Tři důvody, proč mladí lidé pravděpodobněji uvěří konspiračním teoriím

28. 7. 2025

Události jako je brexit, prezidentské volby ve Spojených státech v letech 2016 a 2020 a pandemie COVIDu slouží jako silná připomínka toho, jak snadno mohou tyto narativy proniknout do veřejného diskurzu.

Důsledky pro společnost jsou značné, vzhledem k tomu, že oddanost konspiračním teoriím může podkopat klíčové demokratické normy a oslabit důvěru občanů v kritické instituce. Jak víme z nepokojů v americkém Kapitolu 6. ledna, může také motivovat k politickému násilí.

Ale kdo bude s největší pravděpodobností věřit těmto konspiracím?

Moje nová studie, kterou jsem provedl s Danielem Stockemerem z Ottawské univerzity, poskytuje jasnou a možná překvapivou odpověď. Náš výzkum publikovaný v Political Psychology ukazuje, že věk je jedním z nejvýznamnějších prediktorů konspiračních přesvědčení, ale ne tak, jak by se mnozí domnívali.

Lidé mladší 35 let trvale častěji podporují konspirační myšlenky.

Tento závěr je postaven na pevných důkazech. Nejprve jsme provedli metaanalýzu, "studii studií", která syntetizovala výsledky 191 recenzovaných článků publikovaných v letech 2014 až 2024.

Tento masivní soubor dat, který zahrnoval více než 374 000 účastníků, odhalil robustní souvislost mezi mladým věkem a vírou v konspirace.

Abychom to potvrdili, provedli jsme vlastní originální mezinárodní průzkum mezi více než 6 000 lidmi v šesti různých zemích: Austrálii, Brazílii, Kanadě, Německu, USA a Jihoafrické republice.

Výsledky byly stejné. Ve skutečnosti se ukázalo, že věk je silnějším prediktorem konspiračních přesvědčení než jakýkoli jiný demografický faktor, který jsme měřili, včetně pohlaví, příjmu nebo úrovně vzdělání osoby.

Proč mladí lidé více podléhají konspiracím?

Když jsme zjistili, že konspirační přesvědčení je rozšířenější mezi mladšími lidmi, rozhodli jsme se pochopit proč.

Náš projekt testoval několik potenciálních faktorů a našel tři klíčové důvody, proč jsou mladší generace náchylnější ke konspiračním teoriím.

1. Politické odcizení

Jedním z nejsilnějších hnacích motorů, které jsme identifikovali, je hluboký pocit politické nespokojenosti mezi mladými lidmi.

Většina mladých lidí se cítí odcizena od politických systémů vedených politiky, kteří jsou o dvě nebo tři generace starší než oni.

Nedostatečné zastoupení může vést k frustraci a pocitu, že demokracie pro ně nefunguje. V tomto kontextu poskytují konspirační teorie jednoduché a přesvědčivé vysvětlení tohoto odpojení: systém nejen selhává, ale je tajně kontrolován a manipulován zločinnými aktéry.

2. Aktivistický styl participace

Významnou roli hraje také způsob, jakým se mladí lidé rozhodnou zapojit do politiky.

I když je méně pravděpodobné, že se zapojí do tradičních praktik, jako je hlasování, často se intenzivně zapojují do nekonvenčních forem účasti, jako jsou protesty, bojkoty a online kampaně.

Tato aktivistická prostředí, zejména online, se mohou stát úrodnou půdou pro klíčení a šíření konspiračních teorií. Často se spoléhají na podobné narativy "my versus oni", které staví "spravedlivé" uvnitř skupiny proti "zkorumpovanému" establishmentu.

3. Nízké sebevědomí

A konečně, náš výzkum potvrdil zásadní psychologickou souvislost se sebeúctou.

Pro jedince s nižším vnímáním vlastní hodnoty může být víra v konspirační teorii – obviňování vnějších, skrytých sil z vlastních problémů – způsobem, jak se vyrovnat s pocity bezmoci.

To je zvláště důležité pro mladé lidi. Výzkum již dlouho ukazuje, že sebeúcta má tendenci být v mládí nižší, než se s věkem neustále zvyšuje.

Co se dá dělat?

Pochopení těchto základních příčin je zásadní, protože ukazuje, že pouhé vyvrácení nepravdivých tvrzení není dostatečným řešením.

Abychom se skutečně vypořádali s nárůstem konspiračních teorií a omezili jejich důsledky, musíme se vypořádat se základními problémy, které činí tyto narativy tak přitažlivými.

Vzhledem k úloze, kterou hraje politické odcizení, je zásadním krokem vpřed učinit naše demokracie reprezentativnějšími. Nejlépe to ilustruje nedávné zvolení labouristické senátorky Charlotte Walkerové, které je sotva 21 let.

Aktivní prací na zvýšení přítomnosti mladých lidí v našich politických institucích jim můžeme pomoci dát víru, že systém může fungovat pro ně, a snížit tak přitažlivost teorií, které tvrdí, že je beznadějně zkorumpovaný.

Inkluzivnější demokracie

To neznamená odrazovat od vášně pro aktivismus mládeže. Spíše jde o to, aby mladí lidé měli k dispozici nástroje, které jim umožní orientovat se v dnešním složitém informačním prostředí.

Podpora robustního vzdělávání v oblasti mediální a digitální gramotnosti by mohla jednotlivcům pomoci kriticky hodnotit informace, s nimiž se setkávají ve všech kruzích, včetně online aktivistických prostor.

Vazba na sebeúctu také poukazuje na širší společenskou odpovědnost.

Investováním do duševního zdraví a pohody mladých lidí můžeme pomoci zvýšit psychologickou odolnost a smysl pro svobodu, díky čemuž budou méně zranitelní vůči zjednodušujícím hrám na obviňování, které nabízejí konspirační teorie.

Budování společnosti, která je odolná vůči dezinformacím, v konečném důsledku neznamená hledat chyby na konkrétní generaci.

Jde o vytvoření silnější a inkluzivnější demokracie, kde se všichni občané, zejména mladí, cítí zastoupeni, posíleni a v bezpečí.

Zdroj v angličtině: ZDE