Elon Musk vstupuje do ringu proti Lulovi

10. 4. 2024 / Fabiano Golgo

čas čtení 16 minut
30753
 

Krajně pravicový multimiliardář Elon Musk si oblékl pláštěnku mstitele, obránce utlačovatelů a autokratů, a vyrazil do útoku proti Alexandru de Moraesovi, soudci brazilského Nejvyššího soudu, který působí jako jakýsi šerif na obranu demokracie proti vandalům, kteří si přišli s demokracií zahrávat. Miliardář označil Moraese za "brutálního diktátora", obvinil ho z vměšování do posledních brazilských prezidentských voleb a prohlásil, že soudce má prezidenta Lulu "na vodítku". Podnikatel také prohlásil, že se chystá odvést zaměstnance své sociální sítě z Brazílie.


 
Musk si přišel stěžovat, že Moraes cenzuruje krajne pravicové politiky a influencery, a prohlásil, že již nebude akceptovat soudní rozhodnutí, která vyžadují, aby společnost X, dříve Twitter, zrušila některé profily na platformě. Pohrozil uzavřením pobočky své sociální sítě v Brazílii,  obvinil Brazílii, že jeho zaměstnancům hrozí zatčení. Uvedl, že zásady jsou důležitější než zisk. Zapomněl upozornit, že od doby, kdy platformu potopil, změnil její název na X a odstranil mechanismy kontroly anticivilizačních excesů, platforma X v Brazílii nevytváří zisk, čímž skončila její důvěryhodnost a bezpečnost pro inzerenty. 

"Musíme naše zaměstnance v Brazílii odvést na bezpečné místo nebo je jinak odstranit z odpovědných pozic. Poté provedeme kompletní únik dat. Byli informováni, že budou zatčeni," uvedl Jihoafričan Musk. Vyhrožuje, že zveřejní mimosoudní žádosti a soudní rozhodnutí, které Moraes zaslal společnosti X. 

Soudce Moraes je notoricky aktivní a k zoufalství krajní pravice má machistické chování prototypu mužnosti, které fanoušci zběsilých populistů tolik obdivují. Moraes se nikdy nenechá přemoci divokými útoky, kterým jsou vystaveny ovce krajní pravice a bývalý prezident Jair Bolsonaro, který si ho vybral jako svého Jidáše a učinil z něj ústřední cíl své antisystémové propagandy. Holohlavý a velkooký, s pronikavým pohledem a mužným, pevným hlasem, Moraes dostal od Muska přezdívku Darth Vader. V poslední době je nejnenáviděnějším a nejobdivovanějším mužem v zemi.

Tupou pravdou je, že ve skutečnosti Moraes protahoval pravomoci Nejvyššího soudu, aby provedl vyšetřování Bolsonarova pokusu o státní převrat, který se neuskutečnil jen proto, že se velitelé armády a letectva zalekli a na poslední chvíli couvli. Moraes v případu vystupuje jako žalobce, vyšetřovatel a soudce a zároveň je jednou z hlavních obětí nezákonných činů, které spadají do jeho pravomoci. 

Přísné uplatňování pravidel vůči trýznitelům, kteří nedodržují pravidla hry, však může být neúčinné. Ústava a demokracie nepočítaly s digitálními mechanismy a naprostým nerespektováním základních pravd, které by machiavelisticky využila krajní pravice. Jak se Češi přesvědčili na vlastní kůži, snaha přesvědčit brutální lidi slovy nefunguje; s těmi, kdo přijíždějí s tanky, je třeba bojovat bombami, nikoliv peticemi a básničkami. 

Musk si koupil snadný boj, protože Moraes proti němu může udělat jen málo. Pokud se soudce rozhodne X zakázat, budou naštvaní i levicoví uživatelé platformy. V roce 2016 soudci třikrát vyřadili WhatsApp z provozu, což vyvolalo společenský rozruch, protože Brazilci jsou největšími uživateli této služby na světě a mnoho komerčních podniků a služeb vzniká výhradně jejím prostřednictvím. 

