Tisková zpráva:

Obce nemusí strpět úložiště ve veřejném zájmu

21. 1. 2022

čas čtení 4 minuty
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se v uplynulých dnech několikrát v rozhovorech v médiích vyjádřila, že obce budou muset strpět stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu a dalších vysoce radioaktivních odpadů z důvodu veřejného zájmu na jeho stavbě a to s odvoláním na rozsudky Nejvyššího správního soudu. Platforma proti hlubinnému úložišti jí zaslala právní rozbor, kterým takovéto stanovisko rozporuje.

 Nejde o několik rozsudků Nejvyššího správního soudu, ale o jediný, v němž se objevila výše zmíněná úvaha. Týkal se sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání úložiště v lokalitě Hrádek. Městský soud v Praze zde dal za pravdu obcím a místnímu spolku a zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí. Následně ale Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a uspělo. Platforma proti hlubinnému úložišti objednala u Doucha Šikola advokáti právní zhodnocení, nakolik je úvaha v odůvodnění rozsudku: "Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu „obětovat“", závazná ve vztahu k jiným správním a soudním řízením.

Právní experti došli k závěru: „úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních. Ačkoliv tedy tento senát Nejvyššího správního soudu vyslovil názor, že zájem samosprávných celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.

Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem." 

Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Požádali jsme Danu Drábovou, aby již mylné informace nepoužívala. Vyjádřili jsme naopak potěšení, pokud pomůže naplnění atomového zákona a dojde k přijetí zvláštního zákona, který zajistí skutečné respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště.“

Z rozhodnutí členů Platformy proti hlubinnému úložišti se na pozici jejího mluvčího na další šestiměsíční období od 1. ledna 2022 vrátil Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. 

www.platformaprotiulozisti.cz

1
Vytisknout
2300

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022