Krize na Blízkém východě: Írán sděluje, že kvůli blokádě USA opět uzavřel Hormuzský průliv

18. 4. 2026

čas čtení 16 minut
  

V prohlášení zveřejněném íránskými médii operační velení íránské armády uvedlo, že průliv se „vrátil do původního stavu“

Írán sděluje, že kontrola nad Hormuzským průlivem se vrátila do „původního stavu“ kvůli blokádě USA

Írán oznámil, že kontrola nad Hormuzským průlivem se „vrátila do původního stavu“ v souvislosti s pokračujícím sporem s USA ohledně námořní blokády íránských přístavů.

V prohlášení zveřejněném íránskými médii označilo operační velitelství íránské armády, Khatam Al-Anbiya, pokračující blokádu USA za „pirátství“ a uvedlo: „Z tohoto důvodu se kontrola nad Hormuzským průlivem vrátila do původního stavu a tato strategická vodní cesta je pod přísným vedením a kontrolou ozbrojených sil.

„Dokud USA neobnoví úplnou svobodu plavby pro plavidla z Íránu do jakékoli destinace a z jakékoli destinace zpět do Íránu, bude situace v Hormuzském průlivu přísně kontrolována a zůstane v původním stavu.“

To ještě více prohlubuje zmatek ohledně statusu této klíčové vodní cesty, kterou před válkou procházela pětina celosvětových dodávek ropy. Včera Írán a Donald Trump oznámili, že průliv byl znovu otevřen pro lodní dopravu, ale americký prezident uvedl, že americká blokáda „zůstane v plné síle“, dokud Teherán nedosáhne dohody s Washingtonem, mimo jiné i ohledně svého jaderného programu.

Agentura Reuters informovala, že dnes alespoň dvě obchodní lodě uvedly, že byly zasaženy střelbou při pokusu o přeplutí Hormuzského průlivu. Uvádí to tři zdroje z oblasti námořní bezpečnosti a námořní dopravy, informovala agentura.

Íránský náměstek ministra zahraničí Saeed Khatibzadeh uvedl, že Donald Trump „mluví příliš mnoho“, když reagoval na výhrůžky amerického prezidenta, že americké síly „začnou znovu shazovat bomby“, pokud nedojde k dohodě mezi Washingtonem a Teheránem.

V rozhovoru s novináři na okraji diplomatického fóra v turecké Antalyi Khatibzadeh řekl: „To je řeč prezidenta Trumpa, mluví příliš mnoho, v rámci jednoho prohlášení řekl protichůdné věci.“

Trump byl včera na palubě Air Force One dotázán novináři, zda prodlouží dočasné příměří s Íránem, které vyprší ve středu, pokud do té doby nedojde k dohodě. Odpověděl: „Nevím, možná ne, možná ho neprodloužím, ale blokáda zůstane v platnosti … a bohužel budeme muset začít znovu shazovat bomby“.

Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty uvedl, že Egypt a Pákistán „velmi usilovně“ pracují na dosažení „konečné dohody mezi USA a Íránem“, informovala agentura AFP.

Abdelatty, který se dnes zúčastnil diplomatického fóra v turecké Antalyi, řekl: „Doufáme, že se nám to (dosažení dohody) podaří v nejbližších dnech.“

Dodal: „Velmi usilovně se snažíme, abychom se posunuli vpřed.“

V Íránu bylo znovu otevřeno šest letišť, včetně hlavního města Teheránu, uvádějí íránská média.

Zástupce íránského sdružení leteckých společností sdělil íránské polooficiální agentuře Tasnim, že letecké společnosti se připravují na provoz vnitrostátních a mezinárodních letů.

Znovu byla otevřena dvě letiště v Teheránu, stejně jako letiště ve městech Mašhad, Birjand, Gorgan a Zahedan, uvedl tento představitel.

Íránský úřad pro civilní letectví dnes dříve oznámil, že vzdušný prostor země byl částečně znovu otevřen pro mezinárodní lety tranzitující přes Írán.

Vzdušný prostor byl uzavřen od začátku války 28. února, kdy USA a Izrael zahájily útoky proti Teheránu.

