Vztahy s USA utrpěly „těžkou ránu“, říká šéfka zahraniční politiky EU

23. 1. 2026

 

Po oznámení amerického prezidenta, že uvalí 10% cla na osm evropských zemí, které se brání převzetí Grónska, autonomního území patřícího k Dánsku, Spojenými státy, byl na začátku tohoto týdne narychlo svolán mimořádný summit EU. Ačkoli Trump ve středu od své hrozby uvalit cla upustil, představitelé EU považovali summit za nezbytný k projednání širších transatlantických vztahů s nestabilním a nepředvídatelným americkým prezidentem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příjezdu na summit ocenila jednotu EU a „naši ochotu se za sebe postavit“. Státy NATO podle ní podporují trvalou přítomnost v arktické oblasti, včetně okolí Grónska. Opakovaně zdůraznila, že dánská suverenita není předmětem diskuse, a uvedla, že USA a Dánsko „musí spolupracovat s respektem, aniž by si navzájem vyhrožovaly“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, stále s leteckými brýlemi, které v Davosu přitáhly pozornost celého světa, řekl, že Evropa musí „zůstat velmi ostražitá a připravená použít nástroje, které máme k dispozici, pokud se opět staneme terčem hrozeb“.

Německý kancléř Friedrich Merz uvítal Trumpovo změnu názoru: „Jsem velmi vděčný, že se prezident Trump distancoval od svých původních plánů převzít Grónsko, a jsem také vděčný, že se zdržel uvalení dalších cel 1. února.“

Několik lídrů EU zdůraznilo odhodlání udržet USA jako spojence. „Stále považuji Spojené státy za našeho nejbližšího přítele,“ řekl litevský prezident Gitanas Nausėda s odkazem na dva americké prapory rozmístěné v jeho zemi.

Polský premiér Donald Tusk, další přesvědčený transatlantik, řekl: „Evropa by měla být naprosto jednotná, aby ochránila naše vztahy s partnery na druhé straně Atlantiku, i když je to mnohem obtížnější než kdykoli předtím.“ Dále však dodal, že politika potřebuje „důvěru a respekt... ne dominanci a už vůbec ne nátlak“.

Grónsko, které opustilo EU v roce 1985, také trvalo na tom, aby byla respektována jeho suverenita. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Nuuku uvedl, že neví, co dohoda obsahuje, ale zdůraznil, že toto převážně samosprávné území chce „mírový dialog“ s USA a že jeho suverenita není předmětem jednání. Pokud by Gróňané museli volit, řekl: „Zvolíme Dánské království, zvolíme EU, zvolíme NATO.“

Evropský parlament mezitím ve čtvrtek naznačil, že je připraven přehodnotit své rozhodnutí zmrazit ratifikaci obchodní dohody mezi EU a USA, což je jedna z dosud nejsilnějších reakcí bloku na Trumpovy hrozby zavedením cel. Očekávalo se, že poslanci Evropského parlamentu v únoru schválí 0% cla na mnoho amerických výrobků, což je klíčová část obchodní dohody podepsané loni v létě v Trumpově golfovém resortu Turnberry, ale ve středu v reakci na hrozby zavedením cel tento proces pozastavili.

Evropský parlament nyní může pokračovat v diskusích o obchodní dohodě mezi EU a USA, poté co Trump ustoupil od svých hrozeb zavedením cel, uvedla jeho předsedkyně Roberta Metsola.

Dříve během dne předseda výboru Evropského parlamentu pro obchod, německý sociálnědemokratický poslanec Bernd Lange, uvedl, že jeho výbor se k této otázce vrátí příští týden, přičemž zdůraznil, že EU musí zůstat ostražitá. „Není prostor pro falešný pocit bezpečí,“ napsal na X. „Další hrozba určitě přijde. Proto je ještě důležitější, abychom stanovili jasné hranice, využili všechny dostupné právní nástroje [a] aplikovali je podle situace.“

V reakci na Trumpovy hrozby zavedením cel EU diskutovala o uvalení cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur a také o nasazení své nejmocnější zbraně v podobě ekonomických sankcí, nástroje proti nátlaku, který by bloku umožnil uvalit na americké společnosti širokou škálu ekonomických sankcí. 

V reakci na Trumpovy hrozby zavedením cel EU diskutovala o uvalení cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur a také o nasazení své nejmocnější zbraně v podobě ekonomických sankcí, nástroje proti nátlaku, který by bloku umožnil uvalit na americké společnosti širokou škálu ekonomických sankcí.

I vlády EU s nejtransatlantičtějším smýšlením uvedly, že taková reakce by mohla být nezbytná, pokud by cla byla zavedena.

Evropští lídři s rostoucím znepokojením sledovali, jak Trump trvá na převzetí Grónska Spojenými státy, což hrozilo rozštěpením NATO a širší západní aliance. Evropské vlády se obávaly, že pokud se jim nepodaří zabránit převzetí Grónska Spojenými státy, mohlo by to legitimizovat zabrání Tchaj-wanu Čínou nebo invazi Ruska do pobaltských států, což by narušilo pořádek založený na pravidlech z období po roce 1945.

Ačkoli tato hrozba prozatím ustoupila, očekává se, že evropští lídři budou sdílet své obavy ohledně Trumpova návrhu na vytvoření „rady míru“, protože se obávají, že se snaží vytvořit konkurenci OSN.

„Rada míru“, která byla ve čtvrtek založena v Davosu, byla původně součástí Trumpova plánu míru a rekonstrukce Gazy, ale postupně se mění v organizaci s rozsáhlou geopolitickou rolí, která funguje pod jeho přímou kontrolou. Dosud jsou Maďarsko a Bulharsko jedinými členskými státy EU, které přijaly pozvání ke vstupu do „rady míru“, zatímco Francie, Švédsko a nečlenské země EU Norsko a Spojené království pozvání odmítly.

„Velká většina [členských států EU] uvedla, že v současné situaci není v pozici, aby se k radě připojila,“ řekl úředník EU na dotaz, zda by se evropské vlády mohly připojit k „radě míru“, jejíž členem je i Vladimir Putin, ruský vůdce hledaný za válečné zločiny proti Ukrajině.

Ruský vůdce dosud nepotvrdil, zda má v úmyslu přijmout pozvání USA k účasti, ale naznačil, že by mohl zaplatit poplatek 1 miliardy dolarů požadovaný za trvalé členství z ruských aktiv, která jsou z velké části zmrazena v Evropě a určena na reparace pro Ukrajinu.

Při shrnutí transatlantických vztahů úředník uvedl, že se jedná o „velmi silné, ale rozhodně složitější vztahy s USA“, plné neshod, napětí a bodů spolupráce. Dodal: „Musíme se s touto novou složitostí naučit žít.“

Zdroj v angličtině ZDE