Srovnání ekonomické nerovnosti mezi Římskou říší a dynastií Chan

11. 4. 2025

Ve studii publikované v časopise Nature Communications aplikovali Guido Alfani, Michele Bolla a Walter Scheidel moderní ekonomické a obchodní nástroje na obě ekonomiky.

Římská říše existovala zhruba 500 let, přibližně od roku 27 př. n. l. do přibližně roku 476 n. l., a zahrnovala většinu území obklopujícího Středozemní moře, ostatní části Evropy a Spojené království. Dynastie Chan existovala přibližně 425 let, přibližně od roku 206 př. n. l. do roku 220 n. l., a zahrnovala území dnešní Číny a části Vietnamu, Koreje a dalších blízkých oblastí.

Vědci poznamenali, že tyto dvě říše existovaly vedle sebe přibližně 250 let, a přestože mezi nimi bylo mnoho rozdílů v podmínkách, vědci zjistili, že existují i podobnosti.

Aby porovnali ekonomické podmínky lidí žijících v těchto dvou říších, shromáždili vědci tolik historických důkazů, kolik jen mohli najít, a použili je k posouzení životních podmínek na základě sociálního postavení a bohatství.

Zjistili, že průměrný příjem lidí žijících v obou oblastech v době Římské říše byl přibližně 2,25násobkem životního minima a 1,88 násobkem životního minima. Zjistili také, že horní 1 % Římanů vydělávalo přibližně 19 % celkových příjmů, zatímco horní 1 % v Číně vydělávalo přibližně 26 %.

Výzkumný tým také poznamenal, že vůdci během Římské říše se spoléhali na místní úředníky, kteří řídili jejich výboje, zatímco chanští vůdci se rozhodli přesunout místní vůdce do míst blíže k sídlu moci. Z tohoto důvodu byly vojenské výdaje Římanů vyšší – platili své vojáky po celé říši, aby udržovali mír.

K porovnání nerovnosti mezi těmito dvěma říšemi výzkumníci použili sociální tabulku, která kategorizuje lidi podle sociálního postavení spolu se souvisejícími příjmy. Výsledkem je Giniho koeficient. Římská říše získala 0,46 a chanská Čína 0,48 bodu. Na takové stupnici představuje číslo "1" naprostou nerovnost. Pro srovnání poznamenávají, že v současné době je Giniho koeficient pro USA 0,41.

Výzkumníci také poznamenali, že chanská Čína měla také mnohem vyšší míru extrakce – míru, v níž jsou příslušníci elitní třídy vyčleněni z produktivní ekonomiky – než Římané; 80 % oproti 69 %. Tento faktor, poznamenávají, mohl vést k pádu.

(Marxistická teorie od poloviny 19. století tvrdila, že ve staré Číně existoval tzv. asijský výrobní způsob vyznačující se vyloučením soukromého vlastnictví a výraznější výroby pro trh, který měl mj. vykazovat menší míru sociální diferenciace a vyšší míru rovnostářství než západní společnosti téže doby - pozn. KD.)

Zdroj v angličtině: ZDE