Miliardář Musk oznámil, že uvolní profily zablokované soudním příkazem Moraese, který nařídil pokutu 20 000 dolarů denně za každý obnovený profil. Na důkaz toho, že tyto částky jsou směšné, Musk zveřejnil živé vysílání šíleného blogera Allana dos Santose, který obhajuje konec demokracie a převzetí moci armádou, jakož i zastřelení předsedy Nejvyššího soudu. 

Stejně jako Donald Trump, i Elon Musk okouzluje dezinformované lidi po celém světě svou aurou úspěšného podnikatele. Stejně jako Trump i Musk si zakládá na falešném obrazu, že se na vrchol dostal díky zásluhám, zatímco pravda je taková, že několikrát podrazil své partnery, aby převzal jejich podniky, a tak šel nahoru po svahu jako gangster vydávající se za hrdinu. Protože být multimiliardářem je běžná představa, zejména mezi muži, ale obvykle jsou představiteli tohoto exkluzivního klubu staří, oškliví muži, stal se Musk přijatelnějším avatarem, protože je mladší a atraktivnější než typický magnát. 

Na Moraesův příkaz bylo zatčeno několik extremistů a bylo zablokováno mnoho profilů na sociálních sítích. I přesto síla politiky nenávisti stále roste. Je to jako boj se šváby: ať jich zabijete kolik chcete, vždy jich bude víc. Problém je v tom, že 1) jít proti statu quo je vždy snazší než ho bránit, protože lidé mají tendenci soustředit se spíše na to, co je špatně, než na to, co se zlepšuje, a 2) levice ztratila svou identitu, protože se zužuje na politiku identity.

Levice viděla svou sílu v boji za práva pracujících, ale svět se změnil a už nemáme masy továrních a průmyslových dělníků, dnes se pracuje z domova, z home office a mnoho autonomních činností vykonávaných obyvatelstvem změnilo panorama práce a s tím zmizela i opora levice. Tím, že se levice pustila do boje za práva identity, se stala fetišem intelektuálů a mesiášů, tedy mnohem menší skupiny ve společnosti než dřívější dělníci a nižší třídy. 

Zejména nižší třídy identitářství odmítají. Konzervativnější pohled krajní pravice podnítil tradičnější světonázor méně majetných vrstev a méně vzdělaných mozků. Boj za práva žen, nebělošských ras a etnik a neheterosexuálů je sice spravedlivý a ušlechtilý, pravdou však je, že tato věc vedla k tak velké averzi, že se krajní pravice jevila jako spasitel. Přehánění, které vytvořila mladší generace levice ohledně používání různých zájmen pro lidi, kteří o sobě prohlašují, že nepatří do heterosexuálního binomu, způsobuje pouze zmatek a odmítání, místo aby pomohlo ukončit existující předsudky vůči různým formám vyjádření genderové identity. 

Obhajoba přístupu k hormonální léčbě a operacím pro změnu pohlaví již v pubertě, v některých případech dokonce v dětství, vyvolala ve světě odpor, a to z dobrého důvodu, protože i když existují lidé, kteří se narodili s genitáliemi, které jim způsobují dysforii, je spravedlivé chtít, aby nejprve dospěli, aby se rozhodli, co chtějí se svým tělem dělat. 

Sam jsem na vlastní kůži poznal problém způsobený snadností a příznivou atmosférou změny pohlaví prostřednictvím své kmotřenky. Vychovávala ji matka, jejíž chování bylo na latinskoamerické poměry dost mužské - mou kamarádku z dětství Rosane kvůli jejímu mužskému chování vždycky nazývali lesbičkou, i když jí nebyla. Byla fyzicky silná a aktivně sportovala, ale nikdy necítila sexuální ani citovou přitažlivost k jiným ženám. Její dcera Lyla byla vychovávána bez přítomnosti jiných žen v domácnosti a také si osvojila mužské způsoby, což vedlo k tomu, že byla ve škole šikanována. V šestnácti letech se rozhodla, že má špatné tělo, a zahájila hormonální substituční léčbu. V 17 letech si nechala odstranit prsa. 

I přesto měla sexuální a citovou touhu pouze po mužích. Začala se identifikovat jako homosexuální trans žena (bývalá žena, která se proměnila v muže a měla touhy po mužích). Nyní, o čtyři roky později, toho litovala. Uvědomila si, že její touha je pouze pro heterosexuální muže, a už se neidentifikuje jako trans. Ale bude si muset nechat předělat prsa silikonem. Právě jí bylo teprve jednadvacet. 

