Každá druhá žena v ČR zažila sexuální násilí. Každá desátá žena v ČR byla znásilněna

13. 10. 2021

čas čtení 13 minut

Zkušenosti se sexuálním násilím a sexuálním obtěžováním v České republice - výstupy reprezentativního výzkumu 

Každá druhá žena (starší 18 let) zažila během svého života nějakou formu sexuálního násilí nebo obtěžování. Téměř každá desátá žena (starší 18 let) byla během svého života znásilněna (9,2 %). To je v přepočtu asi 409 tisíc žen. Ukazuje to nový reprezentativní výzkum realizovaný výzkumnou agenturou MindBridge Consulting, a.s. pro organizaci proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s.

Sběr kvantitativních dat probíhal v průběhu srpna 2021 metodou CAWI (dotazováním přes webové rozhraní) s velikostí vzorku 1 000 respondentů a respondentek (reprezentativní výběr obyvatel ČR nad 18 let). Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, s jakými typy sexuálního obtěžování a/nebo násilí mají ženy a muži v Česku zkušenost a jak tyto situace řeší. Mezi sexuální násilí a obtěžování bylo v rámci výzkumu zařazeno znásilnění, osahávání, verbální sexuální obtěžování, nucení k nepříjemným sexuálním praktikám, obdržení nevyžádaných fotografií či videa se sexualizovaným obsahem a další. Z výzkumu vyplývá:

 

  • Alespoň jednu z forem sexuálního násilí a/nebo obtěžování, na které jsme se ve výzkumu dotazovali, zažilo 54 % žen.

  • Každá třetí žena přitom zažila během svého života více než jednu formu sexuálního násilí nebo obtěžování.

  • Téměř každá desátá žena byla během svého života znásilněna (9,2 %). To je v přepočtu asi 409 172 žen1.

  • Verbální sexuální obtěžování a osahávání, hlazení, doteky proti vůli oběti jsou nejrozšířenější formy sexuálního obtěžování/násilí. První zažilo 33 % žen, druhé 31 % žen.

  • Zkušenost s obdržením nevyžádaných videí či fotografií se sexualizovaným obsahem má 17 % žen, zkušenost s nevyžádaným líbáním nebo líbáním proti své vůli má pak 12 % žen.

Muži se nejčastěji setkávají s verbálním sexuálním obtěžováním, osaháváním, hlazením, doteky proti své vůli a obdržením nevyžádaných videí či fotografií se sexualizovaným obsahem. Oproti ženám zažívá sexuální násilí/obtěžování výrazně nižší počet mužů, muži také zažívají v průměru nižší počet forem násilí/obtěžování. Kvůli svému rozsahu se výzkum ovšem nezaměřoval na otázku pachatele sexuálního násilí/obtěžování. Zahraniční data však ukazují, že u některých forem sexuálního násilí zažívaných muži je pachatelem majoritně muž - u znásilnění se jedná téměř o 90 % případů (CDC, 2020)2.

86 % obětí znásilnění (ženy i muži) vyhodnocuje tuto situaci jako nejhorší ze zažitých forem sexuálního násilí/obtěžování. Tyto oběti nejčastěji svou situaci neřeší nijak.

Výzkum na svém omezeném prostoru dokládá závažnost problému sexuálního násilí a obtěžování v České republice a může tvořit bázi pro další zkoumání tohoto fenoménu, například i prostřednictvím kvalitativních metod. Zároveň data dokládají potřebu dalších intervencí, jako jsou osvětové kampaně a zvyšování informovanosti o možnostech pomoci obětem násilí, ale i nutnost specializovaných služeb,” komentuje ředitelka proFem Jitka Poláková. Oběti sexuálního násilí, ale i sexuálního obtěžování se přitom často potýkají s dlouhodobými a dalekosáhlými dopady na svůj život. “Naše klientky bojují s takovými dopady jako jsou úzkosti, deprese, posttraumatická stresová porucha, poruchy příjmu potravy, panické ataky, a podobně. Tyto dopady se přitom nevyhýbají ani obětem sexuálního obtěžování, které je však veřejností často bagatelizováno a označováno za zanedbatelnou zkušenost,” dodává Dana Pokorná, vedoucí terapeutických služeb proFem. “V naší praxi běžně pracujeme i s klientkami, které se rozhodly neřešit svou situaci trestněprávní rovinou, a přesto je důležité, aby jim byla poskytnuta odborná pomoc vedoucí k řešení náročné životní situace tak, aby mohly vést běžný život,” připomíná Pokorná.

