Jak Putin a jeho přátelé zastavili pokrok v oblasti klimatu

15. 11. 2022

Putinovi příznivci pocházejí z nejmocnějších a nejznečištěnějších zemí

Čínský Si Ťin-pching a indický Naréndra Módí po útoku na Ukrajinu zintenzivnili nákupy obrovských objemů ruského uhlí a ropy za výhodné ceny, čímž zmírnili dopady globální energetické krize na své vlastní ekonomiky a zároveň umožnili Putinovi i nadále profitovat z vývozu energií navzdory západním sankcím. Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který kvůli zlatu a hovězímu masu vykácel kusy amazonského deštného pralesa, přiletěl do Kremlu jen několik dní před invazí a po boku Putina nabídl "solidaritu Rusku". Poté oznámil, že Rusko pošle Brazílii nové dodávky zoufale potřebných hnojiv a nafty.

Dokonce i Saúdská Arábie - největší světový vývozce ropy - letos nakoupila více ruského topného oleje a využila tak mimořádně nízkých cen. Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán se také připojil k Putinovi a snížil produkci kartelu producentů ropy OPEC Plus, čímž zvýšil světové ceny ropy a doplnil Putinovu pokladnu. Šéf myanmarské junty, generál Min Aung Hliang, se s Putinem setkal po devíti měsících války a dosáhl dohody o dodávkách ropy.

Příčinou rozpadu globální spolupráce v oblasti klimatu byl jeden z Putinových největších obdivovatelů: bývalý prezident Donald Trump. Ten vyčlenil Spojené státy, největšího znečišťovatele v historii, z pařížské klimatické dohody z roku 2015, dohody mezi státy o spolupráci na zpomalení klimatických změn - globálního momentu jednoty vedeného Spojenými státy a Čínou.

Od té doby se však vztahy mezi Čínou a Spojenými státy výrazně zhoršily.  Putin z toho těží, protože stále autokratičtější Si nachází s Kremlem společnou řeč.

Čína také zmírnila svůj postoj ke globální klimatické angažovanosti, protože Si je pod tlakem, aby podpořil hospodářský růst a zajistil energetickou bezpečnost.

"Vstupujeme do těžšího období, pokud jde o naši klimatickou agendu," řekl Li Shuo, šéf Greenpeace ve východní Asii se sídlem v Pekingu.

Svět v uplynulém desetiletí dosáhl značného pokroku ve snižování emisí skleníkových plynů a v žádném případě nelze vinit pouze autoritářské vůdce z toho, že se světu nedaří dále zpomalovat oteplování. Po ruské válce na Ukrajině dokonce i mnohé liberální demokracie ustoupily od snahy snížit závislost na fosilních palivech, aby zabránily politicky destabilizujícím energetickým krizím doma.

Síly selhání jsou rozmanité. Vzestup autoritářských a nacionalistických vůdců však situaci zkomplikoval.

"Nacionalističtí autoritářští vůdci nepochybně představují hrozbu pro řešení globálních problémů, protože mohou být ochotni porušovat systém, který spočívá v tom, že každá země udělá svůj spravedlivý díl," uvedla Kelly Sims Gallagherová, profesorka na Fletcher School na Tuftsově univerzitě a bývalá diplomatka USA pro oblast klimatu.

Upozornila však, že míra, do jaké se každá z nich bude zabývat změnou klimatu - nebo ji bude podkopávat -, závisí na tom, jak jim to poslouží. "Hodně záleží na tom, zda autoritářští vůdci vnímají opatření v oblasti klimatu jako svůj vlastní zájem."

Ačkoli jejich kroky pomáhají Putinovi, jejich výsledky v oblasti klimatu jsou smíšené. Putin jako prezident Ruska stojí v čele petrostátu a nikdy nevítal odklon od fosilních paliv. Trump a pan Bolsonaro se vyhýbali mezinárodní spolupráci. A zatímco Si a Módí podporovali obnovitelné zdroje energie, jejich spolupráce s Putinem a Trumpem byla velmi silná.


Co se týče Putina, jeho invaze na Ukrajinu by nakonec mohla jeho strategii rozvrátit. Mohla by povzbudit země, aby se rychleji zbavily ropy a plynu. Mezinárodní energetická agentura minulý týden předpověděla, že poptávka po plynu dosáhne vrcholu do konce tohoto desetiletí, a to hned po uhlí a ropě.

