Putin právě de facto vyhlásil válku Ukrajině. Brzy to pochopí i nejhloupější "mírotvůrci"

22. 2. 2022 / Karel Dolejší

 

S třičtvrtěhodinovým zpožděním odvysílala v pondělí večer ruská státní televize takřka hodinový projev prezidenta Putina věnovaný "ukrajinské krizi".

Z toho zhruba čtyřicet minut Putin hovořil o svých historických "objevech" (Ukrajinu vynalezl Lenin, ve skutečnosti neexistuje = útok na ni tedy není protiprávní) a údajných bezpečnostních hrozbách vůči jeho zemi (jako že Západ údajně hodlá pomoci Kyjevu se získáním jaderné zbraně).

Nesmyslné záminky k agresi v tomto projevu následovaly jedna za druhou - a budiž prací někoho jiného alespoň tato falešná ohrožení Ruska přesně spočítat.

Podstatné na jinak neskutečně nudném projevu evidentně vyšinutého člověka bylo závěrečné oznámení, že uzná samostatnost Ruskem vytvořených "republik" v ukrajinském Donbasu.

Připomeňme, že podle "ústav" těchto "států" má jejich území zahrnovat zhruba třikrát více rozlohy východní Ukrajiny, než tyto ruské loutkovlády aktuálně vojensky kontrolují. A že ještě před Putinovým projevem požádaly o finanční a vojenskou pomoc. Ruští operativci působí na území těchto "republik" od roku 2014, vojáci od roku 2015.

Analytici a komentátoři, kteří o současném Rusku něco vědí, ale dosud zůstávali k možnosti nové invaze relativně skeptičtí, si právě veřejně sypou popel na hlavu a uznávají, že se spletli. Pochopili už, že Putin počínaje esejí publikovanou v létě myslel absolutně všechny své nároky vůči sousední zemi vážně. A že v pondělním projevu vznesl dokonce nárok na území celého bývalého SSSR - zdaleka nejen na území Ukrajiny.

Politici tak umírnění jako šéf společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU Josep Borrell už oznamují, že je načase uvalit na Rusko slíbené mezinárodní sankce - protože uznáním tzv. DNR a LNR se dopustilo agrese vůči Ukrajině a pohřbilo jakýkoliv rámec pro další mírová jednání.

Putin ale rovnou vyhlásil novou studenou válku - ať už o tom jeho obdivovatelé a přímluvci dále nažvaní cokoliv.

Nikdo si dosud nepřál, aby se Evropa po více jak třiceti letech znova proměnila v opevněný vojenský tábor.

Nicméně s šíleným paranoidním diktátorem disponujícím tisíci tanků a jaderných hlavic na prahu nezbývá kontinentu jiná pouť vpřed než cesta velmi dobře ozbrojeného míru.

A samozřejmě podpora bojující Ukrajiny všemi legitimními prostředky.