Macron využil zvláštních pravomocí a tím prosadil plán na zvýšení věku odchodu do důchodu

17. 3. 2023

čas čtení 4 minuty
 
Chaotické scény ve francouzském parlamentu: radikální levicoví poslanci zpívali Marseillaisu, aby přehlušili premiérku

Francouzská vláda využila kontroverzní zvláštní ústavní pravomoci k prosazení zvýšení věku odchodu do důchodu uprostřed chaotických scén v parlamentu, kde radikální levicoví poslanci zpívali z plných plic Marseillaisu, aby zabránili premiérce Élisabeth Borneové promluvit.

Prezident Emmanuel Macron se na poslední chvíli rozhodl vyhnout hlasování v parlamentu a místo toho prosadit svůj nepopulární plán na zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let.

 
Několik minut před hlasováním poslanců v dolní komoře parlamentu Macron ještě vedl řadu horečných schůzek s vysokými politickými představiteli a náhle se rozhodl využít zvláštních pravomocí, místo aby riskoval hlasování, o němž bylo zjevné, že ho prohraje.

Rozhodl se odvolat na článek 49.3 ústavy, který dává vládě pravomoc obejít parlament.

Levicoví poslanci křičeli: "Odstupte! Odstupte!" na Borneovou a členové radikální levicové strany Francie bez úhony zpívali státní hymnu tak hlasitě, že Borneová zprvu nemohla mluvit a zasedání muselo být přerušeno, než se znovu pokusila promluvit.

Borneová řekla v parlamentě, že návrh zákona bude prosazen, protože vláda nemůže "hazardovat s budoucností našich důchodů".

Podle zpráv z jednání uvnitř Elysejského paláce Macron ministrům kabinetu řekl, že "finanční rizika jsou příliš velká", pokud by poslanci zákon odmítli.

Krátce poté se stovky lidí sešly na spontánním protestu na náměstí Place de la Concorde v centru města, kde odbory slíbily zintenzivnit stávky a pouliční demonstrace, které se konají od ledna. Šéf tvrdé odborové organizace CGT Philippe Martinez prohlásil, že prosazení zákona "ukazuje pohrdání občany".

Levicoví politici označili krok vlády za velkou porážku a projev slabosti. Vládu obvinili z brutality a nedemokratičnosti.

Zdálo se, že Borneová si byla v posledních týdnech vědoma rozruchu a protestů, které   mohlo vyvolat použití zvláštních pravomocí "49.3", a zdráhala se je použít.

Opoziční politici v příštích 24 hodinách požádají o hlasování o nedůvěře vládě. Zda se jej podaří prosadit, bude záviset na tom, zda se polarizované opoziční strany seskupí. Aby případné hlasování o nedůvěře prošlo, potřebovalo by podporu pravicových Les Républicains, ale předseda této strany Éric Ciotti prohlásil, že takové hlasování nepodpoří.

Politická krize ohledně změn v důchodech poukazuje na to, jak je Macronova pozice v národním shromáždění vážně oslabena poté, co jeho centristické uskupení nezískalo v červnových parlamentních volbách absolutní většinu. Bez ní spoléhal na získání poslanců strany Les Républicains, kteří by podpořili důchodový projekt, ale pak se rozhodl, že počet poslanců nestačí.

Komunistický poslanec Fabien Roussel vyzval pouliční demonstranty a odboráře, aby pokračovali v mobilizaci.

Podle Macronových důchodových změn se minimální obecný věk odchodu do důchodu zvýší z 62 na 64 let, někteří zaměstnanci veřejného sektoru přijdou o privilegia a urychleně se zvýší počet odpracovaných let nutných k získání nároku na plný důchod.

Někteří politici z centristické strany MoDem, která je v parlamentu spojencem Macronovy skupiny Renesance, uvedli, že prosazení zákona bylo chybou.

Erwan Balanant, bretaňský poslanec MoDem, řekl, že opustil parlamentní sál "v šoku". Další centrističtí poslanci uvedli, že to byl  projev slabosti.

"Je to naprosté selhání vlády," řekla poté novinářům vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová a dodala, že Borneová by měla odstoupit.

Průzkumy ukazují, že dvě třetiny Francouzů jsou proti důchodovým změnám.

V posledních týdnech stávkovali pracovníci v dopravě, energetici, přístavní dělníci, učitelé a zaměstnanci veřejného sektoru včetně pracovníků muzeí. Stávka za svoz odpadků pokračuje a vedla k nahromadění více než 7 000 tun odpadu v Paříži.

Podle odborů reforma znevýhodní lidi s nízkými příjmy v manuálních profesích, kteří obvykle začínají svou kariéru brzy, a donutí je pracovat déle než absolventy univerzit, kterých se změny dotknou méně.

Vláda tvrdí, že zvýšení věku odchodu do důchodu, zrušení výhod pro některé pracovníky veřejného sektoru a zpřísnění kritérií pro přiznání plného důchodu je nutné, aby se zabránilo narůstání velkých deficitů.

Touto změnou by se Francie vyrovnala svým evropským sousedům, z nichž většina zvýšila věk odchodu do důchodu na 65 let a více.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4831

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2023