny za toto období stouply o 37 procent. Anglii a Wales předstihlo jen Španělsko, kde tyto "přebytečné smrti" (ve srovnání se statistikou z předchozích let) dosáhly nárůstu 38 procent. Jde o více než 100 přebytečných úmrtí na 100 000 obyvatel. Analýza zveřejněná v časopise Nature Medicine dokazuje, že dobře dopadly ty země, které rychle zavedly uzamčení státu, měly už v první vlně efektivní a robustní systém testování a trasování. Vědci na Imperial College v Londýně poukazují na důležité poučení z toho všeho. Zásadní pro úspěch v boji proti pandemii je testování a trasování a dobrá finanční podpora pro lidi, kteří musejí do karantény. ZDE
- Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil noční zákaz vycházení pro Paříž a osm dalších francouzských měst. Zákaz vycházení bude platit od 21 hodin do 6 hodin ráno. Francie zaznamenala nových 22 591 denních nákaz. Celkový počet nákaz ve Francii je 779 063. Za posledních 24 hodin zemřelo 104 Francouzů, celkem zemřelo ve Francii na covid-19 33 037 osob. "Musíme snížit denní počet nákaz z 20 000 na 2000," řekl Macron.
- Německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na mladé lidi, aby se chovali odpovědně. Soukromé mejdany mladých lidí v Německu totiž šíří koronavirus v německých městech.
- Po obrovském nárůztu infekcí v Rusku nahradí starší učitele v základních školách studenti.
- Melania Trumpová přiznala, že její čtrnáctiletý syn Barron Trump testoval pozitivně na koronavirus, ale neměl žádné příznaky.
- Labouristická vláda ve Walesu zakázala Angličanům z nakažených regionů vstup do země. Silnice do Walesu bude stejně jako letos v březnu znovu kontrolovat velšská policie.
USA: Experti na dezinformace, sociální média odsuzují dezinformace o Bidenovi
16. 10. 2020
čas čtení
4 minuty
Představte si, že tři týdny před celostátními volbami list s vazbou na politika obhajujícího funkci publikuje emaily údajně od syna vyzývatele. Médium se nepokusí ověřit pravost emailů, které, i kdyby byly pravé, ve skutečnosti nedokazují nic špatného, takže redakce bez důkazů insinuuje špatnost. Pokud byste slyšeli, že se to děje ve Východní Evropě, odsoudili byste to jako zjevný případ politické informační války. Ale co se stane, pokud jde o prezidentské volby v USA a obhajujícím je Donald Trump?, ptá se Patrick Tucker.
Zapojte se, je vás třeba
Diskutujte na Britských listech
18. 4. 2017 / Bohumil Kartous
čas čtení
2 minuty
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
S Německem o převzetí pacientů s COVID-19 nikdo nejednal
16. 10. 2020
čas čtení
1 minuta
tisková zpráva
Praha,
Mnichov, Drážďany – V českých médiích se opakovaně objevila informace,
že Sasko a Bavorsko je připravené pomoci s přijetím pacientů s těžkým
průběhem onemocnění COVID-19. Jak ale zjistili němečtí investigativní
novináři, s německou kancléřkou ani bavorskou a saskou vládou o žádné
pomoci nikdo oficiálně nejednal a Česko rozhodně nemá žádnou dohodu o
převzetí pacientů z Karlovarského kraje. Informaci, kterou v mezičase
převzala většina českých médií a prezentovala ji jako projev solidarity,
je naprosto vymyšlená.
Vědci potvrzují souvislost mezi narcismem a účastí v politice
16. 10. 2020
čas čtení
1 minuta
U narcistických osobností existuje vyšší pravděpodobnost účasti v politice. Toto poněkud překvapivé zjištění vyplynulo z nedávné metaanalýzy dat o osobnostních rysech dánských a amerických voličů. Voliči, kteří skórovali vysoko v narcismu, měli nejen vyšší pravděpodobnost účasti ve volbách, ale také vyšší pravděpodobnost poskytnutí darů a podepisování petic.
Brexit: Boris Johnson je nepříjemně překvapen, že mu EU dala najevo, že Británie musí splnit její podmínky
16. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Johnson: Buď se posuneš směrem ke mně, nebo skočím!
