Greta Thunberg v televizi BBC: Na summit COP 26 mě nepozvali

31. 10. 2021

čas čtení 7 minut


V neděli dopoledne odvysílala televize BBC v pravidelném pořadu Marr (obdoba českého pořadu Václava Moravce) při příležitosti zahájení klimatického summitu COP 26 v Glasgow (v britských médiích se nemluví skoro vůbec o ničem jiném)  delší rozhovor s klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou. Ta mluvila velmi rozumně. Jen části tohoto rozhovoru jsou k dispozici na internetu ve fragmentech:

Andrew Marr: Požádali vás, abyste na klimatické konferenci v Glasgow COP 26 promluvila?

Greta Thunberg: Já nevím. Je to velmi nejasné. Ne oficiálně.

Když jste vedoucím politikem nejmocnější země na světě, máte obrovskou odpovědnost. A když Spojené státy dnes rozšiřují svou infrastrukturu fosilních paliv, je to jasný signál, že nepovažují klimatickou krizi za nouzovou situaci.

Ale potřebujeme více reprezentace z globálního jihu. Není to férové, když například jedna země vyšle obrovské množství delegátů. A pak jiná země skoro vůbec není zastoupena. Už to vytváří nerovnováhu. A klimatická spravedlnost je v jádru celé této krize stejně jako klimatická nespravedlnost. A pokud budeme ignorovat historickou odpovědnost zemí na globálním severu a pokud to budeme při samotné vyjednávání ignorovat, nebudeme mít úspěšný výsledek.

Samozřejmě nejde jen o mně. Mnoho lidí se asi obává, že když pozve příliš mnoho "radikálních" mladých lidí, způsobí to, že by vypadali špatně.

 

 17965

Alternativní energetická koncepce ČR I

30. 10. 2021 / Oldřich Maděra

čas čtení 7 minut

1 Úvod

V poslední době publikovaly Britské listy velké množství článků zabývajícími se přechodem České republiky k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Na webové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu je možné nalézt Státní energetickou koncepci ČR (dále jen SEK). Je to dokument z roku 2014, tedy 7 let starý. Podle mého názoru tento dokument již naprosto nevyhovuje současným podmínkám a novým trendům a vede ČR mezi energeticky zaostalé země. Výsledky podobných teorií a pokusů jsme pocítili již dnes na svých peněženkách.

Vystudoval jsem obor výroba, rozvod a využití elektrické energie. Můj obor se tedy týká podstatného segmentu energetické bilance ČR. Navíc přechodem na obovitelné zdroje a na elektromobilitu podíl elektrické energie na celkové spotřebě energie zřejmě dramaticky stoupne. 21. století bude zcela určitě stoletím elektrické energie.

(Pozn. JČ: Odpůrci obnovitelné energie neustále namítají, že "slunce pořád nesvítí a vítr pořád nefouká". Tak zaprvé, vítr skoro pořád fouká, ale hlavně, zde je nesmírně důležité mezinárodní propojení energetických sítí, závisejících na zdrojích z obnovitelné energie. Vždycky někde slunce svítí a někde fouká vítr. Proč nezaplnit Saharu solárními panely? A Severní moře větrníky? Atd.)

 17942

Koronavirus: Zvyšte důchodcům penze, pokud se nechají očkovat!

30. 10. 2021

čas čtení 4 minuty





Aktualizace, neděle 31.10.:





 


V sobotu 30. října zaznamenala Česká republika 5057 nákaz (přestože o víkendech bývají v ČR statistiky nízké). Hospitalizováno je 1417 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 753 lidí, od předchozího dne je to nárůst o 17 mrtvých Míra nákazy za posledních 14 dní je v ČR 503 infekcí na 100 000 obyvatel.

Nejpostiženější jsou Prostějov (650 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (576 nákaz na 100 000 obyvatel), České Budějovice (526 nákaz na 100 000 obyvatel),  Šumperk (469 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (435 nákaz na 100 000 obyvatel), Strakonice (432 nákaz na 100 000 obyvatel) Brno venkov (547 nákaz na 100 000 obyvatel) a Brno-město (496 nákaz na 100 000 obyvatel). Rokycany (418 nákaz na 100 000 obyvatel), Domažlice (403 nákaz na 100 000 obyvatel) a skoro celá Morava. Praha má 354 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE 

- Reakce Švédska na koronavirovou pandemii byla pomalá a přípravy na boj proti pandemii byly nedostatečné, konstatovala komise vyšetřují reakci švédských úřadů na pandemii.

Rozhovor Britských listů 437. Šok: ČR má jen 11% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proč tak málo?

26. 10. 2021

čas čtení 1 minuta



Německo získává více než 50 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Klimatická krize se zhoršuje a ohrožuje mladou generaci. Česká republika však zůstává v klidu. Z doby před rokem 1989 v ní přežívají zastaralé, absolutistické principy centralistického, státního řízení energetiky. Politikové prosazují nerealizovatelné obří projekty jaderných elektráren, jaké svět opouští. Dává to prostor korupci. Rozdíl v energetické politice České republiky a dalších postkomunistických zemí ve srovnání se Západem je propastný. Co se proti tomu dá dělat? Bohumil Kartous hovoří s odborníkem na jadernou problematiku a na ekologickou energetiku Janem Piňosem z organizace Zelený kruh. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 29. října 2021.


