Rostoucí vliv Číny neohrožuje jen německý automobilový průmysl

21. 3. 2025

Německá průmyslová páteř čelí bezprecedentní výzvě. Země, která byla kdysi lídrem v oblasti špičkové výroby, byla svědkem pětiletého poklesu průmyslové výroby, což ohrožuje až 5,5 milionu pracovních míst a 20 % hrubého domácího produktu (HDP), uvádí nedávná zpráva londýnského Centra pro evropskou reformu (CER).

Totální invaze Moskvy na Ukrajinu donutila Německo snížit svou závislost na ruské ropě a plynu, což vystřelilo ceny energií prudce nahoru a vážně poškodilo průmyslová odvětví, jako je chemický a ocelářský průmysl. Narušení dodavatelských řetězců po pandemii navíc snížilo poptávku po německém exportu.

Dalším významným faktorem je rychlý posun Číny od výroby s nízkou hodnotou k technologicky vyspělým a inovativním odvětvím, který je poháněn takzvanou strategií komunistické strany Made in China 2025, jejímž cílem je dosáhnout globálního vedoucího postavení v oblasti vyspělé výroby a technologií.

Německo trpí, protože Čína se posouvá v hodnotovém řetězci nahoru

Zatímco Německo nebylo do značné míry ovlivněno počátečním růstovým spurtem Číny na počátku století, který se zaměřil na elektroniku s nízkou technologickou úrovní, domácí spotřebiče a textil, průmyslová politika Pekingu se od té doby zaměřila na klíčové sektory Německa, včetně automobilového průmyslu, čistých technologií a strojírenství.

"Čína dohnala několik vyspělých průmyslových odvětví... Jsou velmi silní v těchto oblastech... a to přispívá ke špatnému růstu Německa," řekl DW Holger Görg, vedoucí výzkumné skupiny Mezinárodního obchodu a investic při Německém institutu pro světovou ekonomiku (IfW-Kiel).

Rychlost, s jakou Čína dohnala Německo, je možná nejvíce patrná v automobilovém průmyslu. Němečtí výrobci automobilů byli kritizováni za nedostatek inovací, pomalý přechod na elektrická vozidla (EV) a nepředvídání tvrdé konkurence ze strany čínských značek, jako jsou SAIC Motor a BYD. Tyto problémy vedly k hrozbám propouštění desítek tisíc lidí a zavírání domácích závodů.

Německé chemikálie, strojírenství pod tlakem

Menší povědomí o rostoucí hrozbě Číny je však v jiných ekonomických sektorech. Čínští chemičtí giganti například v posledních letech výrazně zvýšili svou produkci, zejména v polyetylenu a polypropylenu, což vedlo ke globálnímu převisu nabídky, který srazil ziskové marže německých výrobců, jako je BASF.

Dokonce i v Evropské unii, která je pro Německo klíčovým trhem, zvýšila Čína v desetiletí do roku 2023 svůj podíl na vývozu chemikálií o 60 %, zatímco podíl Německa klesl o více než 14 %, vyplývá z údajů výzkumného institutu Handelsblatt.

Německý strojírenský sektor, známý svou přesností a kvalitou, také čelí tvrdé konkurenci ze strany čínských konkurentů. Zatímco podíl Německa na vývozu průmyslových strojů se v letech 2013 až 2023 mírně snížil na 15,2 %, podíl Číny vzrostl o více než polovinu (ze 14,3 % na 22,1 %).

Dotace poskytují čínským firmám nespravedlivou výhodu

K této výzvě se přidává čínská politika silných dotací v klíčových průmyslových odvětvích, která umožňuje čínským výrobcům vyrábět v takovém měřítku a za náklady, jimž se západní společnosti jen těžko vyrovnají.

Konzervativní odhad zjistil, že čínské průmyslové dotace v roce 2019 činily přibližně 221 miliard eur (242 miliard dolarů). Zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2022 zjistila, že většina dotací Pekingu byla zaměřena na chemický, strojírenský, automobilový a kovodělný průmysl.

Claudia Barkowsky, výkonná ředitelka Německé strojírenské federace (VDMA) pro Čínu, řekla minulý týden německému obchodnímu deníku Handelsblatt, že německé strojírenské firmy budou stále více bojovat s konkurencí, protože jejich čínští rivalové nabízejí výrazně nižší ceny, "někdy o 50 % nebo dokonce levnější".

Průzkum Německé obchodní komory v Číně (AHK) zjistil, že více než polovina německých společností působících v Číně očekává, že se jejich čínští konkurenti v příštích pěti letech stanou lídry v oblasti inovací v jejich odvětvích.

Byl Berlín slepý k čínským ambicím?