Aktualizace: V pátek Boris Johnson oznámil Británii, ať se připravuje na brexit bez dohody. Rozhlas BBC si (optimisticky) myslí, že je to jen "vyjednávací taktika".
Downing Street reagovala konsternovaně na to, že ji Emmanuel Macron varoval jménem evropské sedmadvacítky, že Boris Johnson musí bezpodmínečně přijmout podmínky EU, pokud má být uzavřena obchodní dohoda mezi brexitérskou Británií a EU. Den 15. října měl být posledním dnem, kdy měla být veškerá jednání o této obchodní dohodě dokončena. Bez obchodní dohody by byla Británie zcela nahraná, protože cca 40 procent jejího obchodu je s EU, ovšem Boris Johnson vypadnutím z EU bez dohody neustále vyhrožuje.
Nový balíček stimulů: Trumpova poslední naděje a Pelosiny machinace
15. 10. 2020
čas čtení
7 minut
Poslední týdny můžeme pravděpodobně označit za tu nejhorší část prezidentství Donalda Trumpa, nevychází mu totiž nic. Nejprve špatný výkon v debatě, pak sám onemocněl COVIDem-19 a navíc výrazně ztrácí ve volebních průzkumech, a to jak celonárodně, tak v každém klíčovém státě. Jako ještě větší rána se pak zdálo, když minulý pátek republikánský šéf Senátu Mitch McConnell prohlásil, že je „nepravděpodobné“, že do voleb projde Kongresem nový balíček ekonomických stimulů. Trump navíc už pár dní předtím oznámil, že skončí vyjednávání s opozičními demokraty o jeho podobě. Nyní se však zdá, že boj o přijetí tohoto zákona ještě nekončí.
3. diskusní fórum PřF UK k tématu Covid-19
15. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
„Pokud
vás zajímá těžký akutní respirační syndrom, co o něm (ne)víme, proč se
mu (ne)umíme bránit a jak na něj, tak tohle je asi nejkvalitnější
materiál, na který jsem zatím natrefil. PřF UK dala dohromady profesory
Jana Černého, Dagmar Dzúrovou, Jaroslava Flegra, Karla Drbala, Ivana
Hirsche, Ruth Tachezy a Ladislava Machalu a v diskusi se ještě připojil
prof. Beneš a jsou z toho tři hodiny špičkových přednášek a diskuse. Je
to teda akademická diskuse, čili pro laickou veřejnost by bylo potřeba
zapracovat na umění překladu, ale jako základ myslím poslouží skvěle," píše Bohumil Kartous.
Datový fetišismus
15. 10. 2020 / David Marenčák
čas čtení
12 minut
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Jako je popření, pštrosí taktika a planá naděje, že naše
průšvihy odskáče někdo jiný, společná naprosto všem zásadním problémům dneška,
včetně covidového, stejná je i bláhovost a naivita ze strany té menšiny, která
průšvihy reflektuje, přijímá jako existující a alespoň proklamativně je chce
řešit.
V čem spočívá ona pomýlenost? V technooptimismu a megalománii,
technokratické to víře, že všechny problémy světa mají technické, vědecké, nebo
technologické řešení. Výhonkem této nejrozšířenější ideologie na světě je
datový fetišismus.
Včera jsem viděl výtečnou debat odborníků na téma koronavirus - 3. diskusní fórum PřF UK k tématu Covid -19. Setkala se v ní řada specializovaných expertů z dotčených oborů.
Udržitelná strategie boje s Covidem-19 i pro děti
15. 10. 2020 / Lukáš Kraus
čas čtení
8 minut
Pozn. red. Ve středu 14.10 interviewoval pořad rozhlasu BBC Inside Health finského epidemiologa, který informoval, že dosud nikdy nebyly provedeny žádné analýzy ohledně toho, zda uzavření škol kvůli koronaviru je dobré nebo špatné. "Je zapotřebí mít v nakažené zemi část škol otevřených a část uzavřených a zkoumat, jaký má obojí dopad. Měli jsme takovou analýzu připravenu, ale z politických důvodů nebyla ve Finsku realizovatelná." "Bez konkrétních faktů jen spekulujeme."
