Nevolnost
14. 8. 2023
čas čtení
2 minuty
Byl
jsem týden offline, takže až teď zažívám nevolnost z toho, jak se
Rajchl, Zwyrtek Hamplová a spol. snaží oddálit pád do bezvýznamnosti
parazitováním na otřesných případech znásilnění, kterých se
podle nich měli dopustit pachatelé z Ukrajiny (nevím, nakolik je to
potvrzená informace, a nepídím se po tom, etnická příslušnost pachatele
zločinu je irelevantní s výjimkou případů, kdy je motivem např.
národnostní či rasová nenávist), píše Jan Moláček.
Zneužívat
tyto tragédie pro mocenské ambice je vrchol nechutnosti a cynismu - tím
spíš, že přesně ty, kdo to dělají, vůbec nezajímají stovky a tisíce
případů sexuálního násilí, kterých se ročně dopouštějí Češi, a o drtivé
většině z nichž se vůbec nedozvíme. Mimo jiné i proto, že právě takzvaní
"vlastenci" bojují za zachování poměrů, kterým říkají "normální svět", a
v nichž je pravidlem bagatelizace sexuálního násilí a nedůvěra vůči
jeho obětem.
Nejen to - také aktivně vystupují proti snahám pojmenovat skutečné podhoubí sexuálního násilí a řešit také příčiny, nikoliv jen následky - viz třeba jejich panická hrůza z ratifikace Istanbulské úmluvy.
Už se ani nezmiňuju o znásilňování Ukrajinek příslušníky ruských okupačních jednotek. Tyto oběti sexuálního násilí nejenže pro naše takzvané "vlastence" vůbec neexistují, ale ještě volají po tom, abychom jim ukončením vojenské pomoci znemožnili jakoukoliv obranu a Rusové si s nimi na okupovaných územích mohli dělat cokoliv.
Nejsou samozřejmě první ani poslední, koho na znásilnění zajímá pouze etnický původ pachatele a pokud se mu hodí, tak se zločin neštítí politicky vytěžit. Okamurovi jsme dokonce v roce 2019 spočítali, že znásilnění na Litoměřicku, které tehdy spáchal muž afrického původu, zneužíval ke své politické propagaci denně celých šest (!) týdnů. Možná déle, pak už jsme to nepočítali.
3468
Diskuse