Putin popřel, že by využíval své energetické zdroje ke geopolitické moci, a obvinil energeticky náročný Západ z pokrytectví. Místo toho viní z nedostatečných investic do ropy a plynu to, co nazval "agresivní propagací zelené agendy". Ostatní země se "neustále snaží svalovat vinu za své vlastní chyby na jiné, v tomto případě na Rusko", řekl.

Igor Sečin, Putinův blízký důvěrník a šéf ruského státního ropného gigantu Rosněfť, řekl na energetické konferenci, že nový projekt těžby v Arktidě by přinesl úlevu rostoucím světovým cenám energií.

Je to "jediný projekt na světě, který může přinést stabilizační efekt na trh s ropou", řekl Sečin. Dále jej přirovnal k Noemově arše. Ropa by zachránila svět.

Ropa a impérium

V první den nového tisíciletí převzal Putin, bývalý důstojník rozvědky KGB, vládu nad Ruskem a vydal se cestou obnovení velikosti sovětského impéria, postaveného na bohatství ruské ropy a plynu.

Rychle zavedl kontrolu nad energetickými společnostmi v zemi a do jejich vedení dosadil své důvěryhodné spojence. V říjnu 2003 nařídil zatčení nejbohatšího muže země, ropného barona Michaila Chodorkovského, rozbil jeho společnost Jukos a většinu jejího majetku předal státnímu podniku Rosněfť.

V roce 2007 Putin uzavřel dohodu o výstavbě plynovodu, kterým se bude dodávat zemní plyn do Německa. O několik let později přijel do Vyborgu, města, kde plynovod začínal, aby stiskl tlačítko a spustil plyn. Tímto jednoduchým gestem získal mocnou ekonomickou páku na každodenní život Evropanů a politiků, které volí.

Během deseti let pocházelo 40 % plynu, který Evropané používali k vytápění svých domovů a výrobě elektřiny, z Ruska.

Když Putin napadl Ukrajinu, Evropa se snažila zbavit ruské energie - což jen podpořilo nové plynové projekty v jiných částech světa. A Putin se vysmíval slibům vlád na kontinentu, že sníží nebo ukončí svou závislost na ruské energii.

"V Evropě nyní neexistuje žádná racionální náhrada," řekl.

Plynovod do Číny

K čemu jsou přátelé, když ne k tomu, aby se navzájem pozvedli v těžkých chvílích?

Takový byl obratný kalkul přátelství Putina a Si. První záblesk se objevil v roce 2014, necelé dva roky poté, co se Si dostal k moci v čele Komunistické strany Číny.

V témže roce - a v rozporu s mezinárodním právem -  Putin obsadil Krym, část Ukrajiny. Záhy začaly ruské energetické společnosti čelit sankcím, které měly snížit příjmy země.

Nastoupil  Si.

Ten ruského vůdce hostil v Šanghaji. Oznámili 30letou dohodu v hodnotě 400 miliard dolarů o výstavbě 1 864 km dlouhého plynovodu z ruské Arktidy do Číny.

Pro Putina to znamenalo rozšíření přístupu k největšímu spotřebiteli energie na světě. Pro Siho to znamenalo snížení závislosti jeho země na uhlí, které otravuje ovzduší v zemi a vyvolává nespokojenost veřejnosti.

Si o tento vztah usiloval i v době, kdy se setkal s prezidentem Barackem Obamou a později téhož roku oznámil přelomovou dohodu o spolupráci v oblasti klimatu, která položila základy pařížské dohody.

"Klima vnímá Si jako oblast, v níž Čína zaujímá vedoucí postavení ve světě," řekla Cecilia Han Springerová, která sleduje čínskou energetickou a klimatickou politiku na Bostonské univerzitě.

To je v příkrém rozporu s Putinem. A přesto si oba muži pečlivě pěstují vzájemně potřebný vztah.

Setkali se téměř čtyřicetkrát, někdy spolu slavili narozeniny. V roce 2018 ve Velké síni lidu v Pekingu Si pověsil Putinovi na krk zlatou medaili, vůbec první čínskou medaili za přátelství. Si označil Putina za svého "nejlepšího přítele".

Vracel tak laskavost z doby před rokem, kdy Putin Sia hostil ve Velkém kremelském paláci a udělil mu jednu z nejvyšších ruských medailí pro zahraniční hodnostáře.