Vzhledem k tomu, že dochází k opakovaným nákazám, vědci mají nyní velké pochybnosti o tom, jak dlouho trvá imunita na koronavirus a zda vůbec existuje.
Nákazu koronavirem ve Švédsku právě označíl týdeník Economist za "absolutní katastrofu".
„Já to říkal, že to tak dopadne“, to dnes bohužel nestačí. Že jsem se na jaře hádal do Čech, že lockdown je v této formě neadekvátní a silou restrikcí neodpovídá epidemiologické situaci, byl jsem za rozvraceče. Když jsem v létě varoval, že absolutně nefunguje vládní semafor, byl jsem za toho, kdo chce těm „nejlepším z nás“ kazit dovolenou ve Španělsku či Chorvatsku. Dnes se budeme opět – a psal jsem o tom už 28. května – hádat o to, proč nezavírat základní školství.
Jak přežít kyberprostor
15. 10. 2020 / Bohumil Kartous
čas čtení
1 minuta
Od
společností s vysokou perspektivou ve 21. století nás dělí menší
schopnost vnímat a prosazovat veřejný zájem. Ten může mít různě dlouhý
horizont, přičemž vzdělávání patří k veřejným zájmům s jedním z
nejdelších horizontů a tedy i obdobím investiční "sklizně". Na
vzdělávání, na jeho investiční podpoře, na jeho aktualizaci, na výběru a
přípravě učitelů lze měřit míru komplexní společenské vyspělosti. K
tomu, abychom dosahovali lepších pomyslných skórů, musíme nutně hledat
větší společenskou shodu. Ta ale stojí na důvěře, kterou jsme v období
totality a posttotalitního sobeckého naplňování atomizovaných potřeb na
úkor ostatních doposud neupevnili. Co dalšího je důležité ve vzdělávání,
jaké jsou jeho hlavní cíle ve 21. století a jak k nim dospět, o tom
debatoval Bob Kartous (on-line) se studenty Mendelova gymnázia v Opavě v
rámci cyklu Moderní výzvy.
Život v době pandemie: jednejte ihned s nástroji, které máte k dispozici
15. 10. 2020
čas čtení
4 minuty
Reakce jednotlivých států na koronavirovou pandemii se různí. Spousta zemí znovu otevírá pracoviště, školy a uvolňuje zákazy společenského setkávání – a zároveň se snaží adaptovat na novou ekonomickou situaci. Jiné země se pokoušejí potlačit přenos těžkého respiračního onemocnění (Covid-19) opětovným zavíráním podniků, průmyslových odvětví a škol. Mezitím se čeká na vakcínu a další léčebné metody, píší v časopise The Lancet Juliet Bedford, Delia Enria, Johan Giesecke a další.
Mezinárodní agentura pro energii: Solární energie je nyní nejlevnější elektřinou v dějinách
15. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Nejlepší projekty zabývající se solární energií nyní nabízejí „nejlevnější… elektřinu v historii“ s technologií levnější než je uhlí a plyn, a to ve většině předních zemí světa. Vyplývá to z robustní zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IAE). Analýza čítající 464 stran rovněž nastiňuje „mimořádně turbulentní“ dopady koronaviru a „vysoce nejistou“ budoucnost globální spotřeby energie po dobu dvou dekád.
Rozhovor Britských listů 325. Koronavirová pandemie v ČR se zhoršuje. Co teď?
8. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie nabrala v posledních dnech v
České republice katastrofálního směřování - ČR zaznamenala v Evropě
nejvyšší míru nákazy na jednoho obyvatele - věnujeme tento Rozhovor
Britských listů znovu tomuto tématu. S imunologem Václavem Hořejším
mluví o nejnovějším vývoji Jan Čulík.Rozhovor se vysílá na Regionální
televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu
i na internetu, od pátku 9. října 2020.
Pozn. red. Až několik hodin po zveřejnění tohoto rozhovoru oznámil festival dokumentárních filmů v Jihlavě, že se přesunuje online.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Kdo zvítězil? Trump nebo covid?
