Jednostranný narativ: Americký tisk se soustředí na "ruskou agresi", zatímco ignoruje americkou eskalaci

9. 12. 2021

KATRINA VANDEN HEUVEL: Určitě. Tato eskalace není nová, Amy. Ve skutečnosti se vrací zpět - v této zemi máme jednostranný narativ, což je problém, protože jsme nesledovali rostoucí masu vojáků NATO na ukrajinsko-ruské hranici. (Pozn. red. Toto je falešná informace. Na ukrajinsko ruské hranici nejsou žádní vojáci NATO.)  Eskalace není v národním ani bezpečnostním zájmu Spojených států v době, kdy je diplomatické řešení jedinou cestou vpřed.

Pro Američany je těžké pochopit, co rozšiřování NATO znamená pro Rusko; co to znamená mít na hranicích masu vojsk NATO. Varšavská smlouva, která byla vojenskou protiváhou NATO, se rozpadla. NATO není kavárna, je to vojenská organizace. Kromě toho Spojené státy utratily asi 2,5 miliardy dolarů za bezpilotní letouny a další zbraně, takže kromě toho, že existují ruské jednotky na Donbasu, musíme se podívat i na druhou stranu příběhu, kterou jsou také námořní a letecké provokace v posledních měsících. Jaderný bombardér letící 12 mil od ruských hranic. O tom se v amerických médiích nepíše. Je to ale ve vojenském tisku.

Myslím, že je třeba mít komplexní pohled, abyste pochopili, čeho jsme nyní svědky, a jediná cesta vpřed, jediná moudrá věc, kterou řekl Jake Sullivan, je, že potřebujeme deeskalaci a diplomatické politické řešení. Vojenské řešení neexistuje.

JUAN GONZÁLEZ: Chtěl jsem se vás zeptat právě na tu otázku neinformování o posilování americké vojenské přítomnosti v regionu. Zmiňovala jste vojenský tisk. Ten informoval o tom, že 30. října vstoupila do Černého moře americká vojenská loď USS Porter. O týden později USS Whitney a 6. flotila sdělily, že do Černého moře vplují další lodě. To se rovná hromadění čínských nebo ruských vojenských lodí v Mexickém zálivu. Mohla byste také pohovořit o zvýšeném prodeji zbraní, ke kterému došlo ze strany Spojených států, a dokonce o tom, že američtí poradci právě teď cvičí ukrajinské jednotky na západní Ukrajině? Takže to vojenské posilování není jen na ruské straně, že?

KATRINA VANDEN HEUVEL: Ukrajina má pro Rusko dlouhodobý význam. Podceňování amerického zapojení je špatnou službou, medvědí službou Američanům, protože každý den se dozvídají - dnes ráno jsem vzala do ruky noviny - že je to ruská agrese. Je to ruská agrese, ale je tu také americká spoluúčast s bezpilotními letouny apod.

Máme prezidenta, který dělá některé dobré věci doma, ale zdá se, že je oddaný starým stereotypům studené války. Clintonův ministr obrany dnes tvrdí, že jsme blíže jaderné válce než kdykoli předtím od kubánské krize.

Jedná se o občanskou válku, která se však stala zástupnou válkou mezi Spojenými státy, Ruskem a NATO. Proto si myslím, že musíme ustoupit, než by mohlo dojít k náhodné eskalaci.

JUAN GONZÁLEZ: Mohla byste mluvit o roli Evropské unie v této věci? Je jasné, že Bidenova administrativa signalizuje, že pokud Rusko skutečně pošle své vojáky na Ukrajinu, že tentokrát budou sankce podstatně větší, a to konkrétně na plynovod Nord Stream 2, který Rusko staví. Skutečnost je však taková, že Evropa je již nyní závislá na Rusku, pokud jde o téměř 40 % všech jejích potřeb zemního plynu. Dochází k určitému rozdělení zájmů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, pokud jde o způsob jednání s Ruskem?

KATRINA VANDEN HEUVEL: Rozhodně. Především si myslím, že naše zahraniční politika se stala politikou sankcí. A nemluvím jen o Rusku. Rozšíření sankcí by klidně mohlo vrazit rostoucí klín mezi Evropskou unii, Spojené státy a Rusko, a přimět Rusko k opětovnému těsnějšímu spojení s Čínou. V Německu máte novou vládu.

Domnívám se, že projekt Nord Stream 2 byl schválen, nicméně německé regulační orgány jej ještě musí podepsat. Ve hře jsou i další sankce. Těmi nejdrastičtějšími, o kterých se právě neuváženě mluví, je vyřazení Ruska z globálního bankovního systému SWIFT. Nevím o tom dost, kromě toho, že to opět přiblíží Rusko k Číně a alternativním formám měny.

Existuje diplomatické řešení, Juane a Amy, o kterém psal Anatol Lieven z Quincy Institute v titulním článku The Nation asi před týdnem, což je Minská dohoda, kterou OSN a Spojené státy schválily v roce 2015. Spojila by - mluvil jste o evropských spojencích - spojila by Německo, Francii, Rusko, Ukrajinu, roli OSN a v podstatě by demilitarizovala východní část Ukrajiny. Vrátila by se federální jazyková práva, což byl velký problém. Případně by se na Krymu mohlo uskutečnit referendum moderovaného OSN, ale to není vůbec jasné.

Minsk je cesta vpřed, která by snížila napětí a která by vedla k lepší situaci na Ukrajině. Co se opět neuvádí, nebo jen velmi zřídka, je, že v této zástupné válce přišlo o život 13 tisíc lidí. Myslím, že dlužíme rodinám na Ukrajině, abychom se pokusili najít způsob, jak tento vojenský konflikt zastavit.

AMY GOODMAN: A přesto to není jen Biden. Zdá se, že stejným směrem se vydává i demokratická Sněmovna reprezentantů. Sněmovna schválila vojenský rozpočet ve výši 768 miliard dolarů, což je o 24 miliard dolarů více než požadoval Biden, a část těchto peněz půjde na boj proti Číně, na budování arzenálu jaderných zbraní a na posílání zbraní na Ukrajinu.

KATRINA VANDEN HEUVEL: Jak souvisí jaderné zbraně s řešením pandemií? Musíme investovat do existenčních krizí, které tyto krize vyvolávají - klima, jaderné zbraně, pandemie. V Kongresu ale existuje skupina pro snížení rozpočtu na obranu: Mark Pocan, Barbara Lee.

Naše demokracie je na ventilátoru. Musíme obnovit náš domov, udělat si pořádek doma, než se vydáme kázat do jiných zemí.

Myslím, že jsme svědky oživení strategie národní bezpečnosti, kdy jsme z Ruska a Číny udělali vážné nepřátele. Nebudou to nikdy naši přátelé, ale vzájemné zájmy vyžadují fungující partnerství. Mám pocit, že se to z důvodů, kterým bychom mohli věnovat další pořad, vytrácí, pokud se neprobudíme a nepochopíme, že jde prostě o střízlivý realismus. Že nebudeme posílat muže a ženy na Ukrajinu. Že musíme vyřešit vztah s Ruskem. Že Čína je velkou výzvou v příštím století, ne-li ještě déle. A to vyžadují plnohodnotnou robustní debatu.

 

 

Celý pořad v angličtině ZDE