Evropa a NATO v krizi

19. 3. 2024

Evropě i Americe bude nějakou dobu trvat, než stráví, co se stalo.

Putin vyhrožoval, že pokud na Ukrajině nedosáhne svého, Evropu zničí deštěm jaderných raket. Téměř ve stejnou dobu němečtí lídři prolomili desítky let trvající tabu a otevřeně diskutovali o vývoji jaderných zbraní. Francouzský prezident Macron nezůstal pozadu a navrhl dramatickou alternativu: Aby Německo zaplatilo za rozšíření francouzského jaderného deštníku nad Evropou. Macron prolomil další tabu, když naznačil, že NATO bude muset vyslat vojáky na Ukrajinu.

I když Británie již není v EU, je mocnou silou v NATO a nepochybně bude hrát klíčovou roli při obraně Evropy. Británie prohlásila, že v případě potřeby dá veliteli NATO k dispozici své jaderné síly.

Celá tato vřava se odehrává v kontextu nedávného překvapivého prohlášení Donalda Trumpa, v němž vyzval Rusko, aby napadlo kteroukoli zemi NATO, která neutratila slíbená 2 % HDP na výdaje spojené s NATO.

Tato neschopnost Evropy sdílet ekonomické břemeno obrany NATO je trvalou a oboustrannou americkou stížností od Kennedyho administrativy na počátku 60. let. A přesto dnes, s ruskou armádou za dveřmi, řada zemí NATO odmítá vynaložit slíbená 2 % na obranu. Tento seznam zahrnuje prosperující země a hlavní ekonomické mocnosti, jako je Německo, Španělsko, Itálie, Kanada, Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko a Turecko.

V tomto kontextu se zdá, že se v jediném okamžiku uvolnila kola NATO. Desítky let trvající závazek Spojených států k celistvosti evropských hranic je náhle zpochybněn. Vážně na pochybách.

Centrum se neudrží!

Nejde jen o Trumpa. Desítky let trvající závazek obou politických stran vůči NATO a dalším blízkým spojencům je pod vážným útokem z celého politického spektra. Hlavní síly na levém křídle Demokratické strany volají po tom, aby USA opustily své úzké partnerství s Izraelem. Takové opuštění by zpochybnilo všechna americká spojenectví po celém světě.

Současně se velká frakce konzervativních republikánů vrátila k izolacionistické politice svých předchůdců z počátku dvacátého století, strkání hlavy do písku.

Prezident Biden přitom není fyzicky schopen formulovat strategickou vizi nebo sjednotit zemi, aby čelila krizím v Evropě a na Blízkém východě.

Za těchto okolností je nejlepší, když EU a evropští členové NATO čelí těmto tvrdým faktům a plánují v blízké budoucnosti možný ošklivý rozvod.

Pokud dojde k nejhoršímu a Trump se rozhodne vystoupit z NATO, co by měla Evropa požadovat v rozvodovém urovnání? Tři věci.

Za prvé, Evropa by se měla pokusit přesvědčit Spojené státy, aby ponechaly většinu svého vojenského vybavení v Evropě. EU a evropský zbytek NATO by se mohly dohodnout, že zaplatí nějakou rozumnou částku za předání tohoto extrémně silného arzenálu.

Za druhé, Evropa by měla argumentovat, že všechny nebo významná část amerických jaderných zbraní umístěných v Evropě budou převedeny na NATO spolu s odpalovacími kódy. Opět platí, že k uspokojení potřeby Donalda Trumpa po transakčních úspěších může být zapotřebí určitá platba.

Za třetí, evropské NATO by se mělo snažit podepsat dlouhodobé kontrakty s americkými obrannými dodavateli na zajištění nezbytné výzbroje, dokud EU nebude schopna obnovit svůj vlastní domácí zbrojní průmysl.

Ne všechny otřesné události se musejí stát, ale s potenciálním zvolením Donalda Trumpa a chronickou neschopností velké části Evropy platit za vlastní obranu se stávají pravděpodobnějšími.

Podrobnosti v angličtině: ZDE