Británie: 77,4 procent elektrické energie z nízkouhlíkových zdrojů:

 16518

Toxický dopad ivermektinu

30. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

 

Ivermektin, lék proti parazitům u domácích zvířat a u dobytka, především od srpna 2021 používají oběti dezinformací ve Spojených státech. Osoby, které ho braly proti covidu, si způsobily vážnou otravu, informuje časopis New England Journal of Medicine, ZDE.   

Babiš zakoupil z Bulharska zásoby ivermektinu pro ČR,  ale pro léčbu covidu je ten lék naprosto nevhodný. Kromě toho vede k otravě pacientů.

 17963

Co je příčinou zdražování energií? Green Deal jistě ne

30. 10. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 12 minut


Prudké zvyšování cen elektřiny a plynu zaskočilo prakticky každého, včetně velkých obchodníků. Co je jejich příčinou, jak se budou vyvíjet dál a jak se z toho můžeme poučit?

Nejdříve si však řekněme, co příčinou růstu cen není. Hledat viníka v “Green Dealu” je pošetilé; jednak je to plán (nebyl dosud spuštěn), ale i pokud bychom jej vnímali šířeji přes emisní povolenky, jejich přímý vliv je malý. Za jednoho z viníků bývá někdy označováno i Německo kvůli svému (ohlášenému a postupně realizovanému) uzavírání jaderných elektráren, to má ale zcela jinou příčinu - Německo odchází od jádra kvůli bezpečnosti, nikoli “neekologičnosti”.

Rozkaz k odchodu od jádra totiž přišel po Fukušimě, kdy si země řekla, že dvě velká varování (prvním byl Černobyl) opravdu stačí a není vhodné čekat na třetí havárii, která by mohla nastat třeba i v jejich zemi. Důvodem tedy nebyla dekarbonizace ekonomiky - naopak, elektrická energie z dříve postavených a běžících jaderek je všude, i v Německu právem vnímána jako (téměř) bezemisní.

30655

Když je z řádu Bílého lva bezvýznamná placka

29. 10. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

Do jaké míry se ze současné situace okolo spolupracovníků Miloše Zemana stalo vděčné mediální téma je možná dobře vidět na zařazení Petra Kellnera na seznamu osob, které mají v lednu dostat nejvyšší státní ocenění.

Naprosto oprávněná kritika Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého se stala obligátním folklórem mnoha městských médií a v některých případech oslavou údajného vítězství demokracie nad iliberálním pojetím politiky autoritářů jako je Vladimir Putin či Viktor Orbán.

 16578

Čechům k 28. říjnu blahopřáli anglická královna, rakouský prezident, americký prezident, šéf OSN a papež

29. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Blahopřání ke státnímu svátku

tisková zpráva

Prezident republiky Miloš Zeman obdržel řadu gratulací ke státnímu svátku 28. října.

Výběr z gratulací:

U příležitosti oslav státního svátku České republiky bych Vám i českému lidu rád vyjádřil své srdečné blahopřání a popřál Vám mír a blahobyt. Přeji českému lidu štěstí založené na lidských, morálních a duchovních hodnotách, za které se modlím. Úpěnlivě žádám Boha, aby měl pro Vás i všechny obyvatele České republiky dostatek Božího požehnání.

papež František

 17962

Piráti požadují lepší ochranu spotřebitelů v energetice

29. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Tisková zpráva

Piráti přicházejí s návrhy na lepší ochranu spotřebitelů v energetice. Inspiraci čerpají v bankovnictví a telekomunikacích

Praha 29. října 2021 – Skokový růst cen energií se v Česku dotýká více než 3 milionů obyvatel. Piráti nechtějí dopustit, aby za selhání vlády, Energetického regulačního úřadu a spekulace obchodníků vydaly rodinné rozpočty desítky miliard korun navíc a propadly se do energetické chudoby. Piráti proto navrhují legislativní změny na ochranu spotřebitele, které fungují na podobných mechanismech jako v bankovním a telekomunikačním sektoru. Zvládání cenového skoku má pomoci také zvýšení slevy na daňového poplatníka a posílení meziresortní spolupráce ministerstev financí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí. Cestou k dlouhodobému udržení cenové stability jsou efektivní investice do snížení spotřeby a nových obnovitelných zdrojů, které snižují závislost na dovozu fosilních paliv.

 

(Nejen) automobilový průmysl čeká další rána

29. 10. 2021 / Radek Mokrý

čas čtení 1 minuta



V autech se používají slitiny hliníku a hořčíku, na hořčík má monopol Čína.

