Podpora vládě ve společnosti: zatím dobrý

11. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Sobotní odborářskou demonstraci nemá snad ani smysl komentovat. Byla bezvýznamná. Něco takového jsem bohužel čekal. Krajní pravice vychází ve srovnání s odbory jako silný politický proud. Příčin může být mnoho: obecný stav levice u nás, pozice Josefa Středuly, který se jako prezidentský kandidát snaží nadbíhat voličům Zemana a Babiše, ale také to, že se lidem práce nežije tak zle, jak by se mohlo zdát. Díky Bohu se (zatím) síla krajní pravice neukazuje na tom nejdůležitějším: na aktuálním volebním modelu.

Je pravda, že podle nových dat, zveřejněných v neděli v Otázkách V. Moravce, by současná vláda už neměla ve Sněmovně většinu, pokud by piráti a STAN kandidovali jako koalice. To se ale zřejmě už nestane a piráti půjdou vlastní cestou. Koalice Spolu se drží naopak stále velmi dobře, i když je slabší než Ano (28,5% vs. 31,5%). Ano oproti minulým volbám do Sněmovny posílilo o 4,5 procenta, ale tam někde je asi jeho strop. Koalice PirSTAN je na tom stejně jako SPD: 12%. Levice, ať komunisté nebo socialisté (je pravda, že označovat tyto strany za „levici“ je minimálně od dob uprchlické krize 2015 mimo realitu), je hluboko pod hranicí vstupu do Sněmovny, což může dobře odpovídat slabé účasti na sobotní akci odborů.

Preference jednotlivých formací jsou v procentech takto: Ano 29,5 – ODS 18 – SPD 11,5 – piráti 9 – STAN 7,5 – KDU-ČSL 6 – Přísaha 4 – TOP09 4 – ČSSD 2,5 – KSČM 2. ODS spadla z 19,5 na 18 procent, ale lidovci zase vzrostli o dvě procenta. Ano pokleslo podobně jako ODS, o procento. Nemyslím, že by v současné energetické krizi musela vláda nad takovými preferencemi nějak zpytovat svědomí. Její pozice je navzdory aktivitám krajní pravice, která vládu vyzývá k demisi, silná. Pokud tedy v této zemi budeme ctít demokracii.

Podle mého soudu se ukazuje, že krajní pravice z Václaváku a SPD nechtějí spojit síly, ba dost možná jsou konkurenty. Když jsem před pár týdny poslouchal vystoupení hlavního organizátora těch velkých demonstrací, mluvil tam o SPD jako o nepříteli, ba dokonce zmínil, že nepřátelé jsou přímo uvnitř jejich hnutí. Třeba se požerou navzájem. Pro Tomia Okamuru je jistě mnohem pohodlnější mít svých deset procent jistých, užívat si koryto ve Sněmovně a pevnou vládu v tandemu s Radimem Fialou nad stádem ovcí, než se dohadovat s živelným hnutím, které vedou lidé s vlastní potřebou prosadit se a dominovat.

Samozřejmě pokud by vláda nezvládla od nového roku zajistit provoz nemocnic, železnic atd. a za předpokladu, že by začaly masově krachovat firmy, celá situace v zemi se radikálně změní. To se však, doufejme, nestane. Zatím jsem – a blížíme se polovině října – neslyšel nic, co by právě třeba situaci fakultních nemocnic od prvního ledna 2023 řešilo.







0
Vytisknout
3615

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2022