13. 10. 2020
čas čtení
16 minut
Proč nemáme v České republice takovéto analytiky a komentátory? Britský komik a celebrita Russell Brand brilantně rozbírá nejnovější postoje a výroky Donalda Trumpa:
Je tomu méně než týden, co byl Donald Trump diagnostikován, že má covid a už se to dá popsat jako Trumpova covidová sága. Co nám flirtování Donalda Trumpa ukázalo o jeho prezidentství a o našem postoji vůči koronaviru? Jen se podívejme:
Trump na balkóně. Text: "Před svým odjezdem vydal Trump na Twitteru výrok, který znepokojil odborníky na infekční choroby."
Zaprvé, myslím, že je to další příklad toho, jak Donald Trump intuitivně rozumí tomu, jak média fungují. Jeho kritikové na něho zase útočí, kritizují ho, že se objevil na tom balkóně s palci nahoru, a ono se zdá, že už od primárek, od doby, kdy ještě ani nebyl republikánským kandidátem, Donald Trump věděl, že může mít přímý vztah s voliči, který se vyhýbá konvenčním sdělovacím prostředkům a gatekeeperům v nich.
Analýza Českých elfů
Téma pandemie COVID-19 v obsahu dezinformačních webů v průběhu léta 2020 – kvalitativní rozbor
15. 10. 2020 / Bohumil Kartous
čas čtení
6 minut
AC24, Aeronet, Nová republika, Parlamentní listy, Protiproud, Sputnik
Pandemie koronaviru jako téma sledovaných dezinformačních webů z agendy ustoupila po několika měsících, kdy patřila k dominantním tématům, v průběhu června, kdy se situace v Evropě začala pozvolna vylepšovat. Téma se začíná vracet přibližně ve třetím červencovém týdnu.
Hlavními tématy, která se začala v červenci objevovat, jsou:
Rozdíl mezi politikou a politickým marketingem
Babišovo selhání
15. 10. 2020 / Bohumil Kartous
čas čtení
5 minut
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Rozhovor Britských listů 324. Jaké je to teď v české politice po regionálních volbách
6. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
O současné politické situaci po víkendových volbách do místních
zastupitelstev hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Rozhovor se
vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním
vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 7. října 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Klimatická krize je hnacím motorem čím dál častějších přírodních pohrom
15. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Úřad OSN pro snižování
rizika katastrof (UNDRR) vydal zprávu, ve které dospěl k závěru, že přírodní
katastrofy způsobené dopady lidské činnosti na klima se za posledních dvacet
let zdvojnásobily.
Lidé během posledních 40 let do atmosféry vypouštěli čím dál tím větší množství
skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, a to řízením automobilů poháněných
benzinem, spalováním uhlí a zemního plynu na elektřinu – a vytápěním a
chlazením budov, píše Juan Cole.
Otevřený dopis Vládě ČR o nesouhlasu s uzavřením školních ubytoven (dále jen kolejí)
14. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
Vážený pane premiére, vážení páni ministři,
Na tiskové konferenci dne 12.10.2020 jste vyhlásili uzavření všech kolejí pro studenty, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky. Chápeme, že dnešní doba vyžaduje razantní opatření, avšak uzavření kolejí je už za hranicí únosnosti, důvodů je hned několik.
První z důvodů je důvod ekonomický. Mnoho studentů si platí ubytování a všechny související výdaje sami a toto vyhlášení jste vydali až v půlce měsíce, to znamená, že většina studentů již má ubytování na celý měsíc zaplacené. Uhradí nám vláda naše výdaje za ubytování, které máme zaplacené, ale nesmíme využívat? Nebo budete tyto peníze vymáhat od samotných ubytovacích zařízení?
Velký bariérový útes v Austrálii od roku 1995 přišel o polovinu korálů, uvádí studie
15. 10. 2020
čas čtení
3 minuty
Vědci tvrdí, že vysoké teploty
oceánu mají vliv na velké i malé korály v hluboké i mělké vodě.
Nová analýza přichází se zjištěním, že živé koráli, které kdysi tvořili
australský Velký bariérový útes, umírají kvůli klimatické krizi tak rychle, že
za posledních 25 let jich zahynulo více než 50 procent.
