Oligarchický tisk v ČR:
Proč AfD není jen „opoziční strana“. A proč česká média zlehčují její extremismus
10. 9. 2026
Vítězství Alternativy pro Německo v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku znovu ukázalo neschopnost či neochotu části českých médií pojmenovat nahlas extremismus uvnitř AfD. Důkazů o něm je přitom řada. Nejsilnější německou opoziční stranu v Česku často doprovází nepřesné nálepkování, či naopak příliš neutrální popis a bagatelizace.
Přečetli jsme. Odkaz na celý článek je dole pod touto ukázkou. Česko je nyní zahlceno oligarchickým tiskem, proto je důležté to, co dělají Britské listy, informovat co nejvíce o normálních názorech z remonovamých zahraničních zdrojů. Česko se pod vlivem oligarchického tisku posunuje rychle k ultrapravici.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tuzemskému zpravodajství o víkendovém dění ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko není co vyčítat. Spousta prostoru pro analýzy, řada reportérů přímo na místě, vysoká priorita pro průběh voleb i samotný výsledek v řazení zpráv na webu, v tisku i televizích, včetně komerčních.
A pak je tu pohled druhý. Ten ukazuje, že část českého mediálního mainstreamu – navzdory neustále přibývajícím důkazům o pravicově extremistických vazbách – okolo nahnědlých tónů AfD stále opatrně našlapuje.
Radikální, protestní nebo jen opoziční?
AfD je v médiích často označována za protiimigrační, anti-establishmentovou, protestní, občas radikální nebo krajně pravicovou. Někdy přibude označení proruská, a ano – občas padne u AfD i přívlastek extremistická.
V tom lepším případě v souvislostech (tedy s vysvětlením, že část strany – například mládež AfD – má dlouhodobě prokazatelné vazby na neonacistické kruhy), v tom horším jen jako paušalizující nálepka.
Bernd Posselt: „Neuvěřitelně mnoho českých komentátorů podle mě zlehčuje téma AfD. Nerozumím tomu, jak nějaký Čech může mít zájem na tom, aby v sousedním – a přiznejme si, že o trochu větším – Německu posilovali zrovna nacionalisté
Diskuse