V souvislosti s řešením sexuálního násilí považuje proFem o.p.s za problematický nesoulad právní úpravy, resp. definice trestného činu znásilnění, a to nejen s Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, ale též ustálenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Na tuto problematickou situaci upozorňuje organizace již od roku 2017, kdy byl návrh na legislativní změnu a redefinici trestného činu znásilnění založenou na absenci souhlasu oběti zahrnut v publikaci Jen ano je ano (Ježková, 2017)3. „Za nás není se čeho obávat, consent based definition je v případě znásilnění součástí právního řádu mnoha evropských zemí (Belgie, Dánsko, Německo, Švédsko, Spojené království, dokonce i Irsko) a mnohé evropské země se chystají touto cestou aktuálně vydat (např. Španělsko, Nizozemí, Švýcarsko),“ dodává vedoucí právnička organizace proFem Veronika Ježková.

Organizace proFem se tématu sexuálního násilí a obtěžování věnuje již dlouhodobě: obětem jsou kromě sociálního a právního poradenství k dispozici skupiny pro ženy, které zažily sexuální zneužívání v dětství a skupiny pro ženy, které zažily sexuální násilí v dospívání a dospělosti. Informace o tom, co je to sexuální násilí, co po útoku dělat, jaké dopady může sexuální násilí mít či jaké jsou možnosti trestněprávního řešení situace, jsou dostupné v brožuře Nejste na to sama - informace pro oběti sexuálního násilí4. Video Trauma se mýdlem nesmyje5 pak objasňuje zdánlivě paradoxní a matoucí projevy chování obětí, které jsou ovšem normální reakcí na traumatickou zkušenost. Obětem sexuálního násilí je určena též nová specializovaná infolinka na čísle 777 012 555, která je v provozu každé pracovní úterý od 17 do 19 hodin a každý pracovní čtvrtek od 19 do 21 hodin. Pomoc na infolince mohou oběti získat zatím jen čtyři hodiny v týdnu. Přijde vám to málo? Nám také. Přispějte ve sbírce na Donio (www.donio.cz/VerimeObetem) a pomozte nám provoz infolinky rozšířit tak, abychom tuto službu mohli poskytovat všem, kdo ji potřebují.

Kontakty

1 Propočet dle dostupných dat ČSÚ k dané věkové struktuře a pohlaví k 1. 1. 2020, viz https://www.czso.cz/csu/czso/vekove-slozeni-obyvatelstva-2020.

3 Publikace zdarma ke stažení na webu profem.cz (www.profem.cz/cs/vydali-jsme/publikace)

4 Publikace zdarma ke stažení na webu pomoc.profem.cz (pomoc.profem.cz/cs/s-cim-vam-pomuzeme/sexualni-nasili)

5 Video dostupné na webu profem.cz (www.profem.cz/cs/vydali-jsme/videa)



Kazuistiky – případy klientek proFem, o.p.s.

Dana Pokorná, proFem



Teambuilding korporátní společnosti

Pracovnice HR oddělení byla na závěrečném večírku teambuildingu obtěžována jedním z vysoce postavených právníků v rámci firmy. Během večera ji několikrát navrhl sex, adresoval vůči ní sexistické narážky, označoval ji za „dobrej matroš“ a „sexy prcinku“. Dotyčná se mu snažila po celý večer vyhýbat, on za ní ale šel ve chvíli, kdy se zvedla od stolu a zatlačil ji na pánské záchody, kde ji chytil pod krkem až jí způsobil viditelné otisky a osahával ji na prsou a v rozkroku se slovy, že dnes ji ještě nechá jít, ale příště si to parádně užijí.

