19. 3. 2025
„Klíčovou podmínkou“ pro vyřešení konfliktu, uvedl Kreml v prohlášení po telefonátu, by mělo být ‚úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu‘.
To znamená zastavení vojenské podpory nejen ze strany USA, ale všech zahraničních podporovatelů Ukrajiny, včetně Velké Británie, Francie a všech, kteří připravují plány na vytvoření postkonfliktních „ujišťovacích sil“, jež mají Kyjevu poskytnout dlouhodobou bezpečnostní záruku a umožnit mu otevřít přístavy a letiště a zajistit dodávky veřejných služeb.
To není ani zdaleka pozice, kterou by Ukrajina mohla přijmout. Kyjev strávil tři roky bojem proti Rusku, který si vyžádal desetitisíce obětí a úspěšně zabránil úplnému ovládnutí země - i když za cenu ztráty asi pětiny území, kterou uznává, že nemůže získat zpět bojem.
Požadavek je tak drzý, že je těžké uvěřit, že ho Putin myslí vážně. „Zní to, jako by Rusové projektovali své touhy,“ řekl Matthew Savill, analytik thinktanku Royal United Services Institute, a jednoduše popsal kremelský postoj jako ‚neslučitelný‘ s bezpečnostním plánem vedeným Evropou.
Zatím není jasné, jak dalece Trump tlačil na návrh plného třicetidenního příměří, který o týden dříve s Ukrajinou dojednal jeho ministr zahraničí Marco Rubio. Lord Ricketts, bývalý britský poradce pro národní bezpečnost, uvedl: „Musíme vědět, jak na to Trump reagoval. Ale mohu se jen domnívat, že to bylo navrženo tak, aby zajistilo odmítnutí Zelenského a sejmulo tlak z Putina.“
Ani klíčoví evropští představitelé se nezdáli být příliš nadšeni. Představitelé Francie a Německa, kteří uspořádali tiskovou konferenci, zopakovali, že Ukrajinu nadále podporují. „Budeme i nadále podporovat ukrajinskou armádu v její válce odporu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který hovořil společně s německým prezidentem Olafem Scholzem.
Co Trump získal, bylo něco podstatně skromnějšího než úplné příměří: okamžitý závazek Putina, že přestane bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, pokud se Kyjev „vzájemně zdrží“ podobných vlastních útoků.
V posledních třech letech Rusko opakovaně bombardovalo ukrajinské elektrárny do té míry, že už zbývá jen málo výroby energie, která není jaderná, což je příliš riskantní i pro útoky moskevských sil. Ukrajina je mezitím žádána, aby zastavila destabilizující kampaň útoků na rafinerie v ruském týlu, která má pravděpodobně ještě nějaký čas trvat - i když každé ochlazení nepřátelství je třeba uvítat.
Orysia Lutsevych, expert na Ukrajinu z thinktanku Chatham House, dodává, že příchod jara znamená, že Kyjev získá z 30denního zastavení energetických útoků relativně málo. Putinovu nabídku označila za „jakési gesto dobré vůle, které má Trumpa zaujmout a získat větší odměnu: USA opustí Ukrajinu“.
Bílý dům nicméně uvedl, že obě strany zahájí „technická jednání o zavedení námořního příměří“. Sám Trump dodal, že přišel „s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří“, ačkoli tento poslední bod byl Ruskem zastřen.
Místo toho Kreml zdůraznil, že Ukrajina zůstane z jednání vyloučena. „Vedoucí představitelé potvrdili svůj záměr pokračovat v úsilí o dosažení ukrajinského urovnání v bilaterálním režimu“, tedy v jednáních, která rovněž obnoví legitimitu země, jejíž agrese a válečné zločiny ji dostaly do izolace a sankcí ze strany Západu.
Diskuse