Riskuje Biden s mariňáky na lodích v Perském zálivu válku s Íránem?

10. 8. 2023

Joe Biden je především zodpovědný za to, že tuto situaci vytvořil, a to díky dvěma politickým cestám, které zvolil.

Zaprvé se rozhodl vyjednávat o návratu USA k JCPOA, místo aby ke smlouvě přistoupil prostřednictvím exekutivního příkazu, a zároveň ignoroval mnoho klíčových faktorů, díky nimž byla Obamova diplomacie s Íránem úspěšná.

Írán nepochybně vytvořil při jednáních svůj podíl problémů. Tím, že se Biden rozhodl pro návrat na základě jednání, se však zároveň rozhodl ponechat v platnosti Trumpovy sankce - přestože klíčoví Bidenovi představitelé na jedné audionahrávce odstřelují Trumpovu strategii maximálního nátlaku jako chmurné selhání.

Dnes je však Trumpova strategie maximálního nátlaku i Bidenovou strategií. Jedním z jejích prvků se stalo zabavování íránské ropy na volném moři - v rozporu s mezinárodním právem - jako způsob prosazování amerických sankcí vůči Íránu. Írán předvídatelně reagoval tím, že se zaměřil na dodávky ropy zemí, které v této věci spolupracovaly s Joe Bidenem. To pak amerického prezidenta přimělo k posílení americké vojenské přítomnosti v Perském zálivu, aby zabránil íránským akcím, které začaly až v důsledku Bidenovy vlastní politiky.

Nyní však prezident Joe Biden může tuto kontraproduktivní politiku "pozoruhodně vystupňovat" tím, že do ní přímo zapojí americkou armádu. To je částečně způsobeno druhou politickou agendou, kterou chybně upřednostnil: Abrahámovy dohody a tlak na Saúdskou Arábii, aby normalizovala vztahy s Izraelem.

Saúdská Arábie požadovala vytvoření bezpečnostního paktu s USA, aby vyjádřila souhlas s normalizací s Izraelem a vzdala se Palestinců. Biden na to možná nepřistoupí, ale v rámci dvoření se Saúdům musí ukázat, že je ochoten se zavázat k válce na Blízkém východě - což je závazek, kterému málokdo v regionu věří.

Umístění americké námořní pěchoty na ropných tankerech může mít za cíl dát Mohammedu bin Salmánovi (MBS) signál, že Biden to s obranou Saúdské Arábie proti Íránu myslí vážně a že (velmi krátká) éra stahování USA z Blízkého východu je u konce.

Je působivé, jak si MBS s Bidenem pohrál. Úspěšně tlačí na amerického prezidenta, aby zvrátil mnohou politickou agendu, proti nimž Saúdská Arábie vystupovala - opětovné připojení USA k JCPOA, snížení napětí mezi USA a Íránem a návrat amerických vojáků z Blízkého východu.

Na oplátku Izrael získá normalizaci s Rijádem, zatímco bude pokračovat v anexi palestinské půdy. A Amerika si opět užije krátkou chvíli, kdy bude muset žít na pokraji války s Íránem.

 

Celý článek v angličtině ZDE