Brad Setser, spoluautor zprávy CER, řekl DW, že čínský vývoz špičkových produktů "se nevyvinul přes noc".

"Jak může německý průmysl přežít druhý čínský šok? Proč si toho předchozí německé vlády nevšimly a neudělaly více pro úpravu politiky?" řekl.

Ekonomové varují, že Německo se nyní nachází na historické křižovatce a musí buď přizpůsobit svou obchodní, průmyslovou a fiskální politiku nové ekonomické realitě, nebo riskovat ztrátu pozice globálního lídra ve výrobě.

"Z ekonomického hlediska není snaha získat zpět dominantní postavení v těchto sektorech nejlepší hodnotou za peníze," řekl Görg. "Je důležité zaměřit se na oblasti, kde Německo zůstává silné – farmacie, biotechnologie a generování znalostí."

Cla by mohla donutit Čínu k příklonu k domácímu růstu

Zpráva CER vyzvala příští německou vládu – pravděpodobnou koalici konzervativní aliance CDU/CSU a středolevicových sociálních demokratů (SPD) – aby tlačila na Čínu, aby zvýšila domácí spotřebu a nespoléhala se hlavně na vývoz.

Autoři studie také zdůraznili potřebu využít obchodní obrany EU ke zvýšení cel na silně dotovaný čínský vývoz, včetně elektromobilů a větrných turbín.

"Německo potřebuje alternativní trhy pro své automobily a vývoz špičkových strojů. A zdaleka největší pro Německo je evropský trh," řekl Setser, který je také vedoucím členem americké Rady pro zahraniční vztahy (CFR) se sídlem v New Yorku.

Mezi německými politiky a podnikatelskými lídry došlo k mnoha sebezpytování ohledně toho, jak země ztratila dominantní postavení a jakým směrem se vydat dál.

Německo potřebuje "změnu myšlení"

Serden Ozcan, předseda oddělení inovací a transformace společností na WHU – Otto Beisheim School of Management se sídlem v Düsseldorfu, se domnívá, že politici a vedoucí představitelé byznysu musí přijmout zásadní "změnu kulturního myšlení", aby se vypořádali s rychlým tempem změn.

Ozcan kritizoval to, co považuje za "strach z agresivní konkurence" a posedlost "přehnaným selháním ochrany", kdy Berlín někdy poskytuje nadměrnou podporu společnostem, které již nejsou konkurenceschopné.

"V Číně je to naopak," řekl Ozcan DW. "Fungují mnohem darwinovštějším způsobem, což umožňuje desítkám společností vstoupit do nově vznikajícího odvětví, i když mnoho z nich zkrachuje. Ty které přežijí vyjdou z toho neuvěřitelně silné."

Očekává se, že obrovský německý plán výdajů na obranu a infrastrukturu v hodnotě téměř 1 bilionu eur v příštích 12 letech pomůže zvrátit stagnující ekonomiku a zároveň uvolní takzvanou dluhovou brzdu – celkovou částku, kterou si vláda může půjčit.

Vzhledem k tomu, že většina peněz je vyčleněna na modernizaci německých obranných kapacit a infrastruktury, existují obavy, že Berlín může promeškat šanci podpořit rostoucí průmysl.

"Velká část [navrhovaných výdajů nové vlády] je na vojenské výdaje. Pokud se na to půjde správným způsobem, velké investice do nových zbraňových systémů by také mohly pomoci posílit nevojenské technologie." řekl Görg z IfW-Kiel DW.

Německo má stále mnoho silných stránek

"Německo je velmi dobré v vytváření znalostí – prostřednictvím výzkumu a vývoje (R&D), patentů atd... – a pak tyto znalosti prodává. V tom má Německo stále náskok a my bychom na něm měli dále stavět," řekl Görg.

Ozcan si mezitím myslí, že nová generace generálních ředitelů rozumí problémům, kterým čelí německý průmysl, lépe než současná kohorta a bude schopna se rychleji přizpůsobit.

Jako příklad uvedl Christiana Kleina, čtyřiačtyřiceletého generálního ředitele giganta podnikového softwaru SAP, který pomohl zvýšit tržní hodnotu firmy o téměř 70 % tím, že byl jedním z prvních uživatelů umělé inteligence (AI).

"Automobilka už nekonkuruje jiným výrobcům automobilů. Konkurují Tencentu, společnosti vyrábějící videohry," vysvětlil Ozcan s odkazem na vpád čínské firmy do technologie, která pohání elektromobily. "V budoucnu to budou firmy zabývající se umělou inteligencí, které budou navrhovat léky na rakovinu, spíše než farmaceutičtí giganti."

Zdroj v angličtině: ZDE