Případy, jako je ten její, slouží jako argument pro krajní pravici. Stejně jako problematika trans sportovců, kteří soutěží se ženami, jejichž tvorba svalů a kostí byla méně privilegovaná než u lidí, kteří strávili dětství a alespoň část dospívání s mužskými hormony a postavou. Nedostatek dialogu, který levice nabízí k relativizaci a zmírnění těchto otázek, rozdmýchává předsudky a dává hlasy populistům.

Navíc už tak směšné neustálé přidávání nových písmen do zkratky LGBTQAINP+ slouží jako hnojivo pro tyto jezdce apokalypsy demokracie. Jak se nesmát tolika písmenům, která představují všechny možné nuance sexuality? Nebylo by praktičtější a přehlednější přejmenovat hnutí na "neheterosexuální"? Přiznejme si, že problémy, kterým čelí trans osoba, jsou ve srovnání s problémy, kterým čelí například osoba zastupující písmeno A (asexuál) nebo B (bisexuál), neskonale větší a závažnější. Jak mohou být lidé, jejichž životy a problémy jsou tak různorodé a jejichž jedinou podobností je, že nejsou heterosexuální, házeni do jedné skupiny? 

Je jen přirozené, že se kauza LGBTQAINP+ ztratila a stala se terčem posměchu a odporu. Od posledního desetiletí 20. století se gayové a lesby v městských oblastech civilizovaných společností po celém světě výrazně prosadili. Hnutí však ztratilo dynamiku a začalo vyvolávat odpor, když se jeho požadavky začaly zdát přehnané, jako například vytvoření nových neutrálních zájmen pro lidi, jako je celebrita Elliot Page, který se nedefinuje ani jako muž, ani jako žena. 

Buďme nyní rozumní: lidé si mohou pro sebe vytvořit jakoukoli identitu, ale nemohou požadovat, aby ostatní byli schopni tyto identity identifikovat, když vzhled člověka ukazuje na mužské nebo ženské stereotypy. Je hloupé chtít, abychom viděli jednu věc a tvrdili, že vidíme jinou. Skutečnost, že se člověk necítí být ani mužem, ani ženou, nic nemění na tom, že je podle svého fyzického vzhledu vnímán jako jeden nebo druhý. 

(Mimochodem, není ironií osudu, že Musk, který má trans dceru a vysmívá se trans právům, udělal z Twitteru trans značku? Ano, protože adresa je stále twitter.com a ne x.com. Všichni vidí twitter, ale jsou povinni říkat, že vidí X. Téměř všichni mu stále říkají twitter, ale on trvá na tom, aby se jmenoval X. To vše má paralelu se situací trans lidí, vypadá to jako kosmickou ironií. Miliardář, který je proti trans lidem a má trans platformu.)

Pokud se levice nepřestane tolik soustřeďovat na tuto otázku pohlaví a nevrátí se ke zdůrazňování boje za dodržování lidských práv, budou se všichni cítit nezačleněni. Lidé nemusí přijímat různorodé identity jiných lidí tak, jak chtějí být vnímáni, jen musí respektovat právo každého promítnout se do své sociální a rodinné skupiny s identitou, kterou chce. Nebýt proti veganům neznamená být nucen přijmout veganskou stravu. 

Bohužel, jedem v rybníce demokracie je spíše odpor vyvolaný hnutím LGBTQAINP+ než jakýmkoli jiným prvkem, jako je otázka uprchlíků, nelegálních přistěhovalců, potratů nebo práv žen a menšin. 

Je načase, aby se levice poohlédla po jiném středu pozornosti, pokud chce přežít. Úspěšnost populistů spočívá v tom, že prodávají rychlá řešení problémů, které vyvolávají téměř všeobecný strach, v kombinaci s podmanivými osobnostmi, které umí komunikovat s davy. To je to, co levici chybí: charismatičtí masoví vůdci, kteří umí jednoduše mluvit o tom, jak zachránit společnost před jejími neduhy. 