Bezprostředním problémem je, že čínské továrny jsou nyní částečně uzavřeny kvůli celostátnímu nedostatku energie. Po krizi polovodičů další snížení příjmů lidí i podniků, píše Radek Mokrý. Zdroj  ZDE
 
Více než 95 procent evropského hořčíku pochází z Číny, ale země kvůli celostátnímu nedostatku energie snižuje produkci. Čína je zdaleka největším světovým producentem, což znamená, že pro menší producenty, jako je Rusko a Izrael, by bylo těžké zasáhnout. V každém autě je 150 až 200 kilogramů hliníku a hliníko-hořčíkových slitin.
-

 17890

Splnit předvolební sliby bude pro novou vládu mimořádně obtížné

29. 10. 2021

čas čtení 10 minut


Jan Čulík:

Vážení televizní diváci, měli, jsme nedávno v České republice volby a dochází k určitým změnám. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana Václava Žáka, politologa. Já bych se chtěl zeptat, co si myslí, že bude, a jakým způsobem bude tato vláda zastávat zájmy občanů.  Budou v té vládě opravdu zájmy občanů dobře zastávány? Pan Žák si myslí, že možná se žádná taková katastrofa neděje, ale povídejte, pane Žáku, co bude teď?

Byly zveřejněny hravé kresby Franze Kafky

29. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Přibližně 150 kreseb pražského spisovatele Franze Kafky, získaných v roce 2019 z trezoru švýcarské banky po mnoha letech právních sporů, bylo ve čtvrtek poprvé zpřístupněno veřejnosti. Surrealistické kresby jsou často hravé a podle kritiků neodpovídají existenční depresi, která čiší z Kafkových literárních děl.

Kniha Kafkových kreseb vyjde v Německu v nakladatelství CH Beck 2. listopadu 2021 a na jaře pak i v USA.

https://www.nli.org.il/en/discover/literature-and-poetry/authors/franz-kafka

Brexit: Mezi Francií a Británii vzniká ostrý spor o přístup do pobřežních vod pro rybáře

28. 10. 2021

čas čtení 5 minut

 Francie hrozí Británii, že jí vypne dodávku elektrického proudu

V důsledku idiotství brexitu vznikl mezi Johnsonovou vládou a Francií ostrý konflikt ohledně přístupu pro francouzské rybáře do britských pobřežních vod

V důsledku brexitu poklesne britský HDP dlouhodobě o 4 procenta, zatímco pandemie způsobí jeho pokles o 2 procenta

(V satirickém pořadu rozhlasu BBC The News Quiz jeden komentátor nedávno ironicky poznamenal, vzhledem k tomu, jak brexitéři šíří mýtickou představu, jakou jedničkou byla Británie za druhé světové války, kdy zvítězila jediná [!! - to samozřejmě není pravda] nad nacismem, že to, co by brexitéry opravdu nyní učinilo šťastným, hlavně ty, kteří se narodili až po druhé světové válce, takže válku nezažili [ti Angličané, kteří válku zažili, jsou důraznými stoupenci členství Británie v EU, samozřejmě] by bylo, kdyby Británie zahájila proti Evropě válku. Byl to věštec! Už je to tady!)

 17961

Karel Havlíček - věčně současný rebel

29. 10. 2021 / Pavlína Antošová

čas čtení 7 minut

200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. 10. 1821-29. 7. 1856)

Skloubení novinářského řemesla a literární tvorby se u Karla Havlíčka Borovského ukázalo jako mimořádně šťastné. Komentátoři nejnovějšího dění jej připomínají dodnes, protože – výročí nevýročí – jeho slova potřebujeme stále. Havlíčkův přínos pro českou literaturu (a kéž by i pro české myšlení) polovinu 19. století daleko překročil. Tento vklad se opírá o některé stavební kameny – buď svého času naprosto průkopnické, nebo v autorově dílně zručně vybroušené.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Nemělo to chybičku. Čelíme světovému spiknutí!!!

29. 10. 2021

čas čtení 1 minuta


Boris Cvek: Jak čtu na Seznamu, Václav Klaus st. mudruje u příležitosti dnešního výročí o světě, který "vybojovaly předchozí generace", o světě, kterémi hrozí, že bude přetvořen podle představ současné generace. Já tedy nevím, o čem přesně VK mluví, jestli o normalizaci, kterou jeho generace vybojovala proti sovětské okupaci, nebo jestli o západní Evropě a USA. V každém případě svět, který vznikl ve svobodné části Evropy po druhé světové válce, byl svět, který vznikl podle představ nové generace a velmi, velmi se lišil od světa předválečného. Tento svět západní Evropy se od války až dodnes stále vyvíjel a vyvíjí. Nevím, zda se to líbí té generaci, která ho "vybojovala" (a která by to byla?), ale rozhodně ho od začátku ten svět postavila jako svět, který se neustále mění a neustále stojí na objevování nových vědeckých poznatků, zyšující se rovnosti a férovosti, boji proti předsudkům a diskiriminaci. Podařilo se tak udělat svět, se kterým se lidé, kteří dodnes zůstávají mentálně hluboce v normalizaci s celým jejím nihilismem, prostě nemohou vyrovnat.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 17953

"Říšský Němec" v socialistickém Československu I.