Jejich osobní a politické dráhy jsou podobné. Oba si doma upevnili moc. Oba chovají hluboce zakořeněnou nedůvěru vůči Západu.

Cíle Si v oblasti zelené ekonomiky dnes čelí značným výzvám, které si mnohdy sám zavinil. Siova politika nulového covidu poškodila ekonomiku. Loni na podzim způsobil nedostatek uhlí rozsáhlé výpadky elektřiny. Máloco vyvolá takové pochybnosti o síle vůdce jako výpadky elektřiny.

A tak hospodářský růst a energetická bezpečnost dostaly přednost před ekologizací čínské ekonomiky. V uplynulém roce Čína, která se na světové spotřebě uhlí podílí o něco více než polovinou, zdvojnásobila objem uhelných elektráren a v roce 2021 postavila třikrát větší kapacitu na výrobu elektřiny z uhlí - 33 gigawattů - než zbytek světa dohromady. Emise z uhlí výrazně vzrostly.


Nakupovat nízko, prodávat vysoko

Putinova sázka na Asii je bez Indie nemožná. Její poptávka po energii poroste v příštích 20 letech rychleji než u kterékoli jiné země.

Módí má s Putinem, jak sám říká, "mimořádně přátelský vztah". Vnímá ho jako důvěryhodného, řekl, a sdílí s ním náklonnost k divoké přírodě a fyzické kondici. "Vím, že fyzicky je to velmi dobře stavěný člověk, vede aktivní životní styl, udržuje se ve formě. To se mi líbí," řekl Módí v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu Tass. "Zajímá se také o životní prostředí, divokou přírodu, podmořský svět, zejména o ochranu tygrů a tak dále. Já jsem od přírody stejný."

Módí je  postavou plnou rozporů. Charismatický proobchodní, hinduistický a nacionalistický politik vyhrál drtivě volby v letech 2014 a 2019.

Jeho kritici upozorňují, že doma jeho vláda potlačila disent, upevnila jeho moc a z náboženských menšin učinila občany druhé kategorie. V roce 2021 vláda obvinila mladou klimatickou aktivistku Dishu Ravi z pobuřování.

Na světové scéně se Módí projevuje jako klimatický státník. Vydal se na cestu ke splnění ambiciózního cíle, aby do roku 2030 polovina elektřiny v Indii pocházela z jiných než fosilních zdrojů. Vytvořil předpisy, podle nichž musí energetické společnosti získávat významnou část elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Zároveň jeho vláda schválila uhelné doly, a to i v ekologicky citlivém starém lese. Vládní agentura předpokládá, že Indie bude v příštím desetiletí potřebovat 28 gigawattů uhelné kapacity. A za Módího působení ve funkci premiéra se uhelný magnát Gautam Adani, s nímž měl dlouho úzké vztahy, stal nejbohatším mužem Asie.

Indické rafinerie dovážejí mnohem větší objemy levné ruské ropy než dříve a zpracovávají ji na naftu, která se nyní díky válce prodává za vysoké ceny. Podle údajů komoditního analytika Kplera se dovoz ruské ropy zvýšil z loňských anemických 30 000 barelů na 1 milion barelů denně v dubnu a nyní se pohybuje kolem 800 000 barelů denně.

V současné době se zdá, že velká část ropy se prodává v Indii. Analytici však očekávají, že vývoz poroste, protože evropské sankce proti dovozu ruské ropy se v prosinci zpřísní a poptávka po naftě prudce vzroste.

"Je to čistě rafinérská ekonomika," řekl Homayoun Falakshahi, analytik společnosti Kpler. Jakmile je jednou rafinována na naftu, není již považována za ruskou ropu. "Na papíře by to byla indická nafta," řekl.

Podle společnosti Kpler se navíc dovoz ruského uhlí do Indie v letošním roce zdvojnásobí oproti roku 2021.

Módího ministr ropného průmyslu Hardeep Singh Puri uvedl, že Indie nečelí žádnému "morálnímu konfliktu" při nákupu ruské ropy. "Módího vláda necítí žádný tlak. Jsme pátou největší ekonomikou na světě," řekl v nedávném rozhovoru pro CNN. "Indie bude reagovat v souladu se svými nejvyššími národními zájmy."