Badatelský tým v letech 1995 až 2017 zkoumal korálová společenství a jejich velikost
po celé délce útesu.
Výzkumníci zjistili úbytek malých, středních a velkých korálů v hluboké i mělké
vodě, a to prakticky u všech druhů.
Útes – zapsaný ve světovém dědictví UNESCO – byl velice těžce postižen rekordními teplotami, které v letech 2016 a 2017 způsobily masivní bělení korálů, informuje list Independent.
Existuje v Česku ještě underground?
13. 10. 2020 / Jan Molič
čas čtení
17 minut
Před nedávnem jsem rozepsal článek o novodobém undergroundu. Ptal jsem se, zda vůbec existuje. Nenašel jsem odpověď. Přišlo mi, že ne, že v době hojnosti není jaksi potřeba. Přesto jsem tomu nemohl uvěřit, protože ta hojnost je pouze materiální. Domníval jsem se, že underground musí existovat, aspoň jako protiváha materiálnu. Mezitím se utužila anticovidová opatření a vneslo to do věci nové světlo. Došel jsem díky tomu k závěru a článek dopsal.
Předně, nelze jednoznačně hodnotit, co je a co není underground. Hledal jsem tedy underground podle nějakých užších atributů. Předpokládal jsem, že lidé patřící do undergroundu se budou vyznačovat tím, že dělají něco, co systém nechce. Něco, co ho potenciálně ohrožuje. A zúžil jsem to ještě tak, že tito lidé budou "dělat underground" dobrovolně.
Mezitím v Absurdistánu 147:
Všichni jsou si v Polsku rovni, ale někteří jsou si rovnější
14. 10. 2020 / Tomasz Oryński
čas čtení
10 minut
Foto: Przemysław Czarnek
Vzpomínáte na Przemysława Czarnka, budoucího ministra školství, jednoho z
hlavních hrdinů poslední kapitoly tohoto seriálu?
Pamatujete, jak oznámil, že byl nakažen covidem-19?
No, k tomu příběhu existuje aktualizace. Těsně před tím, než to bylo o něm zjištěno, navštívil Czarnek v nemocnici svou babičku. Samozřejmě, návštěvy v nemocnicích v současnosti nejsou povoleny, ale měli byste takovou odvahu a odmítli toto právo politikovi ze strany Právo a spravedlnost? Vždycky můžete tvrdit, že šlo o mimořádné okolnosti, a proto je porušení zákona zcela v pořádku, a že všichni ostatní by v takovéto situaci také dostali to právo. Což by samozřejmě byla lež, protože, jak pečliví čtenáři tohoto seriálu už vědí, s politiky ze strany Právo a spravedlnost se nezachází stejně jako s jinými lidmi. "Moje bolest je lepší než tvoje", pamatujete?
V Paříži vítěz nebere všechno!
14. 10. 2020 / Tomáš Vohryzka
čas čtení
4 minuty
Ta zpráva z Paříže by neměla zapadnout, přestože se zdánlivě týká jen sportu. Jde zase o peníze. Organizátoři Mezinárodního mistrovství Francie v tenise výrazně změnili odměny pro hráče a hráčky. Ekonomické důsledky virové epidemie pocítil i profesionální sport, což vedlo ke snížení celkové dotace. Mezi hráče a hráčky se tak letos v Paříži rozdělí 38 milionů eur, o čtyři miliony méně než v loňském roce.
Mnohem zajímavější než tento údaj je však to, jak jsou letos odměny rozdělovány mezi jednotlivé hráče. Snížení tzv. Prize Money se totiž týká jen hráčů postupujících z prvního kola turnaje. Největší pokles příjmů pocítí vítězové obou kategorií, letos tedy Rafael Nadal a Polka Swiatekova, kteří si odnesou 1.600.000,- EUR. To je o 30 % méně než získali vítězové v roce 2019. Naopak poražení v prvním kole dostanou šek na 60.000,- EUR, tedy částku o 30% vyšší než loni. To je případ třeba Markéty Vondroušové. Relativně ještě více přidáno dostanou hráči kvalifikace. Částka pro první kolo kvalifikace činí 10.000,- EUR, což představuje meziroční zvýšení o 42%. /např. Zdeněk Kolář/
Počet obětí Covidu-19 v Íránu stoupá. Slitujte se, pane Trumpe
15. 10. 2020
čas čtení
5 minut
Americké úsilí o odříznutí Íránu od zbytku světa je
kruté. Totéž platí i pro íránský režim, který odmítá propustit všechny politické vězně.