To, co levice potřebuje, je nová věc, která má široký ohlas u voličů. Protože strach je sentiment, který nejvíce používá krajní pravice, levici nezbývá než použít stejnou zbraň a nahradit strach z imigrantů a translidí jinými strachy, jen s reálným základem. Levice by se proto měla s plným nasazením vrhnout do boje proti kriminalitě. Kdo se nebojí, že ho někdo přepadne? Velká kampaň na podporu využívání moderních technologií k identifikaci, vyšetřování a zatýkání zločinců by přilákala více voličů než boj za neutrální zájmena. 

Levice by také měla využít toho, že nikdo na sebe nevzal nutný a brzy herkulovský boj na obranu civilizace před možným zlem způsobeným umělou inteligencí. Levice by se měla postavit na obranu lidí proti nahrazování jejich práce nástroji umělé inteligence. 

Do popředí je třeba dostat nové příčiny, které mají univerzální apel a jsou snadno pochopitelné, aby nahradily narativ, jemuž dominuje krajní pravice, která svůj ideologický a politický program postavila na boji proti právům LGBTQAINP+, přílivu uprchlíků a nelegálních přistěhovalců a odmítání potratů a drog. 

Tradiční rodina, vlastenectví a religiozita jsou triádou krajní pravice. Levice potřebuje novou platformu. To, co dokázala udělat pro neheterosexuály, dosáhlo svého vrcholu a před ní je už jen propast. Právo na státem uznaný svazek se mnohým, kteří chtějí neheterosexuální vztahy zrovnoprávnit s heterosexuálními, může zdát málo a právo na adopci je ještě třeba vybojovat, ale každá válka má chvíle, kdy je třeba zastavit bitvy a přeformátovat strategii. My neheterosexuálové musíme sundat své vlajky z hřiště, abychom umožnili našemu týmu zvítězit. 

V tuto chvíli se musíme vzdát některých bitev, abychom uvolnili prostor pro přesnější tahy, které nám zaručí vítězství. Trvat na boji, protože se nám zdá spravedlivý a nutný, i když jeho výsledky se obracejí proti nám, znamená být jako mouchy, které po milionech let bez existence skla do poslední chvíle trvají na tom, že se budou snažit proniknout oknem. 

Musk reprezentuje masu lidí, kteří jsou unaveni z toho, že jsou společensky odsuzováni za to, že odmítají brát v úvahu detaily potřeb jiných lidí; reprezentuje populaci, která nemá ráda nuance, vidí jen povrch problémů. Vidí literu zákona, ale ne jeho ducha. Kteří do písmene chápou, že svoboda projevu je univerzální, pokud se nejedná o knihu s tématem, které se jim nelíbí. Kteří volají po svobodě projevu, ale chtějí, aby jejich vůdci zakázali komunismus nebo aby drag queens mluvili k dětem. Jsou to pokrytci, kteří odmítají vidět rozdíl mezi názorem a podněcováním k nenávisti. Neuznávají, že některé pravdy jsou nezpochybnitelné, například že Země je kulatá a že vakcíny jsou účinné. 

Soudce Moraes smazal profily, které obsahovaly notoricky známé lži, například že brazilské volby nebyly poctivé, nebo výhrůžky, například výzvy, aby armáda setnula hlavy soudcům Nejvyššího soudu a zlynčovala Lulu na náměstí. To jsou excesy, které brazilské zákony nepovolují. Musk tvrdí, že by to nemělo být zakázáno, že si každý může říkat, co chce. Sám Musk je proslulý tím, že nedodržuje, co říká, protože se několikrát pokusil žalovat ty, kteří ho z něčeho obvinili, a nedávno poté, co navrhl najmout novináře Dona Lemona pro svou platformu X, si to rozmyslel, když mu bývalý moderátor CNN v rozhovoru položil nepříjemné otázky. 

Mimochodem, i když jsem se snažil Elona Muska na svém X zablokovat, jeho příspěvky se na mé časové ose stále objevují. Jako stalinský diktátor Musk káže jednu věc a dělá jinou. Jako novodobý Mussolini hraje svou roli s nadhledem klauna, který však mnohé okouzluje. Otázkou je, zda síla jeho popularity bude účinnější než mlýnice zákonů pod neohroženým perem Moraese. 


2
Vytisknout
4725

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2024