Chléb už ne - tedy hry a kladeče věnců

7. 9. 2012 / Karel Dolejší

Průzkum CVVM konstatuje: "...největší nespokojenost panuje se stavem korupce (92 % velmi či spíše nespokojených a jen 1 % spokojených), hospodářské kriminality (81 %), nezaměstnanosti (77 %), s politickou situací v ČR (76 %) a stavem veřejných financí (75 %). Vážné výhrady směřují také k sociálním jistotám (69 %), fungování hospodářství (65 %), náladě ve společnosti (65 %) a možnosti občanů účastnit se na rozhodování (55 %)." A jaký lék nabízejí politické elity na tuto nebezpečně se hromadící frustraci? Zavedly do parlamentního ústavního systému přímou volbu prezidenta.

Prezidentská volební kampaň patří do kategorie masmediálních pseudoudálostí, které lze bez rozpaků označit za zbraň masového odvádění pozornosti. Pokud ústava zůstane v podstatných rysech beze změny a pokud ji příští prezident na rozdíl od současného bude dodržovat, není myslitelné, aby v této zemi prosadil některé ze změn, jež řada lidí požaduje a očekává. Elity tedy občanstvo přímou volbou zaměstnávají jako kotě papírovou holubičkou na provázku - tu cuknou nahoru, tu zase dolů, a ve výsledku zůstane jako vítěz homolkoidní kandidát bez chuti a zápachu, který je natolik bezvýrazný, že vadil nejmenšímu počtu voličů. Vybijí se nějaké emoce, pár exhibicionistů si zakandiduje, některé strany se elegantně zbaví politiků, jejichž partajní pozice se stala vachrlatou, a celý politický cirkus s novým principálem pojede dál.

V českém ústavním systému je prezident v principu postava náhradního stařičkého mocnáře, jehož hlavní funkce spočívá v potřásání rukama, podepisování zákonů a kladení věnců. Je tedy více než s podivem, že se tolik Čechů nechává vtáhnout do této náhradní hry na změnu-nezměnu, ve které se nakonec utká gladiátor v barvách Goldman Sachs s kandidátem Lukoilu.

Jako by se kolem neodehrávaly desítky podstatně důležitějších politických událostí než jeden hradně volební humbuk...

0
Vytisknout
5929

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2012