Dědictví škod

Na druhé straně planety, v Brazílii, voliči v roce 2018 zvolili prezidentem pravicového nacionalistu Jaira Bolsonara. Ten odmítl potřebu řešit změnu klimatu. Rozhodl se přeměnit velkou část Amazonie na zemědělskou půdu, aby Brazílii povýšil na zemědělskou velmoc.

Jednou z prvních věcí, kterou Bolsonaro po svém nástupu do funkce v roce 2019 udělal, bylo zrušení Amazonského fondu ve výši 1,2 miliardy dolarů, který podporovalo Norsko a Německo a který slouží k boji proti ekologické kriminalitě. Vykořenil agentury na ochranu životního prostředí a seškrtal jejich rozpočty, čímž téměř znemožnil vybírání pokut za nezákonné odlesňování.


Letos 14. února, kdy Rusko shromažďovalo vojáky na hranicích s Ukrajinou, Bolsonaro poprvé odcestoval do Moskvy. Na tiskové konferenci s Putinem Bolsonaro poděkoval svému "drahému příteli" a řekl, že mu Putin nabídl podporu, když ostatní světoví lídři kritizovali jeho politiku vůči Amazonii. "Chci poděkovat vaší intervenci, která byla vždy na naší straně, při obraně naší suverenity."

Putin na oplátku označil Brazílii za svého nejdůležitějšího partnera v Latinské Americe. A dal Bolsonarovi to, co nutně potřeboval, příslib neomezených dodávek hnojiv ruské výroby za nízké ceny, a to v době, kdy světové ceny hnojiv prudce rostly a trestaly brazilské zemědělce. Dovoz ruských hnojiv, který prudce klesal, vzrostl během následujících pěti měsíců o více než 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Kromě toho Brazílie poprvé od roku 2018 začala dovážet ruskou naftu.

Na záchranu politické budoucnosti Bolsonara to nestačilo. Nyní prohrál volby.

Zanechává však za sebou dědictví v podobě škod, jejichž náprava může trvat desítky let, pokud vůbec bude možná.  Jen během prvních tří let jeho prezidentství bylo v Brazílii odlesněno více než 13 000 čtverečních kilometrů amazonských pralesů.

Stejně jako v případě Bolsonara, i činy Donalda Trumpa daleko přesáhnou dobu jeho prezidentství.

Vezměme si jedno z jeho prvních rozhodnutí, odstoupení Spojených států od pařížské dohody - dohody, kterou právě dojednal jeho předchůdce. To přímo nahrávalo Putinově vizi budoucnosti. Když se národy světa v roce 2015 v Paříži dohodly na spolupráci v boji proti změně klimatu, Putin proti tomuto paktu nic nenamítal.

Ale to ani nemusel, protože hned v následujícím roce  Trump nejen odstoupil od Pařížské dohody, ale také zahájil rozsáhlé rušení ekologických předpisů.

Kroky Donalda Trumpa nadále utvářejí svět.Odhaduje se, že  zrušení těchto předpisů přidá do ovzduší nejméně 1,8 miliardy tun oxidu uhličitého navíc. To povede k dalším tisícům úmrtí ročně v důsledku špatné kvality ovzduší.

Právě to řekl Trumpův mluvčí Taylor Budowich: "Klimatičtí radikálové se snaží zničit nejen americkou energetiku, ale i samotnou snahu o dosažení amerického snu. Prezident Trump vedl americkou energetickou renesanci, která zajistila bezpečnou a spolehlivou výrobu energie a nízké ceny pro každého Američana."

Válka, která utváří budoucnost

Na začátku letošního roku, čtvrtého února, se Si a Putin setkali na zimních olympijských hrách v Pekingu. Podepsali dohodu o dodávkách ropy v hodnotě 117 miliard dolarů. O dvacet dní později Putin napadl Ukrajinu.

V říjnu si  Si zajistil třetí prezidentské období. Jeho moc se stala téměř absolutní. A ve svých projevech při historickém okamžiku dal jasně najevo, že se nebude spěchat se zbavováním se uhlí. "Budeme prosazovat iniciativy k dosažení maximálních emisí uhlíku dobře naplánovaným a postupným způsobem v souladu se zásadou budování nového před vyřazením starého," řekl.

Putinovo fosilní bohatství svdále využívá. Hodnota jeho vývozu od války vzrostla. Čínský dovoz ropy z Ruska se zdvojnásobil, turecký se více než ztrojnásobil a indický se zvýšil pětinásobně.