V USA vedoucí senátoři za Demokratickou stranu kritizovali Trumpovu administrativu za zmírnění sankcí na ruskou ropu, poté, co vydala novou výjimku umožňující legální nákup ruské ropy, která se již nachází na moři.

K tomuto kroku došlo včera, dva dny poté, co americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Trumpova administrativa neprodlouží předchozí výjimku, jejíž platnost skončila 11. dubna.

Ve společném prohlášení přední senátoři z řad demokratů, včetně Chucka Schumera z New Yorku, Elizabeth Warrenové z Massachusetts a Jeanne Shaheenové z New Hampshire, odsoudili tento „obrat o 180 stupňů“ a označili jej za „hanebný“.

"Tento týden Putin zahájil dosud největší letecký útok tohoto roku na Ukrajinu, při kterém zahynulo 18 lidí, a reakcí administrativy je opětovné uvolnění sankcí vůči Kremlu. Jaký signál tento krok vysílá?

„Nenechte se mýlit, Putin byl jedním z největších beneficientů války prezidenta Trumpa proti Íránu, protože Rusko v březnu zaznamenalo téměř dvojnásobný nárůst příjmů z ropy. To už stačí. Prezident Trump musí přestat nechat Putina, aby si z něj dělal blázna, a uvalit na Putina další sankce, protože ten zjevně necítí dostatečný tlak ze strany tohoto prezidenta."


Mezitím pokračuje dočasné příměří v Libanonu a pod dohledem mírových sil OSN se do svých domovů vrací další tisíce vysídlených rodin.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan na diplomatickém fóru v Antalyi prohlásil, že Izrael využívá bezpečnost jako záminku k získání „více území“.

„Izrael neusiluje o vlastní bezpečnost, Izrael usiluje o více území,“ řekl na výroční konferenci o mezinárodní diplomacii v tureckém letovisku Antalya, informovala agentura AFP.

„Netanjahuova vláda využívá bezpečnost jako záminku k okupaci více území,“ dodal s odkazem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

„Izrael si musí uvědomit, že jediným způsobem, jak v regionu žít v míru, … je nechat ostatní země užívat si vlastní bezpečnost, územní celistvost a svobodu a neuplatňovat na tyto země sílu.“

Turecko, člen NATO sousedící s Íránem, se profiluje jako potenciální klíčový zprostředkovatel v konfliktu na Blízkém východě, ale jeho někdy ostrá rétorika vůči Izraeli vyvolává otázky ohledně jeho schopnosti zůstat neutrální.

Trumpova administrativa včera vydala výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty na moři po dobu asi jednoho měsíce.

Tento krok byl prodloužením dřívější výjimky ze sankcí, která vypršela 11. dubna.

V návaznosti na otřesy na energetických trzích vyvolané konfliktem na Blízkém východě se Trumpova administrativa pokusila snížit globální ceny ropy tím, že zemím povolila nákup obrovských množství ropy, které byly dříve zakázány v rámci amerických omezení.

V příspěvku na Telegramu dnes ráno ruský prezidentský zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev uvedl, že výjimka „ovlivní více než 100 milionů barelů ropy, které jsou v současné době v tranzitu“.

Celkový objem ropy, na který se vztahují obě výjimky, tak dosáhne 200 milionů barelů, informovala agentura Reuters.

Nezávisle na cestě náčelníka pákistánské armády do Íránu ukončili cestu po Blízkém východě také pákistánský premiér Shehbaz Sharif a ministr zahraničí Ishaq Dar, kteří navštívili Saúdskou Arábii, Katar a Turecko za účelem jednání.

„Právě jsme dokončili poslední část našich jednání po produktivních a plodných návštěvách … kde jsme vedli smysluplné bilaterální diskuse zaměřené na posílení spolupráce v klíčových oblastech,“ uvedl Dar na X.

Írán částečně znovu otevírá vzdušný prostor, uvádí letecký úřad

Írán v sobotu znovu otevřel svůj vzdušný prostor pro mezinárodní lety přelétávající východní část jeho území, uvedla íránská Úřad pro civilní letectví.

„Letecké trasy ve východní části vzdušného prostoru země jsou otevřeny pro mezinárodní lety tranzitující přes Írán,“ uvedla agentura s odvoláním na Agence France-Presse.

