 
Bolestivá patová situace? Riziko spočívající v použití jaderných zbraní v ukrajinské krizi
28. 2. 2022
čas čtení
6 minut
Odborníci na jaderné zbraně jsou vyškoleni, aby si mysleli i 
nemyslitelné. Zde je tedy nepředstavitelný scénář, který by se mohl stát
 v reálném životě: Bitva o Ukrajinu se protahuje. Z Evropské unie i ze 
Spojených států na Ukrajinu nadále proudí čerstvé zbraně a další 
dodávky, které umožňují ukrajinským silám bojovat dál. Bitva se dostává 
do situace, kterou odborník na řešení konfliktů William Zartman nazývá 
"zraňujícím patem". Poměr sil na místě není  dokonale symetrický, ale 
to, co bylo kdysi považováno za zcela neproporcionální asymetrii sil, se
 postupně znovu vyrovnává, a to ve prospěch ukrajinských sil, 
píše na 
webu časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists Francesca Giovannini.  
 
 
Teorie mezinárodních vztahů nám říkají, že obránci mají 
strategickou výhodu. Znají terén, v němž bojují, a především mají 
absolutní odhodlání útočníka odrazit. Mimořádnou akceschopnost 
ukrajinské armády navíc posiluje nebývalá míra mobilizace a odporu 
civilního obyvatelstva. Do hry vstupuje otázka, co pro Putina znamená "vítězství". Jaké
 má Putin možnosti?
Putinovo rozhodnutí použít taktické jaderné zbraně 
se snad již nezdá být zcela přitažené za vlasy. V neděli totiž nařídil, 
aby ruské jaderné síly přešly do stavu zvýšené pohotovosti, ačkoli 
nebylo jasné, co tento rozkaz v praxi znamená. Obecně se má za to, že 
pozemní a ponorkové jaderné hlavice Ruska a Spojených států jsou 
udržovány ve vysoké pohotovosti po celou dobu.
V neděli,
 kdy píši tento článek, se scénář, který by vedl Rusko k použití 
jaderných zbraní na Ukrajině, zdá být nepravděpodobný. Stejně jako mnozí
 jiní vycházím ze tří předpokladů: že Rusko má silný zájem na tom, aby 
Ukrajinu nezničilo, protože Putin ji chce obsadit. I když je Putin 
gauner, není natolik šílený gauner, aby porušil tabu proti použití 
jaderných zbraní ve válce. Existuje 
spousta jiných možností, které mohou Rusové při podmanění 
Ukrajiny využít .Možná by však tyto předpoklady měly být zpochybněny. 
Za
 prvé, předpoklad, že Putin se chce vyhnout zničení Ukrajiny, sotva 
obstojí ve zkoušce reality. Je sice pravda, že v první fázi konfliktu 
Rusové přijali opatření ke snížení civilních nákladů a ničení 
infrastruktury, v posledních 24 hodinách však ruská taktika vykazuje 
jasnou změnu. Cílení na obytné budovy, plynovody a 
energetické stanice svědčí o tom, jak moc nyní Rusové cítí naléhavost 
času a obavy, že se ukrajinský odpor sjednocuje. Čím déle se konflikt 
protáhne, tím více budou muset Rusové eskalovat, aby zlomili "odhodlání"
 Ukrajinců. 
V konečném důsledku by pro Putina mohlo mít rozhodující 
vítězství větší význam než zachování infrastruktury. A pokud je 
Putinovým cílem udělat z Ukrajiny nárazníkovou zónu mezi Ruskem a 
Západem, omezení škod na ukrajinském území může mít v jeho mysli 
nakonec jen malý význam. 
Pokud jde o druhý předpoklad: Jak moc 
šílený by Putin musel být, aby prolomil takzvané "jaderné tabu"? Zdá se 
mi, že tabu týkající se národní suverenity byl ochoten porušit již 
vícekrát. Nemyslím si sice, že by rozhodnutí o použití taktických 
jaderných zbraní bral na lehkou váhu, ale zároveň nevěřím, že by ho 
strach z porušení precedentu nějak
 omezoval. 
Je také zajímavé, že Putin se během této krize opakovaně 
odvolával na jaderné zbraně. V neděli nařídil svým jaderným silám 
nejvyšší pohotovost, což označil za reakci na agresivní prohlášení 
západních zemí. V projevu, kterým oznámil invazi na Ukrajinu, Putin 
prohlásil, že "Ukrajina je na cestě k získání jaderných zbraní". Pro 
takové tvrzení samozřejmě neexistuje žádný důkaz, je však zajímavé, 
jakou přednost hraje v Putinově myšlení jaderný argument. Ještě 
důležitější je, že Rusové zřejmě zvažují odvetné opatření, kterým by 
Západ podpořil Ukrajinu; jeho součástí by bylo odstoupení Ruska od 
dohody o kontrole jaderných zbraní Nový START, která omezuje rozmístěný 
jaderný arzenál Spojených států a Ruska - tento krok v sobotu naznačil 
bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.
V 
neposlední řadě víme, že Rusové mají dostatek konvenčních a nejaderných 
strategických možností. Své kybernetické schopnosti ještě plně 
nevyužili. Posílají na Ukrajinu další tanky. Ve fázi plánování může být i
 použití rojových dronů a dalších "exotických" zbraní. A jak upozornilo 
několik mých kolegů z Belferova centra, Rusko má dostatečnou palebnou 
sílu na to, aby zničilo ukrajinská města, aniž by se muselo uchýlit k 
jaderným zbraním. 
Kromě toho se mohou cestou objevit příležitosti pro diplomacii. Zdá se, že jedno se 
otevře v pondělí, kdy mají v Bělorusku začít rozhovory mezi ruskou a 
ukrajinskou delegací. Co podle mě činí použití taktických 
jaderných zbraní pravděpodobným (i když ne tak zcela), je jejich 
výpovědní hodnota. Použití jedné nebo více taktických jaderných zbraní 
by bylo nepřehlédnutelným pokusem Vladimira Putina rozbít jednotu 
Západu a otestovat odhodlání některých zemí NATO. 
Zároveň by to 
signalizovalo jeho ochotu udělat cokoli, aby dosáhl svých politických a 
strategických cílů. Netvrdím, že jde o pravděpodobný scénář, ale obavy přesto mám. Objevuje
 se zlověstný scénář a s ním katastrofální dilema jak pro prezidenta 
Zelenského, tak pro Západ. Čím déle bude on i Západ vzdorovat, tím více 
mohou Putina chtě nechtě dotlačit k úvahám o další eskalaci, a to i na 
hranici jaderných zbraní. Měl by se Zelenskij vzdát a odejít v naději, 
že Rusko uklidní? Nebo by měl se svými lidmi za stále větší pomoci 
Západu pokračovat v boji na obranu jejich práva na svobodný život? Stojí
 boj za svobodu za cenu možného jaderného útoku?
Toto je existenciální dilema bez ideálního řešení, které by nikdo neměl řešit. 
Celý článek v angličtině
ZDE
 
11668
 
Diskuse