Pracovnice HR z večírku po tomto napadení utekla, druhý den při snídani na hotelu se právník choval jako kdyby se nic nestalo, vtipkoval s kolegy a zmiňoval, jak dobře se včera bavil. Ona sama se cítila poníženě, trapně, měla pocit, že následující týden vůbec nemůže přijít do práce. Hned ráno se totiž s celým zážitkem svěřila své kolegyni, se kterou sdílela pokoj a reakce kolegyně byla následující: „Hlavně s tím nikam nechoď, byl vožralej a vůbec nevěděl co dělá, akorát ztrapníš sama sebe a rozhodně nepočítej s tím, že přiznám, žes mi něco říkala, já mám svoje teplý místečko ráda a co asi čekáš ve firmě plný alfasamců?!“

Žena od té doby chodila do práce s nechutí a strachem, nemohla se na práci soustředit, připadala si jako onuce, obviňovala se z toho, že na večírek vůbec chodila a přemýšlela, zda se neoblékla příliš vyzývavě. Když měla mít jednání s některým z právníků, byla nervózní, nemohla adekvátně reagovat na kladené dotazy, když měla zůstat v místnosti s někým z kolegů o samotě, zachvátila ji panika.

Negativní zkušenost se odrazila nejen v rámci jejího pracovního výkonu, ale narušila celkově její důvěru v zaměstnavatele a postupně ji začala ovlivňovat i v osobním životě, protože partner ji nutil do toho, aby celou věc oznámila a vše se řešilo na policii. Když odmítala, obvinil ji z toho, že mu chtěla s právníkem být nevěrná. Vztah se po nějaké době rozpadl. Žena v současné době dochází na individuální terapii a mění zaměstnání, aby mohla traumatickou zkušenost zpracovat a žít i dále uspokojivý pracovní i osobní život.


Kazuistiky – případy klientek proFem, o.p.s.

Dana Pokorná, proFem



Teambuilding korporátní společnosti

Pracovnice HR oddělení byla na závěrečném večírku teambuildingu obtěžována jedním z vysoce postavených právníků v rámci firmy. Během večera ji několikrát navrhl sex, adresoval vůči ní sexistické narážky, označoval ji za „dobrej matroš“ a „sexy prcinku“. Dotyčná se mu snažila po celý večer vyhýbat, on za ní ale šel ve chvíli, kdy se zvedla od stolu a zatlačil ji na pánské záchody, kde ji chytil pod krkem až jí způsobil viditelné otisky a osahával ji na prsou a v rozkroku se slovy, že dnes ji ještě nechá jít, ale příště si to parádně užijí.

Pracovnice HR z večírku po tomto napadení utekla, druhý den při snídani na hotelu se právník choval jako kdyby se nic nestalo, vtipkoval s kolegy a zmiňoval, jak dobře se včera bavil. Ona sama se cítila poníženě, trapně, měla pocit, že následující týden vůbec nemůže přijít do práce. Hned ráno se totiž s celým zážitkem svěřila své kolegyni, se kterou sdílela pokoj a reakce kolegyně byla následující: „Hlavně s tím nikam nechoď, byl vožralej a vůbec nevěděl co dělá, akorát ztrapníš sama sebe a rozhodně nepočítej s tím, že přiznám, žes mi něco říkala, já mám svoje teplý místečko ráda a co asi čekáš ve firmě plný alfasamců?!“

Žena od té doby chodila do práce s nechutí a strachem, nemohla se na práci soustředit, připadala si jako onuce, obviňovala se z toho, že na večírek vůbec chodila a přemýšlela, zda se neoblékla příliš vyzývavě. Když měla mít jednání s některým z právníků, byla nervózní, nemohla adekvátně reagovat na kladené dotazy, když měla zůstat v místnosti s někým z kolegů o samotě, zachvátila ji panika.

Negativní zkušenost se odrazila nejen v rámci jejího pracovního výkonu, ale narušila celkově její důvěru v zaměstnavatele a postupně ji začala ovlivňovat i v osobním životě, protože partner ji nutil do toho, aby celou věc oznámila a vše se řešilo na policii. Když odmítala, obvinil ji z toho, že mu chtěla s právníkem být nevěrná. Vztah se po nějaké době rozpadl. Žena v současné době dochází na individuální terapii a mění zaměstnání, aby mohla traumatickou zkušenost zpracovat a žít i dále uspokojivý pracovní i osobní život.



0
Vytisknout
1958

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2021