Kamala Harrisová po jednání s Netanjahuem říká: „Nebudu mlčet“ k utrpení v Gaze

26. 7. 2024

 
Připustila, že „Izrael má právo se bránit“, a odsoudila Hamás jako brutální teroristickou organizaci, která vyvolala válku a dopustila se „“strašlivých činů sexuálního násilí“, ale dala jasně najevo, že záleží na tom, jak se Izrael brání, a později dodala: "Tváří v tvář těmto tragédiím [v Gaze] nemůžeme odvracet zrak. Nemůžeme si dovolit otupět vůči utrpení a já nebudu mlčet."

Vyzvala k vytvoření palestinského státu a k tomu, aby se Netanjahu a Hamás dohodli na příměří a propuštění rukojmích a ukončili tak válku, která podle ní vedla k úmrtí příliš mnoha nevinných civilistů. „Jak jsem právě řekla premiéru Netanjahuovi, je čas uzavřít tuto dohodu,“ řekla.

O několik hodin dříve se izraelský premiér těšil z Bidenova srdečnějšího pozdravu v Oválné pracovně, když řekl: „Od hrdého židovského sionisty k hrdému irsko-americkému sionistovi Vám chci poděkovat za 50 let veřejné služby a 50 let podpory státu Izrael.“

Rázné čtvrteční výroky Harrisové, které měly ostrý a vážný tón, odrážely to, co by mohlo znamenat odklon od Bidena v tom, jak jedná s Netanjahuem. Někteří si povšimli významu toho, že to byla právě Harrisová, kdo pronesl veřejné výroky poté, co se ona i Biden s premiérem setkali odděleně.

Během setkání Harrisová připomněla opakované vysídlování Palestinců od začátku války, kterou vyvolal útok Hamásu na jižní Izrael 7. října, při němž bylo zabito 1 200 civilistů a zajato 250 rukojmích.
PA

Izraelská odvetná ofenziva proti Hamásu zabila podle ministerstva zdravotnictví území ovládaného Hamásem více než 39 000 Palestinců v Gaze.

Harrisová také vzpomínala, jak v dětství sázela stromy pro Izrael, a uvedla, že jako senátorka za Kalifornii i jako viceprezidentka má „neochvějný závazek vůči existenci státu Izrael“ a jeho obyvatelům. Řekla, že Izrael má „právo se bránit a záleží na tom, jak to dělá“.

Příznivci Harrisové   tvrdí, že je pravděpodobnější, že  ta se pustí do veřejné kritiky Netanjahua než že by to udělal Biden a zaměří pozornost na civilní oběti mezi Palestinci v důsledku války v Gaze - i když by zachovala americkou vojenskou pomoc a další podporu Izraeli, která byla hlavním pilířem Bidenovy zahraniční politiky.

Představitelé Bílého domu tvrdí, že Izrael a Hamás jsou „nyní blíže než kdykoli předtím“ k dosažení dohody o příměří, přičemž jeden z vysokých úředníků americké administrativy uvedl, že byl dohodnut rámec dohody, ale že „stále zbývá vyřešit závažné otázky týkající se jejího provádění ...“. „Neočekávám, že jednání bude znamenat ano nebo ne,“ uvedl úředník. "Je to něco jako: 'Jak uzavřeme tyto poslední mezery?'“.

Netanjahu ve středečním bouřlivém projevu na společném zasedání Kongresu slíbil „úplné vítězství“ ve válce v Gaze a uvedl, že existuje „intenzivní“ úsilí o návrat rukojmích domů, ale neuvedl příliš podrobností o tom, jak toho bude dosaženo.

Harrisová - předsedkyně Senátu - se středečního Netanjahuova projevu na společném zasedání Kongresu nezúčastnila, ale vydala opatrné prohlášení, že její nepřítomnost by neměla být vykládána jako bojkot této akce.