27. 10. 2021 / Uwe Ladwig

čas čtení 17 minut

Foto: Uwe Ladwig

Svědectví Jana Čulíka o životě v Československu sedmdesátých let inspirovalo Uweho Ladwiga, aby Britským listům poskytl své vlastní vzpomínky na život v Československu. Napsal je v roce 2017. Vydáme je na pokračování. Dnes první část. Německá verze je ZDE


 
Za oponu a zpět
 
Toto je začátek série epizod, kterými chci čtenářům BL poskytnout určitý vhled do mých každodenních zážitků západního Němce, který žil v v druhé polovině 60. a 70. let mezi Hamburkem a Prahou, v době  přísně střežených státních hranic. (UL)


Co předcházelo

V roce 1951 jako Hamburčan jsem s otcem poprvé navštívil jeho rodiče, kteří žili ve východním Berlíně. Bylo to po měnové reformě provedené Západním Německem jako prostředek k oddělení Západního a Východního Německa a v důsledku reakce na blokádu Berlína ruskou armádou. Tehdy – v roce 1951 – existovaly SRN a NDR sotva dva roky, ale až v roce 1961 byla postavena zeď, která uzavírala Západní Berlín, a   mezi oběma německými státy ještě tehdy neexistoval žádný pás smrti. Bylo to před povstáním východoberlínských dělníků (1953) a před oficiálním založením Bundeswehru (1955) a východoněmecké Národní lidové armády (1956). Při pozdějších návštěvách jsem jezdil přes přísně střežené nádraží v Berlíně-Friedrichstrasse a dozvěděl jsem se o  takzvaném "Paláci slz", o hale odjezdů o  tamním hraničním přechodu. Znal jsem tato místa dostatečně dobře, když jsem v Hamburku v roce 1966 potkal jednu Češku...

Proč protestuje Rebelie proti vyhynutí

21. 10. 2021

čas čtení 13 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 431.

Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, v dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana Martina Vrbu, publicistu, který je také aktivistou  ekologického hnutí Extinction Rebellion. Proč jste členem tohoto hnutí?

Martin Vrba:

Tak dobrý den. Díky za pozvání, proč jsem členem hnutí Rebelie proti vyhynutí, jak už ten název napovídá, to vyhynutí znamená masové vymírání druhů v  geologických dějinách naší planety už v pořadí šesté. Tentokrát způsobené lidskou aktivitou. Rebelie proti vyhynutí je zkrátka klimatickým a ekologickým hnutím, které se tomu snaží zabránit a jak víme z vědeckých studií a zpráv, tak času je na to málo, a tudíž se domnívám, že nenásilná občanská neposlušnost je v takové situaci adekvátním prostředkem,  jak na takovou situaci upozornit.

 17953

Hinter den Vorhang und zurück I.

27. 10. 2021 / Uwe Ladwig

čas čtení 14 minut

Dieses ist der Beginn einer Episodenfolge, mit der ich den BL-Lesern einen gewissen Einblick in meine Alltagserfahrungen als Westdeutschen geben will, der in der zweiten Hälfte der 60er und den 70ern in und zwischen Hamburg und Prag lebte, in einer Zeit der streng bewachten Landesgrenzen.

30726

Co bude po Zemanovi?

26. 10. 2021

čas čtení 16 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 435.

Jan Čulík:

Tak si myslím, že by jsme se měli trošku zamyslet nad poněkud neuvěřitelnými politickými událostmi v České republice v těchto dnech, vážení televizní diváci, pozvali jsme si redaktory kolegy z Britských listů Bohumila Kartouse a Albína Syberu. No, tak, jedna věc, na kterou na kterou jsem chtěl poukázat  v tomto stručném úvodu: my víme, už asi tři neděle, že  z kruhů toho lékařského konsilia prezidentského, protože v Čechách se neudrží nic utajené a mně ale to připadá jako v podstatě obscénní, že tady vzniká v té zemi prostě dvojí klasa občanů. Jednak jsou to ti novináři, kteří mají informace, ale oni je utajují, protože jako by se nemohlo říct vlastně, co tomu prezidentovi je. A potom jsou  ti normální lidé,  kteří zůstávají  v  nevědomosti, a tohle by asi nemělo podle mě existovat. Samozřejmě jsou tady různé etické otázky, na kolik se jaké podrobnosti o onemocnění prezidenta mají zveřejňovat. Ovšem je to veřejná osobnost. No a potom samozřejmě nebudu tady opakovat všechno, co se v posledních dnech děje, i když si myslím, pánové, jak ten pan vedoucí té prezidentské kanceláře Mynář, vlastně co si myslel, že to udrží prostě takhle neměnné? Já nevím, snad řadu týdnů nebo měsíců, pane Kartousi, co si o tom myslíte? Já teda tomu vlastně skoro nerozumím.