Úřad pro civilní letectví dodal, že v 7:00 (03:30 GMT) se znovu otevřela také některá letiště.

O více než tři hodiny později však webové stránky sledující lety stále neukazovaly žádné mezinárodní lety přelétávající Írán a několik letadel se jeho vzdušnému prostoru vyhýbalo dlouhými obchvaty.

Pákistánská armáda oznámila, že její náčelník armády v sobotu ukončil třídenní návštěvu Íránu v rámci snah o ukončení války na Blízkém východě.

Polní maršál Asim Munir se během cesty setkal s íránským prezidentem, ministrem zahraničí, předsedou parlamentu a šéfem íránského centrálního vojenského velitelství, uvedlo vojenské prohlášení.

Návštěva ukázala „neochvějné odhodlání Pákistánu usnadnit vyjednané urovnání ... a podporovat mír, stabilitu a prosperitu“, uvedla armáda před očekávanými rozhovory mezi USA a Íránem v Islámábádu v nadcházejících dnech, informuje agentura Agence France-Presse.

Jak bylo zmíněno dříve, Munir vedl ve středu pákistánskou delegaci do Teheránu a snažil se domluvit druhé kolo americko-íránských jednání o příměří poté, co minulý víkend skončila jednání v Islámábádu bez dohody, což vedlo USA k uvalení námořní blokády na íránské přístavy.

Tankery proplouvají Hormuzským průlivem 

Konvoj tankerů byl v sobotu spatřen při odplouvání z Perského zálivu a při průjezdu Hormuzským průlivem, jak ukazují údaje o sledování plavidel.

Skupinu tvořily čtyři tankery na zkapalněný ropný plyn a několik tankerů na ropné produkty a chemikálie, přičemž další tankery následovaly z Perského zálivu, podle údajů MarineTraffic citovaných agenturou Reuters.

Donald Trump také uvedl, že se objevily některé pozitivní zprávy týkající se Íránu, ale odmítl je blíže komentovat.

„Před 20 minutami jsme dostali docela dobré zprávy, ale zdá se, že na Blízkém východě to s Íránem jde velmi dobře,“ citovali ho novináři na palubě Air Force One v pátek večer amerického času.

Na otázku, o jaké dobré zprávy se jedná, americký prezident odpověděl:

„Dozvíte se to. Prostě si myslím, že je to něco, co by se mělo stát. Je to něco, co dává smysl, aby se to stalo. A myslím, že se to stane. Uvidíme, co se stane, ale myslím, že ano.“

Trump říká, že USA mohou „začít znovu shazovat bomby“, pokud nedojde k dohodě s Íránem

Donald Trump dříve během dne uvedl, že by mohl ukončit příměří s Íránem, pokud do středy nebude dohodnuta dlouhodobá dohoda o ukončení války.

Agentura Reuters citovala amerického prezidenta, který novinářům na palubě Air Force One řekl:

Možná ho neprodloužím, ale blokáda [íránských přístavů] zůstane.

Takže máte blokádu a bohužel budeme muset začít znovu shazovat bomby.“

Dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem vyprší ve středu a obě země vedou nepřímá jednání s cílem prodloužit příměří.

Bílý dům v polovině týdne uvedl, že administrativa je „optimistická ohledně vyhlídek na dohodu“, jen několik dní poté, co se při jednáních v Islámábádu nepodařilo dosáhnout dohody.

Aktualizováno v 07:37 BST

Před 3 hodinami 07:17 BST

Náčelník pákistánské armády ukončil návštěvu Íránu – armáda

Náčelník pákistánské armády ukončil třídenní cestu do Íránu, uvádí se v prohlášení pákistánské armády.

Asim Munir vedl ve středu pákistánskou delegaci do Teheránu, kde se snažil domluvit druhé kolo jednání o příměří mezi USA a Íránem poté, co se o víkendu v Islámábádu nepodařilo dosáhnout dohody.


Írán v pátek dočasně znovu otevřel Hormuzský průliv po uzavření příměří mezi Izraelem a Libanonem, což vzbudilo naději na širší mír, ale Teherán varoval, že vodní cestu opět uzavře, pokud bude pokračovat námořní blokáda íránských přístavů ze strany USA.

