Channel 4 News: Británie předala Ukrajině plány na dalekonosné střely
25. 8. 2026
čas čtení
16 minut
Moderátor, Channel 4 News, pondělí 24. srpna 2026, 19 hodin: Britský premiér Andy
Burnham odváží na Ukrajinu plány na rakety dlouhého doletu a
slibuje plnou podporu Velké Británie, zatímco Rusko ho obviňuje z toho,
že přilívá olej do ohně. Za doprovodu kytary ukrajinského vojáka premiér
povzbuzuje jejich morálku písní od proslulých optimistů The Smiths.
„Good Evening, What Difference Does It Make?“ mohla být tou správnou
volbou, protože právě to je ta otázka, když Británie a Francie daly
Ukrajině povolení k výrobě vlastní verze dálkových raket Storm Shadow,
jimiž by mohla útočit na Rusko.
U příležitosti 35. výročí nezávislosti
Ukrajiny Andy Burnham odmítl ruské hrozby následků za účast ve válce a
přislíbil plnou podporu Spojeného království. Ukrajina však k ochraně
svých civilistů potřebuje americké protiletadlové rakety Patriot. A
Donald Trump ustoupil od své nabídky poskytnout Ukrajině jejich
konstrukční plány. Dnes Andy Burnham, který žádné rakety Patriot k
dispozici nemá, vyzval spojence, aby sáhli do svých vlastních zásob.
Andy Burnham prohlásil, že Spojené království bude i nadále stát po boku Ukrajiny v temnotě i ve světle, a to během ceremonie v Kyjevě u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny. Slíbil, že poskytne utajené plány, aby si Ukrajina mohla vyrobit vlastní rakety Storm Shadow. A když Rusko tvrdilo, že by to přililo olej do ohně, pan Burnham kontroval otázkou, kdopak ten oheň zapálil. Ukrajina však naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu. Informuje naše mezinárodní redaktorka Lindsay Hilsumová:
Reportérka: Věž katedrály sv. Sofie se tyčila k letní obloze, když se k ní blížil ukrajinský prezident se svou manželkou. 35 let po získání nezávislosti na Sovětském svazu okupuje Rusko pětinu Ukrajiny. Skutečná nezávislost – touha, která vyžaduje ještě více krve a obětí. Britský premiér přijel, aby přislíbil podporu Velké Británie a dokázal, že změny ve vládě a ve vedení neovlivnily britskou politiku.
Andy Burnham: Vydrželi jste 12 let otevřené agrese, okupaci Krymu a nyní již 4 a půl roku plnohodnotné ruské invaze. To vše s cílem rozdrtit nezávislost, kterou jsme sem přišli oslavit, a zlomit vaši vůli. Ale dnes i každý den dokazujete, že selhali.
Na pozadí Památníku vlasti byly k vidění ukrajinské bezpilotní letouny. Dokonalost v technologii bezpilotních letounů nejen změnila průběh války, ale také upevnila postavení Ukrajiny jako lídra v oblasti vojenských inovací.
Zelenskyj: Dnes můžeme vidět ukrajinskou sílu, s níž bráníme životy našeho lidu – to činí tuto válku výjimečnou a díky tomu se Ukrajina po skončení války stane skutečným zárukou bezpečnosti pro své partnery, pro své přátele.
Reportérka: Britský premiér si dopřál neplánovaný moment, když si na akustickou kytaru, kterou mu podal ukrajinský voják, zahrál píseň Boba Smithe, než se vrátil k vážným záležitostem dne. Na setkání evropských a dalších spojenců v Kyjevě Britové oznámili zpřístupnění technických výkresů, aby Ukrajina mohla vyrábět rakety Storm Shadow. To se však nestane přes noc a nyní existuje naléhavá potřeba protiraketových systémů, které by zastavily ruské rakety dopadající na ukrajinská města.
Rusové obvinili Británii, že se stala stranou války.
To je to, co Británie dělá.