Vyrovnávání se s historii po česko-německu

25. 10. 2021

čas čtení 15 minut



Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, 1. října 2021 dostal spisovatel Jaroslav Rudiš, který žije v Berlíně, velmi významnou cenu. Je to Záslužný řád spolkové republiky Německo, udělil mu ji Frank-Walter Steinmeier a tu cenu dostal za to, že Jaroslav Rudiš přispívá k  porozumění mezi Českou republikou a Německem svými literárními díly. Já si myslím, vážení televizní diváci, že to je opravdu docela zásadní mezník, zásadní věc, protože v dnešní době už nemáme takovou situaci, která paradoxně existovalo v sedmdesátých nebo v osmdesátých letech, kdy čeští spisovatelé, kteří byli tedy v Československu zakázáni, byli globálně známí. Já se pamatuji, že někdy v osmdesátých letech tak kolem roku 1985 tehdy britský deník Guardian, měl ještě ten obrovský formát, takový ten světový formát, a  tam měli jednu velkou stránku vždycky, Čtení na léto, a já to otevřel a viděl jsem, že asi osmdesát procent těch doporučovaných autorů bylo českých. V tomto globálním deníku. Václav Havel, Bohumil Hrabal, Milan Kundera, Josef Škvorecký. Tak to zmizelo a dneska se v podstatě o české literatuře ve vnějším světě toho příliš neví, takže si myslím, že je velmi významné, že čelnou německou cenu udělovanou německým prezidentem dostává český autor. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme kritika, pana Petra Fischera, který je velmi obeznámen se situací v Německu nejen politickou, ale i kulturní. A já bych se ho chtěl zeptat, pane Fischere, co to tam ten Jaroslav Rudiš v tom Berlíně dělá, že to má takový obrovský význam.

 16518

Rusko zavádí protikoronavirový lockdown ve snaze zastavit rekordní počty mrtvých

29. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Školy a služby, které nejsou klíčové, byly v Moskvě uzavřeny. Ukrajina také zavádí nová omezení


Rusko a Ukrajina zavádějí na regionální úrovni nová protikoronavirová opatření a úpěnlivě žádají své občany, aby se nechali očkovat. Oběma zemím se totiž nepodařilo zvládnout velké vlny pandemie v důsledku nízké proočkovanosti obyvatelstva. Jak Rusko, tak Ukrajina, hledají způsoby jak přesvědčit své občany, aby se nechali očkovat. Plně očkováno je jen asi 30 procent Rusů a jen 16 procent Ukrajinců.

Brexit: Británie si povolala francouzského velvyslance - spor o rybářích v kanálu La Manche eskaluje

29. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Dvě plavidla britského námořnictva byla uvedena do stavu vysoké pohotovosti pro případ, že by se francouzští rybáři pokusili zablokovat britské přístavy


Francie hrozí, že zastaví britský vývoz do Evropy vlnou byrokratických celních požadavků v důsledku toho, že Británie neposkytla více než stovce francouzských rybářských člunů povolení rybařit v britských pobřežních vodách. Francie obviňuje Downing Street, že se "záměrně rozhodla" ekonomicky poškodit francouzské pobřežní komunity.

Tisková zpráva:

„Dbát na lidská práva je nejen správné, ale taky účelné,“ řekla Gregorová na debatě o rozšiřování EU

29. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Měla by EU přijímat další země? Má současná EU kapacitu absorbovat další členské státy? I to se diskutovalo v rámci Konference o budoucnosti Evropy se zástupci České republiky, Německa a Rakouska. Tématem bylo rozšiřování EU s ohledem na státy Západního Balkánu. Vztahy se západním Balkánem jsou součástí procesu stabilizace a přidružení zahájeného v roce 1999. Týká se zejména Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Kosova.

Tisková zpráva:

Začínají Ozvěny EKOFILMu, promítejte nejen vítězné filmy i na svých akcích

29. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Vychutnat si filmové zážitky z kteréhokoliv soutěžního či vítězného snímku letošního, už 47. ročníku mezinárodního filmového festivalu s environmentální tematikou mohou ode dneška zájemci odkudkoliv v Česku. Ozvěny loňského EKOFILMu proběhly na desítkách veřejných i uzavřených akcí, například v Tetíně u Berouna, Vimperku, Ústí nad Labem nebo Českém Těšíně. Organizátoři festivalu nabízejí také záznamy úvodní besedy, virtuální realitu ze zeleného bydlení nebo krátký sestřih toho nejlepšího z letošního ročníku.

 16447

Počet mrtvých na covid v Evropě za poslední týden stoupl o 14 procent

28. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Ve středu 27. října zaznamenala Česká republika 5824 nákaz je to od předchozího dne pokles o 450 denních nákaz.    Hospitalizováno je 1277 osob, je to denní nárůst o 131 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 648 lidí, je to denní nárůst o 41 mrtvých.

Počet nákaz v jednotlivých okresech stále stoupá. Nejpostiženější jsou Prostějov (565 nákaz na 100 000 obyvatel),České Budějovice (540 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (485 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (421 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov (447 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 318 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE      

- Evropa je nyní jediným regionem, kde stoupá počet nákaz i úmrtí na covid. Za poslední týden stoupl v Evropě počet nákaz o 18 procent, stoupl za poslední tři týdny už napotřetí. Počet úmrtí stoupl o 14 procent.