Počet obětí Covidu-19 v Íránu – nejvíce postižené zemi na Blízkém východě – i nadále stoupá. Trumpova administrativa však nemá s touto zemí slitování. Americká vláda nesouhlasí s tím, aby Írán podal u Mezinárodního měnového fondu žádost o půjčku ve výši pěti miliard dolarů na boj proti pandemii. Trumpův kabinet na tento stát navíc uvaluje nové sankce. Mezitím počet nákaz v Íránu překročil půl milionu a počet mrtvých činí více než 27 tisíc. Teherán měl však už dříve problémy s nákupem esenciálních léků, stojí psáno v editorialu New York Times.
Rozhovor Britských listů 323. Jaké jsou vztahy ČR k Evropské unii?
2. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Bohumil Kartous hovoří s ministrem zahraničí České republiky Tomášem
Petříčkem o tom, jak je na tom ČR ve svých vztazích k Bruselu. Rozhovor
se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem,
pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. října 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
(Doslova) vyděšení k smrti
13. 10. 2020 / Muriel Blaive
čas čtení
9 minut
Je naléhavé vést o covidu vyváženou debatu
(An English version of this article is HERE)
Jsem historička komunismu, běloška ze střední třídy, Evropanka. Také mám rakovinu, melanom čtvrtého stupně, který byl objeven v lednu 2015. Měla jsem metastázy v lymfatických uzlinách, v játrech i v mozku. Podstoupila jsem dvě osmihodinové operace, terapii gama nožem a imunoterapii. Přišla jsem o čtvrtinu jater, polovinu ucha, kognitivní schopnost číst mapy a o velký sval v krku. Získala jsem naopak drogovou závislost na cortizonu. Přesto jsem, zázračně, zatím přežila. Mou největší nadějí bylo dožít se, než bude mému nejmladšímu synovi osmnáct, a toto přání mi bylo splněno. Teď už je to velký kluk a on i jeho starší bratr to zvládnou. Mezitím si užívám života.
Ruská letadla zabila jeho rodiče a zranila ho tak, že mu musela být amputována ruka
14. 10. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Ruská letadla usmrtila jeho rodiče a zranila ho tak, že mu musela být amputována ruka. Muhammad, sirotek, žije nyní se svou tetou v jednom uprchlickém táboře na předměstí Sarmady v kraji Idlib.
Nejdřív ekonomiku, pak Babiše
14. 10. 2020 / Karel Dolejší
čas čtení
4 minuty
Pomáhejte spoluobčanům prostřednictvím potravinových bank!
13. 10. 2020
čas čtení
1 minuta
Od
úterý 13. října přijmou potravinové banky ve všech regionech přijmou
nevyužité zásoby potravin od všech stravovacích zařízení
(zejména jídelny, menzy, velké restaurace).
Minimální množství k odvozu je 20 kg. Darování je nutné předem telefonicky dohodnout, s ohledem na momentální lidské kapacity. Přijmout lze ovoce, zeleninu nebo chlazené, mražené nebo trvanlivé potraviny, které zatím nebyly rozbaleny. Kontakty na jednotlivé banky najdete na https://potravinovebanky.cz/kontakt
Darované potraviny budou rozděleny humanitárním organizacím pro pomoc nejpotřebnějším lidem. Neplýtvejme jídlem a pomozme, kde je potřeba!!!
Kontakt:
Láchová Veronika, ředitelka České federace potravinových bank
ČESKÁ FEDERACE POTRAVINOVÝCH BANK (ČFPB)
Zastupuje všech 15 fungujících potravinových bank, které v celé České republice bojují proti plýtvání jídlem, hladu a podvýživě. Poskytuje podporu a koordinaci potravinovým bankám a snaží se hájit jejich zájmy na nadnárodní i národní úrovni.
