Ukrajina bude po pondělních brutálních raketových útocích požadovat radikální změnu západní pomoci

11. 10. 2022

čas čtení 8 minut
 
Francouzský prezident  Macron vidí "hlubokou změnu v povaze této války"

Ukrajinská rozvědka uvedla, že ruské přípravy na útoky na ukrajinská města a infrastrukturu začaly už 2. října, kdy byl vydán rozkaz k přípravě jednotek dálkových bombardérů


Právě mi bylo sděleno, že jedna z obětí pondělního bombardování Kyjeva byla mladá pediatrická hematoložka. Raketa ji zasáhla, když jela po noční směně domů z nemocnice. Má pětileté dítě. Starala se o děti nemocné rakovinou. Putin ji právě zavraždil.






Volodymyr Zelenskij se v úterý obrátí na vedoucí představitele skupiny G7 s požadavkem na výrazné zvýšení jejich vojenské a diplomatické podpory po největším ruském raketovém útoku na ukrajinská města od začátku války.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok, při němž se řízené střely a ozbrojené drony snesly na parky, dětská hřiště, elektrárny a další civilní cíle, za "hlubokou změnu povahy této války".

Až Zelenskij v úterý vystoupí na virtuálním summitu G7, bude usilovat o stejně hlubokou změnu v podpoře Západu. Kyjev si stěžuje, že Západ trvale zaostává za požadavky Ukrajiny na obranu svého území a obyvatel.
 
"Máme co do činění s teroristy," řekne ukrajinský prezident. "Mají dva cíle: energetickou infrastrukturu a lidi."

 
Zelenského seznam přání bude klást důraz na protiletadlové systémy a zopakuje dlouhodobý požadavek na rakety delšího doletu. Z diplomatického hlediska chce Ukrajina prohlásit Rusko za státního sponzora terorismu a zdůraznit jeho izolaci v debatě, která začíná v pondělí na Valném shromáždění OSN , kde se má projednávat ruský zábor území na východě a jihu Ukrajiny.

Generální tajemník OSN António Guterres je ruskými útoky "hluboce šokován", uvedl jeho mluvčí. "Představuje to další nepřijatelnou eskalaci války a jako vždy za to nejvyšší cenu platí civilisté," dodal mluvčí.

V okamžiku, kdy debata v OSN  začala, ukrajinský velvyslanec při OSN Sergej Kyslycja prohlásil: "Když ruská delegace vstoupí do Valného shromáždění, zůstává za ní krvavá stopa a sál se naplní pachem tlejícího lidského masa."

Záměrem Ruska je zničit tepelné elektrárny s blížící se zimou a zároveň vyvolat paniku mezi civilním obyvatelstvem a zastrašit Evropu.

Západní představitelé přislíbili, že jejich podpora bude útoky na civilní cíle jen dále posílena.

Zelenskij se obrátil také na britskou premiérku Liz Trussovou s tím, že Ukrajina počítá s britským vedením "při upevňování mezinárodní politické a obranné podpory Ukrajině, zejména pokud jde o ochranu našeho nebe".

Ukrajinské diplomatické úsilí se zaměří na zajištění co největší izolace Ruska na zasedání Valného shromáždění OSN, kde se řada zemí globálního jihu dosud zdržela hlasování, a odmítá snahu o označení Ruska za teroristickou zemi.

Označení Ruska za teroristický stát bude mít různé právní důsledky v závislosti na zemi, která tento krok učiní. Spojené státy uvádějí na svém seznamu čtyři země, které jsou státními sponzory terorismu: Severní Koreu, Írán, Sýrii a Kubu. Ačkoli v Kongresu existoval určitý tlak na to, aby se takové označení vztahovalo i na Rusko, Bidenova administrativa se tomu bránila a někteří tvrdí, že takové označení by bylo kontraproduktivní.

"Ruská federace prokázala, že je teroristickým státem, který nebojuje s ukrajinskou armádou, ale s mírumilovnými občany," uvedla Ukrajina a dodala: "Rusko se uchyluje k metodám nacistického Německa, které za druhé světové války nemilosrdně bombardovalo evropská města - Londýn, Coventry, Gdaňsk a mnoho dalších."