- Desetitisíce vakcín firmy AstraZeneca v Austrálii prošly a je nutno je zlikvidovat, navzdory opakovaným a nevyslyšeným  žádostem, aby bohaté země poslaly své vakcíny do chudých zemí.

Rozhovor Britských listů 434. Vyrovnávání se s historií po česko-německu

19. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Český spisovatel Jaroslav Rudiš žijící v Berlíně dostal významnou cenu, Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Udělil mu ji prezident Frank-Walter Steinmeier. Doba, kdy čeští spisovatelé vládli světu, je dávno za námi. Proto je nesmírně zajímavé a pozitivní, že český spisovatel tak silně zaujal Němce. Co je to v jeho tvorbě, co německé čtenáře fascinuje? O tom mluví Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů s kritikem Petrem Fischerem. Tento rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 19. října 2021.

 17942

Koronavirus: Nákaza se šíří od dětí

28. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

Podobně, jako jsme to od léta zaznamenali nejprve ve Skotsku (kde končí školní letní prázdniny v polovině srpna, o čtrnáct dní dříve než v Anglii), návratem školáků do škol se koronavirus intenzivně rozšířil ve školách a odtud se pak šíří mezi rodiče a prarodiče, které vážně poškozuje. Ovšem i mezi teenagery se občas vyskytne vážný průběh covidu, někdy i úmrtí, i když většina dětí sice infekci šíří, ale nemá žádné příznaky.

Tatáž situace je nyní v ČR především na Moravě.

Petr Bittner k tomu píše:

Aby mohlo dítě do školky, musí být očkováno proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu b a žloutence typu B. Nejsem odpůrce očkování, jen mi to nejde dohromady s tím, že současně paní učitelka v té samé školce dneska nemusí být očkovaná proti Covidu-19, životu nebezpečné a silně nakažlivé nemoci, která je tady a teď, dávno ve fázi globální pandemie, zabila u nás za rok 30 tisíc lidí a prokazatelně ohrožuje i děti, přičemž tu máme dostupnou vakcínu, která podle posledních výzkumů snižuje riziko šíření nákazy očkovaným člověkem až o 65 %.
To, že vláda dopustí takový stav, který ohrožuje děti a zhoršuje dopady pandemie na celou společnost, je projevem politické zbabělosti.

 17959

Blíží se nejdůležitější klimatická konference OSN od Pařížské dohody, jejíž cíle Česko stále neplní

27. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Foto: Glasgow, kde se bude konat COP 26

 

Tiskové avízo Klimatické koalice

Praha - 27. října 2021: Ve dnech 31. října - 12. listopadu 2021 proběhne ve skotském Glasgow 26. klimatická konference OSN o změně klimatu (COP26). O rok odložená konference bude hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody naživu. Letos vůbec poprvé od konference v Paříži mají signatářské státy představit nové či navýšené klimatické závazky. Řada zemí před letošním summitem skutečně své vnitrostátní cíle zpřísnila. Včerejší zpráva [1] Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ale varuje, že ani dosud ohlášené nové závazky ke splnění cílů Pařížské dohody nevedou. Dnešní svět podle zprávy míří ke katastrofálnímu oteplení o 2,7 stupně Celsia do konce století.

 16518

Proč se nám zase přeplní nemocnice, i když vakcíny proti vážnému covidu skvěle fungují?

27. 10. 2021

čas čtení 9 minut

Jestli nejste očkovaní, okamžitě se nechte naočkovat. Okamžitě!!!

Protože jsme blbí, a ti co řídí stát asi ještě blbější. Vakcíny snižují riziko nutnosti hospitalizace asi 4x, jenže když budeme ignorovat počty nakažených a necháme epidemii jet o 14 dnů déle než loni, nemocnice se zaplní, píše Jaroslav Flégr. Tento článek je velmi důležitý. ČTĚTE.

Milý Micíku, v pondělí bylo 4262 nakažených, 1055 v nemocnici. Čísla se už dlouho za 7 dnů přibližně zdvojnásobují. Takže kdyby tento týden nebyl státní svátek, tak bychom příští týden měli deset tisíc nakažených a následující týden by padl český rekord v počtu nakažených za jeden den. Tipuji, že padne stejně, svátek-nesvátek.

30776

Zpráva: Chudší země vydávají na dluh pětkrát více než na klimatickou krizi

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Podle přední charitativní organizace bojující proti chudobě vynakládají země s nižšími příjmy pětkrát více prostředků na dluhy než na řešení dopadů změny klimatu a snižování emisí uhlíku.

Údaje Jubilee Debt Campaign ukazují, že 34 nejchudších zemí světa vydává ročně 29,4 miliardy dolarů (21,4 miliardy Kč) na splátky dluhů ve srovnání s 5,4 miliardy dolarů (3,9 miliardy Kč) na opatření ke snížení dopadů klimatické nouze, píše v Guardianu Phillip Inman

30777

Klimatická pomoc chudším zemím nedosahuje 100 miliard dolarů, které byly přislíbeny

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Na 15. konferenci smluvních stran v Kodani v roce 2009 se "rozvinuté země" zavázaly, že do roku 2020 uvolní 100 miliard dolarů ročně "na řešení potřeb rozvojových zemí", a tento závazek byl o rok později oficiálně schválen jako součást dohod z Cancúnu.