Česká Federace potravinových bank je nevládní, apolitická a není vázána na žádné náboženské hnutí. ČFPB je členem Evropské federace potravinových bank FEBA a členem Celosvětové sítě potravinových bank GFN.
Jeden hot a druhý čehý
15. 10. 2020
čas čtení
3 minuty
Asi jste zaznamenali "Velkou Barringtonskou Deklaraci" [1] – pokud
náhodou ne, tak o ní jistě mnoho uslyšíte.
Můj osobní názor: jde především o povedenou PR akci think-tanku AIES zapojeného v síti vlivových institucí bratrů Kochových. Cílem je vyvolat dojem, že ohledně strategií co dělat s COVIDem-19 existuje zásadní "odborný spor", "experti se neshodnou" – a jsou tu dva podobně početné tábory, kde jeden radí přísná opatření, druhý promořit. PR akce se povedla, píše na Facebooku Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.
Rozhovor Britských listů 322. Koronavirus v České republice. Jak dál?
29. 9. 2020
čas čtení
<
1 minuta
"Obávám se, že za zrušení veškerých protikoronavirových opatření během
léta zaplatíme těžkou daň několika tisíc mrtvých, kteří mrtví být
nemuseli."
S imunologem Václavem Hořejším, donedávna ředitelem Ústavu molekulární
genetiky AV ČR, hovoří o nynější koronavirové krizi v ČR Jan Čulík.
Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici
satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 30.
září 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Dva přátelé
14. 10. 2020 / Bohumil Kartous
čas čtení
<
1 minuta
Dva
“přátelé”, jeden leckdy užitečný popkulturní idiot, druhý mnohdy
politický gauner, se setkali nad nepřekonatelnou propastí koronavirové
infodemie. Každý z druhé strany.
Idiot blouzní, ovlivněn těmi
nejprostšími dezinformacemi a konspiracemi, o světovém spiknutí, druhý
se podle vysmívá lidem, kteří kvůli opatřením přicházejí o existenci.
Druhý prvního ocenil za prostituci a první jde druhému toto ocenění
vrátit, bo gaunerství prvního prohlédl teprve tehdy, kdy se ho osobně
dotklo.
Paradoxně doporučení prvního druhému “dát si na hlavu mokrý
hadr” je jedno z mála, jež v jeho případě dávají smysl.
Kácením české lesy nezachráníme
14. 10. 2020
čas čtení
4 minuty
tisková zpráva
Lesníci a biologové apelují na ministerstvo: Podpora těžby uschlých stromů lesu nepomáhá
Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali výzvu Ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům. Reagují tak na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu nepomáhá.
Rozhovor Britských listů 321. Pravičáci jsou vyčerpaní, a proto jsou líní myslet
25. 9. 2020
čas čtení
<
1 minuta
Co způsobilo nejen v Polsku, ale do určité míry i v Česku a po celém
světě najednou tak obrovskou, populistickou, ultrapravicovou nenávist
vůči gayům a vůbec menšinám? Nad tím se s kulturním antropologem a
novinářem Fabianem Golgem zamýšlí Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na
Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a
na kabelu i na internetu, od pátku 25. září 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Hospodaření OSBL za září 2020
2. 10. 2020
čas čtení
2 minuty
V září 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 66 100.53 Kč, výdaje byly tentokrát 79 562.50 Kč. Sponzor nám zadarmo poskytuje server, ovšem velký provoz způsobuje docela podstatnou spotřebu elektřiny, kterou normálně nehradíme. Jednorázově jsme teď něco zpětně zaplatili, ovšem rozhodí to náš nepevný rozpočet. Zůstatek ke konci září byl 45 496.49 Kč, dále nevyhnutelně směřujeme k nule
Děkujeme
mnohačtenářům za finanční podporu v měsíci září 2020.
MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů
finančně přispívají, - ale jak
vidíte z výše uvedeného grafu, směřujeme k nule. Trvale potřebujeme
poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.
Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno
zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo
účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo
nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.