Reportérka: V noci Ukrajina zasáhla čtyři sklady patřící ruskému internetovému prodejci Ozon, tento konkrétně v Dagestánu. Cílem je pomocí dronů s dlouhým doletem přenést válku na ruské civilisty. Rusy to však neodradilo. Jejich rakety zasáhly obchod s potřebami pro kutily v přístavním městě Oděsa a zranily 5 lidí. Později údajně zasáhli nákladní loď, čímž se snaží omezit ukrajinský vývoz přes Černé moře. Dnešek byl ve znamení evropské solidarity s Ukrajinou, ale americké vedení se výrazně neúčastnilo, a vlastenecké písně zemi nepomohou překonat to, co slibuje být další krutou zimou.
Moderátor: No, před chvílí jsem hovořil s náměstkem ministra zahraničních věcí, lordem Woodem, a zeptal jsem se ho, co měl Andy Burnham na mysli, když řekl, že stojíme za Ukrajinou až do konce.
Lord Wood: Znamená to, že Ukrajina byla napadena Ruskem. Rusko je agresorem. Ukrajina je zemí, která dnes před 35 lety získala nezávislost. A musí se bránit. A myslím si, že je odpovědností evropských spojenců, evropského kontinentu, podpořit zemi, která byla bezdůvodně napadena Ruskem, a my uděláme vše, co bude třeba, abychom ji podpořili. To měl Andy Burnham na mysli a je skvělé, že Andy Burnhamova první zahraniční cesta ukazuje kontinuitu, kterou nejen Keir Starmer prokázal svým vedením, ale upřímně řečeno ji od invaze projevilo již několik premiérů, konzervativců i labouristů.
Moderátor: Ano, klíčem je zde právě ta kontinuita, že? Protože Andy Burnham se zjevně profiluje jako muž, který přinese změnu doma. Ale pokud jde o Ukrajinu, chová se v podstatě stejně jako Keir Starmer. A to od roku 2022 znamená Ukrajině pomáhat postupně, ale nikdy jí nedat dost na to, aby mohla zvítězit.
Lord Wood: Umožňujeme Ukrajině vést energickou obranu. A vzpomeňte si, že v prvních dnech ruského útoku si všichni mysleli, že Ukrajinu by mohli velmi snadno obsadit. Stalo se však to, že napříč evropským kontinentem došlo ke koordinované podpoře. Evropská unie poskytla tento obrovský úvěrový rámec, který se uvolnil díky nedávné změně vlády v Maďarsku. Británie je, myslím, velmi významným podporovatelem a hlavním vojenským dárcem v Evropě. Můžeme v této podpoře pokračovat a budeme i nadále stát v čele této koalice ochotných. Je skvělé vidět, jak dnes Andy Burnham předsedá schůzce lídrů z různých zemí – těch, kteří jsou přítomni na místě, i těch, kteří se účastní virtuálně –, což dokazuje, že Velká Británie hraje vedoucí roli na celém kontinentu, v celé Evropě i ve světě, pokud jde o poskytování této podpory.
Moderátor: Takže když se ptá, kdo ten oheň zapálil, zatímco Rusko tvrdí, že vy do něj přiléváte olej. Je to přece přiznání, že při vyzbrojování Ukrajiny je nyní úlohou Británie přilévat olej do ohně na ukrajinské straně, ne?
Lord Wood: Ne, tuto válku začalo Rusko. Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Byl to nevyprovokovaný útok. Byl to nespravedlivý útok. A to, co Británie dělá, je, že umožňuje Ukrajině bránit se. Poskytujeme prostředky, finanční i určitou vojenskou podporu, aby se Ukrajina mohla bránit. A v tom budeme pokračovat, protože nemůžeme dopustit, aby na evropském kontinentu byl suverénní národ napaden bezdůvodně. Nejde jen o obranu Ukrajiny. Jde o obranu i dalších evropských zemí. Viděli jsme, že Rusko neprovokuje jen Ukrajinu, ale došlo také k útokům dronů v Polsku a v Rumunsku. Viděli jsme kybernetické útoky jinde. Musíme stát v čele obrany kontinentu a pomáhat Ukrajině bránit se.