Tento závazek je sice poněkud svévolný a zdaleka neodpovídá skutečným potřebám zranitelných zemí, ale stal se důležitým měřítkem, podle něhož se měří celkový závazek rozvinutých zemí k opatřením v oblasti klimatu, informuje web carbonbrief.org

 16764

Ekologie je věda (nikoli vulgární výraz)

27. 10. 2021 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 5 minut

Naše ministerstvo školství nyní předělává rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (dříve osnovy). To je vcelku přelomová věc. Dovoluji si proto tímto otevřeným textem právě TEĎ oslovit všechny minulé i budoucí zainteresované. Jakýmsi návodem pro práci na přerodu výuky, který se má začít uplatňovat ve školách od roku 2024, je dokument „Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030“, více tady https://velke-revize-zv.rvp.cz/.

Rozhovor Britských listů 433. Tyto volby byly totální zradou mladé generace

15. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



196 křesel vůči čtyřem. To je podle politologa Ondřeje Slačálka výsledek nedávných všeobecných voleb v České republice. Bojovat proti populismu bude Občanská demokratická strana, která zasedá v Evropském parlamentu ve stejném klubu jako extremistická a ostře populistická polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Není to k popukání? K čemu povede vyšachování mladé české generace, k níž došlo v těchto volbách? O tom hovoří s Ondřejem Slačálkem Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 15. října 2021.

Myslet kriticky a vlastním rozumem

27. 10. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

 

Znovu a znovu, už po mnoho let, se setkávám s názorem, že kriticky a vlastním rozumem myslí ten, kdo neuznává autority. Tito lidé, kteří sami sebe považují za nezávislé na jiných, se ovšem nenarodili s názory a vědomostmi, které právě mají. Představte si novorozence, který se právě narodí: může se rozhodnout, že nebude dbát na autority a že bude myslet kriticky? Vždyť nemá žádné pojmy, neví, co je to myslet, natož kriticky.

 17955

Vizuální vandal

27. 10. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 13 minut

 

Jako vizuální vandal se někdy cítí uznávaný český vizuální umělec, dříve grafik a typograf, jehož začátky se nacházejí v kreativní grafice a ve veřejném prostoru v podobě graffiti. Je znám pod několika nicky tedy takzvanými writerskými přezdívkami, z nichž nejznámější jsou 2Rock, Key a Tron, Michal Škapa.

Pane Škapa, jak vzpomínáte na své úplné začátky v tvorbě graffiti byly spíše legální nebo ilegální?

26498

Osvoboďte Juliana Assange: Snowden, Varoufakis, Corbyn a Tariq Ali promluvili před slyšením o vydání Assange do USA

27. 10. 2021

čas čtení 14 minut

Aktualizace: Americký žalobce sdělil britským soudcům, že by Assange mohl být vězněn v Austrálii, pokud mají britské soudy obavy ze strašného stavu amerických věznic. Žalobce také odmítl odbornou analýzu britského psychiatra, varující, že Assange má vážné psychické problémy a po deportaci do amerických věznich by spáchal sebevraždu. To bylo důvodem, proč předchozí soudní řízení deportaci Assangeho do USA zakázalo. Americký žalobce si také stěžoval, že podání u předchozího soudního řízení nezaznamenalo skutečnost, že Assange má sexuální poměr se Stellou Moris, členkou jeho právního týmu, a zplodil s ní dvě děti. To prý znamená, že by nespáchal sebevraždu. Assangeovi obhájci varovali, že procedura převedení Assange do australských věznic z věznic amerických by trvala mnoho let, takže by musel zpočátku být Assange v amerických věznicích po dlouhá léta. - Obránci lidských práv dlouhodobě varují, že odsouzení Juliana Assange by bylo vážnou ranou pro investigativní novinářskou práci na celém světě. ZDE 

Vězněný zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se minulý týden opět dostavil k londýnskému soudu, kde probíhá jednání o jeho případném vydání do Spojených států. V lednu britská soudkyně zablokovala Assangeovo vydání do USA, ale Spojené státy se proti tomuto rozhodnutí odvolaly. Assangeovi v USA na základě zákona o špionáži hrozí až 175 let vězení za zveřejnění tajných dokumentů odhalujících americké válečné zločiny. Assange byl v Anglii vězněn dva a půl roku; předtím strávil více než sedm let na ekvádorském velvyslanectví, kde získal politický azyl.