Ministr zahraničí Abbas Araqchi oznámil, že tento globální energetický uzel je otevřen pro všechna obchodní plavidla po zbývající část 10denního příměří zprostředkovaného USA, na kterém se strany dohodly ve čtvrtek, a Donald Trump uvedl, že krok Íránu znamenal „velký a skvělý den pro svět“.

Následná prohlášení a vysvětlení obou stran však zanechala nejistotu ohledně toho, jak rychle se lodní doprava vrátí k normálu, a v pátek bylo možné pozorovat některé lodě, které se neúspěšně pokoušely proplout průlivem, než se otočily zpět.

Trump uvedl, že americká blokáda lodí plujících do íránských přístavů zůstane v platnosti, dokud „naše transakce s Íránem nebude 100% dokončena“.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf na to reagoval tím, že Hormuzský průliv „nezůstane otevřený“, pokud bude blokáda USA pokračovat, a že Trump v pátek učinil několik nepravdivých tvrzení.

Trump později uvedl, že by mohl ukončit příměří s Íránem a „znovu začít shazovat bomby“, pokud nebude do středy, kdy příměří vyprší, dohodnuta dlouhodobá dohoda o ukončení války.

Ropný tanker Agios Fanourios I plující pod maltskou vlajkou, který proplul Hormuzským průlivem, připlouvá v pátek do iráckých teritoriálních vod u Basry. Fotografie: Mohammed Aty/Reuters

Další vývoj:

  • Světoví lídři uvítali oznámení Íránu o znovuotevření vodní cesty, přičemž generální tajemník OSN António Guterres označil tento krok za „krok správným směrem“ a vyzval k „plnému obnovení mezinárodních navigačních práv a svobod v Hormuzském průlivu, které budou respektovány všemi“. Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron – kteří v pátek společně předsedali virtuálnímu summitu asi 50 zemí věnovanému této otázce – uvedli, že znovuotevření musí být trvalé. Trump řekl, že čínský vůdce Si Ťin-pching byl „velmi šťastný“, že Hormuzský průliv „je otevřený a/nebo se rychle otevírá“.
  • Ceny ropy se po íránském oznámení ohledně Hormuzu propadly uprostřed nadějí, že by se dodávky energie mohly obnovit po téměř dvou měsících přerušení. Cena ropy Brent – referenční cena pro ropu obchodovanou na globálním trhu – se propadla pod 90 dolarů za barel, což představuje pokles o 10 %.
  • Trump uvedl, že USA „zakázaly“ Izraeli bombardovat Libanon a že „Izrael již nebude Libanon bombardovat“. Několik minut před Trumpovým příspěvkem na sociálních sítích zveřejnil izraelský premiér Benjamin Netanjahu videozáznam, v němž prohlásil, že Izrael s Hizballáhem ještě neskončil.
  • Libanonská armáda v pátek ráno oznámila „řadu porušení“ příměří ze strany Izraele, zatímco se tisíce vysídlených rodin začaly vracet domů do jižního Libanonu. Bojové operace od 1. března si v Libanonu vyžádaly více než 2 100 obětí a vyhnaly z domovů více než 1 milion lidí.
  • Trump uvedl, že obohacený uran z Íránu bude převezen do USA, a zároveň prohlásil, že USA a Teherán budou spolupracovat na získání uranu, popřel však zprávy, že USA zvažují dohodu o výměně 20 miliard dolarů v hotovosti za uran. „Žádné peníze se nepředávají,“ řekl agentuře Reuters.
  • Výletní loď v pátek úspěšně proplula Hormuzským průlivem, čímž se stala první osobní lodí, která jím proplula od začátku války, podle služby pro sledování lodí MarineTraffic.
  • B Trumpova administrativaB vydala výjimku umožňující zemím nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty na moři po dobu asi jednoho měsíce, s cílem kontrolovat prudce stoupající globální ceny energií.
  • Dětská agentura OSN uvedla, že je „pobouřena“ poté, co byli izraelskou palbou zabiti dva řidiči nákladních vozidel, které najala k dodávkám čisté vody rodinám v Gaze.
  • Největší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opět vplula do vod Blízkého východu, uvedli představitelé amerického ministerstva obrany.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
497

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2026