Klimatická krize

Teplejší zimy mohou způsobit stejnou spoušť jako horká léta, tvrdí vědci

21. 12. 2021

čas čtení 5 minut

Ačkoli si lidová představivost může klimatickou krizi spojovat s parnými léty a s nimi spojenými suchy, požáry, hurikány a vlnami veder, mírnější zimy mohou být také příčinou katastrofických povětrnostních jevů a hlubokých změn. Od změn v zemědělském využívání půdy, které vyvolávají transformaci počasí, až po zvýšení pravděpodobnosti drsných událostí, jako byl roj tornád, který minulý víkend zpustošil americký středozápad a jih, informuje list Guardian

"Jednou z otřepaných pravd klimatologie je, že chladná místa a chladná roční období se oteplují rychleji než teplejší místa a teplejší roční období," říká Daniel Swain, klimatolog z Kalifornské univerzity, který studuje, jak se mění extrémní události na oteplující se planetě. "Nejenže je skutečná rychlost oteplování rychlejší v chladnějších obdobích a místech - jako je Arktida, která se otepluje třikrát rychleji než ostatní místa - ale také se zesiluje mnoho dopadů, které jsou s oteplováním spojeny."

Swain poukazuje na jednu konkrétní hranici, kde má teplota obrovský vliv: to, zda srážky spadnou jako tekutý déšť nebo zmrzlý sníh, závisí na rozdílu pouhého jednoho stupně. A na západě Ameriky, kde ještě před několika dny panoval obrovský nedostatek sněhu, to má obrovské dopady.

"Až do minulého týdne hrozilo nebezpečí požárů, a to i v nadmořské výšce 8-9 000 stop," říká Swain. "To přímo souvisí s nedostatkem sněhové pokrývky."

Když srážky spadnou ve formě sněhu, udrží se déle a vytvářejí odtokovou vláhu pro jarní období - často se o nich mluví jako o bance budoucí vody pro místa s nedostatkem vláhy. Když však spadnou jako déšť, okamžitě odtečou. "Zimní oteplování ovlivňuje zmrzlost - nebo naopak nezmrzlost - věcí, což je ekologicky důležité pro akumulaci sněhové pokrývky a zásoby vody," vysvětluje Swain.

Teplá období v zimě mohou později v létě způsobit extrémní vlny veder. Nesezónní teplo může vést k předčasnému tání sněhu a růstu vegetace, což snižuje vlhkost půdy a zvyšuje pravděpodobnost extrémních a trvalých vln veder během léta, říká Kornhuber. Poukazuje na řetězec událostí, které vedly k vlně veder, jež v roce 2020 otřásla Sibiří a byla spojena s požáry, které trvaly celé léto a způsobily rekordní emise uhlíku.

V tomto případě pozdně zimní vedra v únoru a březnu vysála z půdy vláhu v době, kdy ji přijímala i vegetace - a vyprahlá půda může vést k letním vlnám veder, říká Kornhuber. "Nízká vlhkost půdy je jednou z nejdůležitějších složek vln veder."

Předpovědi klimatických modelů pro Spojené státy naznačují, že celkově se s oteplováním planety zvýší pravděpodobnost vzniku podmínek příznivých pro silné bouře, říká Chiara Lepore, vědecká pracovnice Lamont Doherty Earth Observatory na Kolumbijské univerzitě.

Lepore minulý měsíc publikovala výzkum, podle něhož se počet silných bouří v budoucnu zvýší o 14-25 % na každý další stupeň zvýšení globální teploty.

"Hlavním hnacím mechanismem je oteplování a zvyšování vlhkosti, což jsou jedny z hlavních složek bouřkových proudů." Dodává, že toto číslo představuje zvyšující se četnost podmínek příznivých pro výskyt silných povětrnostních jevů - nikoliv skutečných bouří - a jen některé z těchto bouří podle ní vyvolají tornáda. "Nejistota je stále velká."

Swain říká, že důkazy o klimatické krizi jsou v případě tornád slabší než v případě jiných velkých bouří, ale je tomu tak hlavně proto, že nebyly tolik studovány. "Vertikální nestabilita - která je pravděpodobná při větším oteplování - by vytvořila nárůst prostředí produkujících tornáda," říká. "Je tedy celkem jasné, že změna klimatu začne zvyšovat pravděpodobnost vzniku silného konvektivního počasí."

Teplejší zimy mohou mít dopad i na zemědělství, protože některé plodiny vyžadují k dosažení optimálních výsledků určitý práh chladných hodin. Chladné teploty, které mnohé ovocné plodiny potřebují, by se v kalifornském Centrálním údolí mohly do roku 2100 snížit až o 60 %. Podle vědců by mohly být nejvíce zasaženy jablka, třešně a hrušky, které vyžadují nejdelší období chladného počasí.

Teplo v pozdních zimních měsících může plodiny také zničit, pokud dostanou biologický signál k rozkvětu, aby je brzy po rašení zničil mráz. "Ukazuje to, že relativně malé množství globálního oteplování může mít na určitých místech a v určitých ročních obdobích velké účinky," říká Swain.

Existují dokonce důkazy, že klimatické změny stojí za takovými mimořádnými událostmi, jako byla vlna mrazů, která loni v únoru zanechala Texas v hlubokých arktických mrazech a způsobila stovky mrtvých a škody za miliardy dolarů. Slabý polární vír se rozdělil a přinesl na jih Spojených států velký příval studeného vzduchu - a vír je nestabilnější než v minulosti.



Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7834

Diskuse

Obsah vydání | 22. 12. 2021