Moderátor: A to je postoj, který je v britské politice široce sdílený, ale přilévá to olej do ohně, že ano?
Lord Wood: Nikdo nechce být v konfliktní situaci, ale když je napadena země, suverénní země, je povinností ostatních zemí, které tuto zemi podporují, poskytnout jí podporu, aby se mohla bránit.
Moderátor: Jak hodnotíte ruskou hrozbu důsledků pro Británii?
Lord Wood: Nevím, co ta ruská hrozba znamená. Rusko takové hrozby vydává pravidelně. Ale kritériem pro to, zda je správné Ukrajinu podporovat, není to, jak Rusové zareagují. Kritériem je, zda Ukrajině umožňujeme bránit se, zda má prostředky k obraně proti neprovokovanému útoku.
Moderátor: Ano, ale chci říct, že ministři v minulosti uznali, že s Ruskem probíhá hybridní válka. A Rusko naznačuje, že by se to nyní mohlo vyostřit, a odvolalo svého velvyslance, aniž by ho nahradilo. Myslíte si, že existovalo skutečné riziko, že by například byly napadeny podmořské kabely nebo potrubí, o nichž víme, že je ruská armáda prozkoumávala?
Lord Wood: No, zaprvé, pokud jde o ruského velvyslance, nemyslím si, že je jasné, že byl odvolán. Pokud vím, jeho funkční období v rámci běžné rotace skončilo; stejné rotace máme i v naší diplomatické službě. Máte pravdu, že existují různá rizika, která Rusko představuje po celém kontinentu a v různých podobách. To jsou věci, na které musíme být připraveni. Máme celovládní přístup k kyberbezpečnosti, který tyto věci bere velmi vážně. A budeme v tom muset pokračovat. Hrozba existuje tak jako tak. Ta hrozba pravděpodobně bude i nadále existovat.
Moderátor: Není skutečným problémem pro koalici ochotných to, že Donald Trump už zřejmě nestojí na vaší straně?
Lord Wood: Samozřejmě chceme americkou podporu. Evropská unie, respektive evropské země, nakupují zbraně od Spojených států a zajišťují si tak zásoby. A samozřejmě chceme, aby Ukrajinu podporovalo více zemí tak dlouho, jak bude třeba.
Moderátor: Ale souhlasíte s tím, že nedělají dost. Myslím tím, že nedodávají rakety Patriot. Neposkytují technické plány na rakety Patriot tak, jak nyní Británie poskytuje plány na střely Storm Shadow. A zavádějí ekonomické sankce proti Íránu. Dnes večer, ale ne proti Rusku.
Lord Wood: Situace v Íránu se vyvinula zcela jinak. Samozřejmě chceme, aby tyto snahy podpořilo co nejvíce zemí. Ale to, o co se koalice snaží, je vést především evropské, kanadské a také další země v rámci nadnárodní koaliční podpory, která je pevná jak z hlediska finanční podpory, vojenské podpory, tak i všech druhů další civilní podpory.
Moderátor: Lorde Woode, moc vám děkuji. Nyní se ke mně z Wilshire připojuje sir Richard Sheriff, bývalý zástupce vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě. Dobrý večer. Myslíte si, že pokračování v dosavadním kurzu, jak ho prosazuje Andy Burnham, je správný přístup, nebo by on a zbytek koalice měli přitvrdit?
Richard Sheriff: Rozhodně by měli přitvrdit. Mluvit o kontinuitě je v pořádku. A řekněme si to na rovinu, britské úsilí bylo dosud docela dobré. A je dobré slyšet dnešní zprávy o sdílení technických plánů, i když Ukrajinci už nějakou dobu odpalují rakety Storm Shadow, a to válku nevyhraje. Ne, co je potřeba, je zásadní změna, uznání toho, že k trvalému příměří dojde pouze tehdy, bude-li existovat jednotná strategie koalice na podporu Ukrajiny a porážku Ruska na Ukrajině. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je vítězství Ukrajiny. A to vyžaduje nejen vojenskou podporu – a my musíme Ukrajincům poskytnout to, co potřebují, nebo co chtějí, samozřejmě stíhací rakety –, ale nakonec to bude vyžadovat i finanční a ekonomická opatření, která srazí ruskou ekonomiku na kolena, protože to je jediný způsob, jak donutit Putina, způsobit mu katastrofický šok a přimět ho, aby přijal, že Ukrajinu jako součást Ruska nikdy nezíská.
