Až Česko udělá ve světě pořádek podle svých národních zájmů
30. 10. 2023 / Boris Cvek
V nedělních Otázkách V. Moravce se debatovaly problémy zahraniční politiky, zejména migrace, válka na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Tématem bylo také prohlášení paní ministryně obrany, že by Česko mělo vystoupit z OSN. To odmítl dokonce i pan ministr Lipavský, přítomný ve studiu. Společníky kromě moderátora mu tam dělali pan Rupnik a pan Zaorálek.
U paní ministryně obrany je zajímavé, že se nehodlá řídit příkladem našich spojenců. Z nich USA, Británie a Francie jsou stálí členové Rady bezpečnosti, tedy nesou přímou odpovědnost za vznik a fungování OSN. Paní ministryně už jednou nadiktovala Američanům, že nám tu mají postavit svou vojenskou základnu – neměla by jim nyní vzkázat, že jim poroučí, aby vystoupili z něčeho podle ní tak hnusného, jako je OSN?
Je jasné, že paní ministryně je mimo. Vlastně by nemělo vůbec cenu věnovat pozornost jejím prohlášením, kdyby se v nich jako v jakémsi zvětšovacím zrcadle nezobrazoval základní problém české debaty o zahraniční politice. Chceme prý silnou Unii. Na tom se shodli všichni hosté pořadu. Jenže stále mluvíme o českých zájmech. Bude silná a jednotná Unie vypadat tak, že všichni budou poslouchat Česko? Je přece naprosto neslučitelné budovat v Česku mentalitu národních zájmů a volat zároveň po silné Unii.
Exministr Zaorálek jako obvykle podlehl svému sklonu k rétorice tirád. Prý je třeba jednat a válčit zároveň. Prý diplomacie je k tomu, aby se jednalo právě s nepřáteli. Prý je třeba hledat důvody, proč různé země, globálně i v Unii, vidí stejné situace různě. Zejména se rozohnil, když přišla na přetřes otázka českého velvyslance v Rusku.
Prezident prý nechce napsat Putinovi dopis, aby tak mohl začít proces instalace nového velvyslance. Ministr zahraničí i premiér ho k tomu prý přemlouvají. Pozoruhodné ostatně bylo, že pan ministr Lipavský schválil Zaorálkovy tirády o důležitosti diplomacie (a já se mu vůbec nedivím, z hlediska trochu zběhlého znalce dějin to byly základní věci, u nás mnohým kvůli moralizování a řečem o dobru a zlu nepochopitelné). Proč vlastně prezident nechce psát Putinovi? Asi kvůli tomu, že ho má za vraha, tyrana, za čiré zlo. Jenže, jak řekl pan Rupnik, pevné morální hodnoty nemohou znamenat rezignaci na hledání reálných řešení. Není to výmluvná dialektika?
Určitou pachuť ve mně vzbudila sebechvála pan Zaorálka v souvislosti s jeho neslavnou cestou do KLDR. Prý jsme díky tomu mohli zjistit, co se tam děje. Už jenom kousek a mohl říci, že jsme díky jeho cestě byli nadosah řešení severokorejského problému. Odkud se bere ta posedlost českých politiků významem České republiky? Samozřejmě nechci zpochybňovat, že potřebujeme velvyslance v Rusku, má ho tam ostatně i Polsko. Nicméně asi ne proto, abychom dokázali radit Američanům, co se vlastně v Rusku děje.
Ale připusťme, že představitelé České republiky by jednou přece jen dostali do ruky kouzelnou hůlku, aby mohli vládnout světu. Shodli by se na tom, co vlastně chtějí a jaké české národní zájmy mají světu nadiktovat? Nedělní Otázky V. Moravce výmluvně ukázaly na konkrétních příkladech z minulosti, jak je česká zahraniční politika nekonsistentní a často zcela nesmyslná. Ostatně lze jen zopakovat, že pokud někdo chce silnou Unii a zároveň má Unii za prostor pro boj o národní zájmy, odporuje si a je zcela mimo realitu.
Diskuse