Fenomén Martin Kuba a krátká paměť voličů

23. 9. 2024 / Pavel Veleman

čas čtení 6 minut

Inteligenti! Páni! To jsou jen samý hladký řečičky, jenomže vy si to můžete dovolit, protože vám se nic nemůže stát, o vás je vždycky zájem, vy si to vždycky umíte zařídit, vy jste nahoře, i když jste dole, zatímco obyčejnej člověk se tady plahočí a má z toho prd a nikde se nedovolá a každej se na něho vysere a každej s ním zamete a každej si na něho houkne a život žádnej nemá a nakonec ještě o něm páni řeknou, že nemá principy…”

( Václav Havel, Audience, 1975)

Píše se rok 2014 a úřadující předseda ODS Martin Kuba dává k dispozici svoji funkci, jelikož se jako úřadující předseda strany ODS nedostal v roce 2013 do poslanecké sněmovny -  kde byl z prvního místa tzv. vykroužkován právě v Jižních Čechách. Poté se v komunálních volbách nedostal ani do zastupitelstva Českých Budějovic a vlastně odchází z politiky.

 

V tu dobu byl spojován vždy s tzv. kmotry ODS - výrok tehdejšího premiéra a předsedy ODS Topolánka, který opravdu již nemohl zamlčet, že kongresy ODS se podobaly setkáním mafie, která si rozděluje terén a politici jen chodí políbit na večerním mejdanu prsten. V případě pana Kuby se jednalo o Pavla Dlouhého, bosse z Hluboké, kde stůl v hospodě U Huberta se stává stejně ikonickou úřadovnou jako například cukrárna U Myšáka v Praze, kde pro změnu úřadoval pan Janoušek.

A nebyl to žádný jiný Martin Kuba, než jak ho známe dnes - i tehdy měl pověst velmi pracovitého, pragmatického politika, který byl ale jednoznačně zákulisní hráč na propojení politiky a byznysu.

A teď střih: Píše se rok 2024 a stejný Martin Kuba vítězí s více než 47 procenty v “Krajských volbách na jihu Čech”. Dnes již finančně natolik zajištěn, že nejspíše nepotřebuje kmotry - sám se stává kmotrem i politikem v jedné osobě. V tom je podobný Babišovi.

Jeho výtlak peněz pro ODS, je tak je opravdu závislí na tom, co si přeje on sám a určuje dnes již cíleně, kam jeho zdroje budou mířit. Omnia Invest Group je jeho stěžejní byznysová loď, ačkoli formálně zde ukončil činnost, jeho manželka je zde jednatelka.

Podle “Hlídače státu” podpořil pan Kuba (oficiálně) dary ODS ve výši 2 milionů 650 tisíc korun. Od roku 2002 kdy vstupuje do ODS až do ukončení první etapy v roce 2015 v pozici muže Pavla Dlouhého jsou to však dary v hodnotě zhruba 150 000 Kč. Dalších 2,5 milionu spadá do jeho druhé politické mise.

Například opět podle zdrojů “Hlídač státu” - je nejbližší obchodní partner pan Maroš, který je zároveň i jeho pravá ruka v politice. Klientelismus, který se v této zemi v současné době považuje za normu, je vidět prakticky všude. Je to vlastně takový model “gubernie” jednoho muže, který má pocit, že je takový nový Tomáš Baťa a vytváří - město/region pro všechny zařazené.

“Chovej se pořádně, pracuj, choď na dvě brigády a studuj, …” A dostaneš základní ekonomický servis a možná i obecní byt, když budeš v potřebné profesi. Ještě před deseti lety nešlo s tímto oligarchickým vedením města, kraje, země uspět. Dnes již ano.

A opravdu v zemi, která má nejvíce lidí bez domova na počet obyvatel, bydlení snad nejdražší skoro v celé Evropě, platy a mzdy na úrovni rozvojové země, ceny však stejné jako v Německu, nejvice pracujících studentů - je opravdu složité, být rebelem a kritickým občanem. Prostě si to nejde nějak dovolit, Lopotěni každodenního boje o ekonomické přežití z Vás udělá tak trochu unaveného otroka.

Ono poslouchat například pana doktora Kubu, když se vyjádří k sociální politice, která je postavena na zásluhovosti a oddělení zrna od plev, které pan doktor přesně pozná ( ti, co si zaslouží pomoc ( mohou pracovat za minimální mzdu, případně v agenturách). a ti, co se tzv. nesnaží (nemakačenkové ) - ztuhne Vám úsměv na tváři.

Řešení je stejné jako na současném MPSV: Přísnost, řád, tresty, každý má dostat šanci a když ji nevyužije - nic se nedá dělat, následuje totální existenční pád a nemilosrdná ulice s fatálním koncem.

A vláda stále utahuje neoliberální smyčku obyvatelstvu, Žijeme v zemi, kde se již i nižší střední třída nestačí udržet ekonomický standard bez ponižujících dávek na bydlení. A za tento typ politiky, která Vás nechá ekonomicky padnout na ústa - je pan Kuba, Babiš, Okamura nebo paní Konečná velmi ráda.

Jiný styl populismu má Kuba, jiný Babiš, jiný Fiala a jiný pan Okamura nebo pani Konečná. Výsledek je však stejný - oligarchizace politiky dosáhla obludných rozměrů a pro voliče například mojí myšlenkové bubliny - není žádná strana nebo hnutí.

Domnívám se, že po příštích parlamentních volbách bude koalici Ano/ODS (v rámci záchrany demokracie to půjde jako po másle, taková nová “oposmlouva). “Občané, přece nechcete, aby Vám vládnul Okamura nebo Konečná, zahřmí ze stranických sekretariátů ANO a ODS. Tento typ dějinné záchrany menšího zla - na to jsme kabrňáci. A tak se česká politická reprezentace se svým národem “opět nějak“prošvejkuje” touto časovou smyčkou dějin a vyhne se možná nejhoršími scénáři, avšak bude to opravdu pro silné žaludky.

Klesáme na dno a proto nastupují obranné, normalizační mechanismy přežití …Po 35 letech od roku 1989 je to opravdu zlý sen….









,


2
Vytisknout
6043

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2024