Moderátor: Jak si myslíte, že je vojenské vítězství vlastně dosažitelné?
Richard Sheriff: Co by to vyžadovalo? Vítězství nad Ruskem neznamená – a to bych rád zdůraznil – neznamená pochod na Moskvu, ale znamená vštípit do mysli Putina a každého ruského velitele přesvědčení, že nad Ukrajinou vítězství nezískají. Že na Ukrajině nedosáhnou svých cílů. Znamená to zesílit a pokračovat v ukrajinském obklíčení Krymu. Myslím, že to je velmi dobrý příklad. Krym je v podstatě těžištěm Ruska. A pokud by Rusko nebylo schopno Krym udržet, protože by mu to Ukrajina znemožnila, velmi by to oslabilo Putinovu pozici. Ale je třeba ještě více. Znamená to pokračující přesné údery Ukrajiny na velké vzdálenosti. Je však třeba také přijmout finanční a ekonomická opatření. Nejde jen o vojenské prostředky. Jde o finanční a ekonomická opatření a také o to, jak ovlivnit myšlení ruského lidu – o kognitivní válku, o skutečnost, že Putin, obviněný válečný zločinec, zavedl svou zemi na tu nejtemnější cestu, na jakou ji mohl dovést.
Moderátor: To však vyžaduje, aby se Donald Trump zapojil do takových ekonomických sankcí. A ten v tuto chvíli nevykazuje žádné známky toho, že by to měl v úmyslu. Budou lidé, kteří budou sledovat, jak se to vyvíjí, a budou se obávat, že tím podněcujeme eskalaci ruské hybridní války, která již probíhá a která by mohla začít zasahovat i lidi tady.
Richard Sheriff: No, pojďme si pár věcí rozebrat. Promluvme si o té hybridní válce. Pokud si myslíte, že se k nám ještě nedostala, tak nevím, kde jste byl. V roce 2006 byl Litviněnko otráven radioaktivním poloniem na ulicích Londýna. V roce 2018 byl v Salisbury použit sarin, který byl vypuštěn v anglickém městě s katedrálou. A k tomu všemu ještě špionáž, sabotáže, kybernetické útoky, manipulace s menšinami, podmořské kabely – co si jen vzpomenete, Rusové se do toho pustili. A pokud jde o Rusy, ti jsou s NATO ve válce už od roku 2014. To nejsou moje slova, to napsal Dmitrij Trenin z moskevské Carnegieho nadace před nějakými 10 lety. Takže se do toho rozhodně pouštějí.
Vrátím se ještě o kousek zpět – myslím, že jste tam nadhodil další bod. Trump. Jo. Podívejte, ano, samozřejmě, kdyby se Amerika zapojila, bylo by to nesrovnatelně jednodušší. Amerika nyní poskytuje informace o cílech. Neposkytuje však systémy Patriot, které jsou klíčové pro obranu ukrajinských měst, která jsou samozřejmě noc co noc drcena ruskými balistickými raketami.
Ale nakonec, pokud v tom Trump není, musíme to zvládnout sami. Ať to stojí cokoli, ať to vyžaduje jakékoli oběti, Evropa a další partneři Ukrajiny – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea – se také budou muset postavit k věci čelem. Protože nakonec jde o evropskou bezpečnost. Ukrajina vede válku v našem zájmu a my musíme zajistit, že – a zde se vracím ke svému argumentu – jediným způsobem, jak dosáhnout trvalého příměří, je, když Rusko uzná, že nemůže pohltit Ukrajinu jako součást svého impéria. A to vyžaduje právě ten druh strategického uvažování, o kterém jsem mluvil.
121
Diskuse