Protesty v Praze: Jak moc je Česko proruské?

7. 10. 2022

čas čtení 6 minut
Dvě velké demonstrace v Praze zpochybňují otevřený protiputinovský postoj české společnosti. Svou roli ale mohla sehrát i pozdní podpora vlády v energetické krizi, napsal Luboš Palata.

Václavské náměstí v Praze je po desetiletí místem, kde se psaly české dějiny. Po potlačení Pražského jara se zde na znamení protestu proti vládnoucím upálil student Jan Palach. A když se zemí v listopadu 1989 přehnala sametová revoluce, byli to právě protikomunističtí demonstranti na Václavském náměstí, kdo se zasloužil o svržení diktatury. Právě kvůli symbolice vzbudily rozruch fotografie desetitisíců demonstrantů na Václavském náměstí během dvou protiruských a protivládních protestů na začátku a na konci září.

V Česku rozpoutaly bouřlivou debatu o politice středopravé vlády premiéra Petra Fialy. Zejména o neúspěšném boji vlády s energetickou krizí. Ale také o otázce, zda má Česká republika nadále podporovat Ukrajinu sankcemi proti Rusku, zbraněmi a přijímáním několika set tisíc ukrajinských uprchlíků.

Když na druhou demonstraci 28. září přišlo na Václavské náměstí "jen" 50 000 demonstrantů místo 70 000 jako poprvé, vládním politikům se ulevilo. Stejně jako po komunálních volbách o pár dní dříve, ve kterých vládní strany ztratily část podpory, ale stále se dokázaly udržet v Praze a Brně, ve dvou největších městech České republiky. Ale skutečně se situace zlepšila? Jak vážné jsou politické protivětry, kterým vláda premiéra Fialy čelí? A: Kdo jsou vlastně demonstranti na Václavském náměstí?

Ruská pátá kolona, nebo jen vystrašení občané?

Premiér Petr Fiala označil první demonstraci na Václavském náměstí za dílo proruské páté kolony, tedy shromáždění českých aktérů pracujících pro Putina: "Hesla a interpretace událostí naznačují proruský postoj."

"To podle mého názoru neodpovídá zájmům České republiky a našich občanů," řekl premiér v České televizi začátkem září.

Zdá se, že projevy některých demonstrantů během protestů toto hodnocení podporují. "Česká republika potřebuje českou vládu. Fialova vláda může být ukrajinská, může být z Bruselu, ale rozhodně není česká," řekla Zuzana Majerová-Zahradníková, předsedkyně krajně pravicové strany Trikolóra. "Vláda by měla ukončit protiruské sankce, které poškozují české podnikatele, a zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu. To není naše válka." Strana Trikolóra Majerové-Zahradníkové byla do loňského roku zastoupena v parlamentu a její hlavní starostí je odchod České republiky z Evropské unie.

S hodnocením demonstrantů premiérem Fialou ale nesouhlasili mnozí komentátoři a politologové: "Pole účastníků bylo smíšené. Rozhodně to nebylo tak, jak naznačuje zavádějící výklad Fialy, že tam byli pouze proruští extremisté," řekl Českému rozhlasu politolog Petr Just. "Mezi účastníky demonstrace byli lidé, kteří se bojí, jak se v budoucnu vyrovnají s rostoucími cenami energií."

Politoložka Petra Mlejnková sdílí tento názor. Protesty nebyly motivovány pouze proruskou náladou v české společnosti, ale především obavou z dopadů energetické krize. "Ve společnosti panuje velký strach a pořadatelé toho využili," řekla DW Mlejnková.

Pár dní po první demonstraci na začátku září 2022 Fialova vláda zastropovala ceny energií a plynu pro domácnosti, což byl jeden z hlavních požadavků organizátorů protestů. Možná i proto na druhou demonstraci přišlo výrazně méně lidí. Na druhou stranu druhá demonstrace 28. září byla jednoznačně více proruská, protizápadní a také protidemokratická.

Organizátoři demonstrací vyzývají ke svržení vlády

Organizátoři si podle vlastních slov dali za cíl nic menšího než svržení demokracie v České republice, odtržení České republiky od její západní orientace a navázání úzkých vazeb s Putinovým Ruskem. "Pokud se nám jako národu podaří změnit politické směřování země, přestaneme posílat zbraně na Ukrajinu," řekl jeden z organizátorů demonstrací Ladislav Vrábel.

Přestože početné davy lidí na Václavském náměstí mnohé překvapily, demonstrace a politické postoje, s nimiž se skrývají, nepřišly z čista jasna.

"V České republice už třicet let existují radikální až extremistické strany, které dohromady dostávají ve volbách 15 až 20 procent hlasů," řekl DW politolog Miloš Gregor.

Někteří čeští experti se domnívají, že demonstrace mohly být ještě větší, kdyby se český prezident Miloš Zeman nepřeměnil z příznivce Vladimira Putina na odpůrce ruského útoku na Ukrajinu. Zeman dnes podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu a přijímání uprchlíků. Přesto má Zemanův postoj dopad. "To, že už se v tom český prezident neangažuje, není pro ruskou dezinformační mašinérii až tak velký problém," říká politoložka Mlejková. Místo něj nyní ruskou propagandu sdíleli jiní politici – například bývalý prezident Václav Klaus.

Ještě extrémnější než extremisté

Demonstrace na Václavském náměstí pořádá zastřešující organizace Česká republika na prvním místě. Její členové sdílejí postoje, které byly příliš extrémní a proruské i pro krajně pravicovou parlamentní stranu nacionalisty Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie (SPD). "SPD byla na začátku ruské invaze proti válce. Když je oslovili organizátoři první demonstrace, jejich politici to odmítli, protože se domnívali, že jim otevřeně proruská orientace uškodí," říká politoložka Mlejnková. "SPD ale nečekala, že přijde 70 tisíc lidí a že budou litovat svého odmítnutí. Zástupci SPD pak přišli na Václavské náměstí na druhou demonstraci 28. září."

Organizátory pražských protivládních demonstrací podle politologa Gregora tvoří především skupina zarytých odpůrců koronaprotektivních opatření v době pandemie. "Jsou to lidé, kteří vyzývali k demonstracím proti ochranným opatřením a zpochybňovali existenci Covidu," říká Gregor. "Tehdy mohli shromáždit jak rozzlobené podnikatele, kteří byli zoufalí z reakce na pandemii, tak zastánce extremistických názorů," vysvětluje. Teď se vrhli na energetickou krizi: "Na rovinu by se dalo říct, že jde o profesionální politické potížisty, kteří pod jakoukoliv záminkou protestují proti každé vládě. Chtějí změnu systému."

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
2227

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022