Klimatická krize
Amazonský deštný prales nyní vypouští více kysličníku uhličitého než pohlcuje
15. 7. 2021
čas čtení
3 minuty
- Podle studie publikované v časopise Nature Amazonský prales nyní vypouští více kysličníku uhličitého než pohlcuje.
- Znepokojující je skutečnost, že i bez požárů by se značná část pralesa kvůli klimatické krizi a odlesňování stala spíše zdrojem CO2 než jeho pohlcovačem.
- K záchraně Amazonského pralesa je zapotřebí globální dohody, která by měla přimět brazilskou vládu k akci.
Vědci
poprvé potvrdili, že amazonský deštný
prales nyní vypouští
více oxidu uhličitého,
než je schopen absorbovat, informuje list
Guardian.
Podle nové studie
zveřejněné v časopise Nature dosahují emise miliardy tun oxidu uhličitého
ročně. Obří
prales byl dříve pohlcovačem uhlíku,
který absorboval emise způsobující
klimatickou krizi, nicméně nyní způsobuje její
urychlení, jak uvedli vědci.
Většina
emisí je způsobena požáry, z nichž mnohé
byly založeny úmyslně,
aby se připravila půda pro produkci hovězího
masa a sóji. Avšak i bez požárů by se jihovýchodní
Amazonie vlivem vyšších teplot a
sucha stala spíše zdrojem CO2 než jeho pohlcovačem.
Rostoucí
stromy a rostliny od roku 1960 pohlcují přibližně
čtvrtinu všech emisí
z fosilních paliv, přičemž Amazonie hraje hlavní
roli jako největší
tropický les. Podle vědců je ztráta
schopnosti Amazonie zachycovat CO2 jasným varováním,
že snížení
emisí z fosilních
paliv je nyní naléhavější
než kdy jindy.
Při výzkumu byla v průběhu poslední dekády použita
malá letadla k měření
hladiny CO2 až do výšky 4 500 metrů nad
pralesem,
což ilustruje, jak se celá Amazonie mění.
Předchozí studie, které
naznačovaly, že se Amazonie stává
zdrojem CO2, vycházely ze satelitních
údajů, které
mohou být ztíženy oblačností,
nebo z pozemních měření
stromů, která mohou pokrývat jen nepatrnou část
rozsáhlé
oblasti.
Podle vědců
je obzvláště
znepokojující
zjištění,
že část Amazonie vypouští
uhlík i bez požárů. Podle nich je to s největší
pravděpodobností
důsledek každoročního odlesňování
a požárů, které
v následujícím roce zvyšují
citlivost přilehlých lesů. Stromy produkují
většinu
dešťových srážek
v regionu, takže méně
stromů znamená větší
sucha a vlny veder, jakož i větší úhyn
stromů a požáry.
Vláda
brazilského prezidenta Jaira Bolsonara je ostře
kritizována za to, že podporuje další
odlesňování,
které se vyšplhalo
na 12leté maximum, zatímco
požáry dosáhly
v červnu nejvyšší úrovně od
roku 2007.
Luciana Gatti
z Národního
institutu pro výzkum vesmíru v Brazílii,
která výzkum vedla, říká: „První
velmi špatnou zprávou
je, že vypalování
lesů produkuje přibližně třikrát
více CO2, než les pohlcuje. Druhou špatnou
zprávou je, že místa,
kde odlesnění dosahuje
30% a více, vykazují desetkrát
vyšší emise uhlíku
než místa, kde je odlesnění
nižší než 20%.“
Méně
stromů znamená méně
deště
a vyšší teploty, což ještě
zhoršuje období
sucha pro zbývající
lesy. „Máme tu velmi negativní
smyčku, která činí
les náchylnější
k nekontrolovatelným požárům,“
míní Gatti.
Velká
část dřeva, hovězího
masa a sóji z Amazonie se vyváží z Brazílie.
„K záchraně
Amazonie potřebujeme globální
dohodu,“ konstatovala Gatti. Některé
evropské země prohlásily,
že zablokují obchodní
dohodu EU s Brazílií
a dalšími zeměmi,
pokud prezident Bolsonaro nebude souhlasit s tím,
že proti ničení Amazonie něco smysluplného udělá.
Celý článek v angličtině ZDE
8078
Diskuse