V pátek svolala levicová organizace Progresivní Internacionála shromáždění Belmarshského tribunálu, který je pojmenován podle věznice, kde je Assange držen. Lidový tribunál je vytvořen podle vzoru Russellova tribunálu pro válečné zločiny, který v roce 1966 založili filosofové Bertrand Russell, Jean-Paul Sartre a další, aby vyšetřili válečné zločiny USA ve Vietnamu. Po zbytek hodiny budeme vysílat úryvky z Belmaršského tribunálu, počínaje britským spisovatelem Tariqem Alim, který v 60. letech působil v Russellově tribunálu pro válečné zločiny, říká v relaci Democracy Now! Amy Goodman

 

 16764

Audio-rozhovory na téma globální konflikty a lokální souvislosti

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Vědci z výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ a jejich spolupracovníci začali poskytovat rozhovory o důležitých otázkách naší doby. Věnují se nejen problémům spojeným s ozbrojenými konflikty, ale hlavně různým relevantním společenským, kulturním, civilizačním, právním, politickým či ekonomickým rozporům, jež jsou rovněž předpoklady a příčinami různých dalších střetů. Dosud bylo na platformě Spotify uveřejněno v podcastu šest rozhovorů: Globální konflikty a lokální souvislosti. Můžete si je poslechnout zde:

29463

Izrael se stává typickou diktaturou Blízkého východu: označuje palestinské lidskoprávní skupiny za "teroristy"

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Izraelská vláda v pátek prohlásila šest lidskoprávních organizací působících na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu za teroristické organizace, informuje Al Jazeera English. Vláda premiéra Naftaliho Bennetta a ministra zahraničí Bennyho Gantze tak zařadila Izrael do velké tradice moderních blízkovýchodních diktatur. Zatímco pro židy je Izrael zraněnou demokracií, pro 5 milionů Palestinců bez státní příslušnosti, které okupuje, je jednoznačnou vojenskou juntou. Není tedy divu, že se začal chovat jako jiné vojenské junty v regionu.

Pokud chcete vědět, jaké občanské politiky se režim na Středním východě nejvíce bojí, podívejte se na nenásilné aktivity, které označuje za "terorismus", píše Juan Cole

 17942

Koronavirus: Drastický nárůst infekcí v ČR

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty


Zdroj: Seznam Zprávy

V úterý 26. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet 6274 nákaz. Je to denní nárůst o 2012 infekcí.   Hospitalizováno je 1146 osob, je to denní nárůst o 91 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 648 lidí, je to denní nárůst o 19 mrtvých.

Nejpostiženější jsou České Budějovice (505 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (461 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (433 nákaz na 100 000 obyvatel), Prostějov (482 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov (419 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 292 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE   


- Rusko oficiálně registrovalo 1123 denních mrtvých.

- Polsko poprvé od dubna zaznamenalo více než 8000 denních nákaz.

- Počet nákaz v ČR se za týden zdvojnásobil na 6274, informuje i Guardian.

 16764

Svět čelí katastrofálnímu oteplení nejméně o 2,7 stupňů Celsia, varuje OSN

27. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Svět se nechopil příležitosti napravit svou ekonomiku po covidové pandemii a čelí katastrofálnímu nárůstu teploty o nejméně 2,7 stupňů Celsia, jestliže jednotlivé země neposílí svou klimatickou strategii, konstatuje analýza OSN.


Tato analýza, zveřejněná v úterý, varuje, že současné přísliby akcí proti globálnímu oteplování by snížily emise uhlíku do roku 2030 jen o asi 7,5 procenta, což je daleko méně než snížení o 45 procent, jehož je podle vědců nutno, aby globální teplota nestoupla o více než 1,5 stupňů Celsia, což je cílem glasgowského summitu, který začíná v neděli.

30720

Hovořme o domácí oligarchii, která dobyvačně kolonizuje ČR

27. 10. 2021

čas čtení 12 minut




 
Albín Sybera:

Vážení, diváci Britských listů, zdravím vás. Je tady se mnou dnes velmi zajímavý host, bývalý redaktor Deníku Referendum. Kampaňér Platformy pro environmentální a sociální otázky. V minulosti jsme tady s Janem Čulíkem hovořil o tom, jak je česká politika svým způsobem zacyklená v atmosféře a kleptokratických vztazích sahajících až do osmdesátých let, a vzhledem k tomu, že Josef Patočka publikoval řadu textů o české energetice, o vlivu českých společností na českou energetiku, tak bych si tady možná dovolil tímto navázat a zeptat se, zda je možné, že v současné české společnosti velké společnosti oligarchické jako například Sev.en Energy nebo EPH Daniela Křetínského jsou do určité míry tvarovány velkým těžkým průmyslem Československa sedmdesátých-osmdesátých let.

Angličané zuří, že brexit proměnil jejich zemi v království výkalů

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Zprivatizované anglické vodárenské společnosti (ve Skotsku jsou naštěství vodárny vlastněné státem, Skoti by nikdy neprodali své rodinné stříbro!), které od své privatizace za vlády Margaret Thatcherové vyplatily svým akcionářům dividendy ve výši mnoha desítek miliard liber, aniž by řádně investovaly do vodárenské infrastruktury, nejsou nyní v době častých dešťů schopny zabránit tomu, aby nevypouštěly do anglických řek a mořských pobřežních vod chemicky neupravené výkaly z kanalizace. Mimo jiné je to proto, že po brexitu nejsou tyto vodárenské společnosti schopny dovážet z Evropské unie potřebné chemikálie, které se normálně používají pro zneškodnění výkalů před jejich vypouštěním do řek.







 



Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Rozhovor Britských listů | Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
46132