Zahradník Saša ve stínu ruského impéria

19. 8. 2020 / Karel Dolejší

Čerstvý běloruský vtip vypráví o policistech, kteří na ulici vyskáčou z vozidla a ihned začnou mlátit náhodné kolemjdoucí. "Já jsem volil Lukašenka!", ohradí se jeden z nich. "Lžeš, toho nevolil nikdo!", zařve policajt a praští ho obuškem.

Podle běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka se z jeho země může v případě úspěchu demonstrantů stát "sanitární kordon proti Rusku" ZDE. Takové prohlášení zní ovšem zvláštně ve světle nedávných nákupů americké ropy a pokusů o sblížení s NATO, s nimiž přišel sám Lukašenko.

"Chlapácký" běloruský prezident, který se ještě nedávno cítil dotčen Putinovou snahou omezit jeho absolutní moc ve svůj vlastní prospěch, nyní zařadil zpátečku. Voleb již za dobu svého politického působení zfalšoval spousty, ale ještě nikdy po nich nenásledovaly tak masivní a vytrvalé protesty v ulicích. Zjevně se cítí opravdu ohrožen. A situaci vyhodnotil tak, že se nakonec s Putinem přece jen nějak dokáže dohodnout na setrvání ve funkci - zatímco demonstranti mu již nic podobného neumožní. Odtud prudký obrat od obrany běloruské suverenity k přijetí klientského vztahu vnucovaného Kremlem.

Mrkve ale v Minsku už došly, zbývají jen klacky...

Když si Lukašenko uvědomil, že mu na Západě další volební podvod neprojde, natož aby mu Západ pomáhal stabilizovat mocenské postavení tváří v tvář ruskému nátlaku a podvratné kampani, otočil postoj z posledních dvou až tří let o 180 stupňů. Putin je nakonec přece jen připraven pomoci mu politicky přežít. Ví, že Lukašenko se nyní s částí běloruské opozice pobývající v Rusku budou navzájem přetahovat o to, kdo Kremlu nabídne více. Ruská letecká základna v Bělorusku přestane být problém - a třeba nezůstane sama. Sjednocení přestane být problém. Úniky z běloruských archívů dokazující Stalinovo paktování se s Hitlerem (což poškozuje Putinovo oprašování kultu sovětského diktátora) přestanou být problém. Kdo dokáže nabídnou více, stane se místodržícím v Minsku.

Prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská to ovšem nebude. Ta je definitivně ze hry a z Litvy se do Běloruska v dohledné době rozhodně nevrátí. Tedy sotva dříve, než její země případně přestane být součástí ruské vlivové sféry. A jen v naivní fantazii některých liberálních a levicových aktivistů je teď taková událost na pořadu dne.

Nepíše se rok 1989, sovětská KGB se nechce zbavit satelitních zemí Střední a Východní Evropy sabotujících systémové reformy. V Kremlu nesedí Gorbačov usilující o dialog a usmíření se Západem.

Sídlí tam Putin, který se obává, že pokud demonstranti dokážou vyhrát v Bělorusku a změnit zahraničněpolitickou orientaci země, dříve či později se něco podobného přihodí i v Rusku samotném. Že pokud se Bělorusko vymaní z ruské vlivové sféry, znovu se o to pokusí další postsovětské státy - i mnohé ruské regiony vysávané centrem.

Nemůže a nechce dovolit, aby si Bělorusové žili po svém, podle vlastních představ. Ať už s Lukašenkem, nebo bez něj.

Nemůže připustit, aby o obsazování politických funkcí v Bělorusku rozhodovali demonstranti nebo férové volby. Potřebuje tam podobnou "řízenou demokracii", jakou provozuje doma - u níž by předem věděl, že volební fraškou v zásadě nic neriskuje.

Momentálně se rozhodl výměnou za podstatné ústupky stabilizovat Lukašenkův režim a vsadit na to, že se demonstranti unaví. Může je nechat protestovat ještě dva nebo tři měsíce, v atmosféře teatrálních příprav na další hlasování a pokračujícího policejního teroru. Pokud ani tak nedají pokoj, pomůže Lukašenkovi vojensky.

Je to pro něj pořád lepší, než muset na vlastních bodácích dosadit do funkce nového, jednoznačně proruského lídra sousední země. Tím by se odkopal až příliš. Všichni oligarchičtí vládcové v postsovětském prostoru by ve vztahu k Moskvě okamžitě posílili zaječí úmysly.

Homofobní ZDE, přesto však čtyřprocentní Saša si v nejbližších měsících tedy udrží mocenské postavení postavené na podpoře nepatrného zlomku Bělorusů. Kvůli tomu uspořádal poslední zfalšované volby (bez povolení účasti certifikovaných mezinárodních pozorovatelů). A odejít dobrovolně nehodlá.

Moc si udrží proto, že z hlediska Kremlu jde o nejméně špatnou variantu.

Kdy a jak se Putin rozhodne sám běloruského diktátora zbavit a zda Lukašenko své sesazení nakonec přežije, to lze zatím odhadovat jen velmi těžko.

0
Vytisknout
3765

Diskuse

Obsah vydání | 21. 8. 2020