Ukrajina se obává, že Rusko se snaží do začátku summitu G20 na Bali v polovině listopadu vytvořit podmínky, v nichž budou západní země tlačit na Kyjev, aby zahájil jednání za podmínek výhodných pro Moskvu, ačkoli v současné době není příliš známek toho, že by protiputinovská koalice dostala nějaké významné trhliny.

V pondělí Německo oznámilo, že urychlí dodávku infračerveně naváděného systému protivzdušné obrany Iris-T, a uvedlo, že první ze čtyř baterií dorazí během několika dní. Spojené státy přislíbily dva národní pokročilé raketové systémy země-vzduch (Nasams) v červenci a představitel americké obrany řekl listu Washington Post, že by měly dorazit během několika týdnů. Estonsko mezitím připravilo legislativu, která by označila Rusko za teroristický stát.

Zelenskij hovořil s Joem Bidenem a později napsal na Twitteru: "Vzdušná obrana je v současné době prioritou č. 1 v naší obranné spolupráci. Potřebujeme také vůdčí roli USA s tvrdým postojem G7 a s podporou naší rezoluce ve Valném shromáždění OSN."

Po rozhovoru vydal Bílý dům prohlášení, v němž uvedl, že Biden "přislíbil pokračovat v poskytování podpory Ukrajině potřebné k její obraně, včetně moderních systémů protivzdušné obrany".

Nebylo bezprostředně jasné, zda měl na mysli již přislíbené Nasamy.

Již dříve německý kancléř Olaf Scholz ujistil Zelenského "o solidaritě Německa a ostatních států G7".

Německo, současné předsednictví skupiny bohatých průmyslových demokracií, bude hostit úterní virtuální summit. Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit v pondělí uvedl: "Německo udělá vše, co je v jeho silách, aby zmobilizovalo další pomoc, a zejména aby pomohlo opravit a obnovit [ukrajinskou] poškozenou a zničenou civilní infrastrukturu, jako jsou dodávky elektřiny a tepla."

Zelenskij uvedl, že na ukrajinská města bylo vypáleno přes 100 střel, z nichž více než polovinu zachytily ukrajinské baterie protivzdušné obrany.

Ty, které se dostaly přes ukrajinskou obranu, zasáhly civilní cíle včetně dětského parku a mostu pro pěší, který je turistickou atrakcí v Kyjevě. Mezi dalšími městy, která byla terčem útoku, byly Lvov, Ternópil a Dnipro, stejně jako Záporoží, kde byly obytné oblasti bombardovány již třetí noc po sobě. Hlášeno je nejméně 11 mrtvých a desítky dalších zraněných.

Vladimir Putin prohlásil, že raketové údery, které byly provedeny z válečných lodí, strategických bombardérů a bezpilotních letounů íránské výroby, byly odvetou za sobotní výbuch, který poškodil Kerčský most spojující Rusko s Krymským poloostrovem, zabraným Ukrajině v roce 2014, a varoval před ještě "tvrdší odvetou" v případě dalších ukrajinských útoků.

"Ať není pochyb," řekl Putin v televizním komentáři adresovaném své bezpečnostní radě, "pokud budou pokusy o teroristické útoky pokračovat, bude odpověď Ruska tvrdá."

Ukrajinská rozvědka však uvedla, že ruské přípravy na útoky na města a infrastrukturu začaly už 2. října, kdy byl vydán rozkaz k přípravě jednotek dálkových bombardérů.

Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany uvedlo, že sedm nadzvukových strategických bombardérů Tu-160 bylo přesunuto na letiště "Olenya" jižně od Murmanska, aby byly naloženy řízenými střelami s plochou dráhou letu používanými proti Kyjevu a dalším městům. Současně prohlásilo, že u krymského pobřeží bylo rozmístěno šest válečných lodí vyzbrojených 40 řízenými střelami s plochou dráhou letu Kalibr.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3428

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2022