Bobošíková zpět ve hře o prezidentskou funkci

13. 12. 2012 / Boris Cvek

Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu Ministerstvo vnitro chybovalo ve výpočtu chybovosti v podpisových listinách prezidentských kandidátů. Procenta z obou vzorků se měla průměrovat, což vrací Janu Bobošíkovou do hry.

Jak jsem několikrát tvrdil v Britských listech, verdikt Nejvyššího správního soudu ve věci Henychova bludu musel být učiněn v tom smyslu, že úředníci ministerstva financí neznají počty na úrovni základní školy. A tak se také stalo, cituji:

"Chybný postup ministerstva lze ukázat na příkladu, kdy by kandidát na funkci prezidenta republiky předložil petice s celkovým počtem 150.000 podpisů, nicméně u prvního kontrolního vzorku by byla zjištěna chybovost 48% a u druhého 53%. To by podle metodiky ministerstva znamenalo, že mu nemůže být uznán jediný podpis na petici, ačkoliv se lze důvodně domnívat, že se počet správných a úplných podpisů pohybuje kolem 75.000. Závadnost postupu ministerstva lze vyložit rovněž na tom, že v důsledku použitého vzorce dochází k navýšení počtu chybných údajů i u toho prověřeného kontrolního vzorku, kde byla tato chybovost prokazatelně nižší. Konkrétně to v nyní projednávaném případě znamená, že byla-li zjištěna chybovost prvního kontrolního vzorku 7,659% (chyby byly zjištěny u celkem 651 občanů) a druhého vzorku 11,494% (977 občanů), představuje součet obou chybovostí 19,153%. Takto zjištěná procentuální chybovost však v nyní řešeném případě nebyla promítnuta jen do té části údajů, které ministerstvo vůbec neprověřovalo (a kde se proto měla dovodit určitá domnělá míra nesprávnosti), nýbrž také do údajů obsažených v obou již prověřovaných vzorcích v celkovém počtu 17.000. Jestliže tedy v daném případě ministerstvo zjistilo, že v obou vzorcích bylo obsaženo celkem 1.628 chybných údajů (a stejný počet občanů tedy měl být správně odečten od součtu občanů z obou kontrolních vzorků -- tedy od 17.000); vedl postup ministerstva k absurdnímu závěru, že z těchto obou kontrolních vzorků bylo odečteno celkem 3.256 občanů, což odpovídá součtu obou zjištěných průměrů chybovosti. Z rozdílu obou čísel tak plyne závěr, že 1.628 občanů bylo odečteno, ačkoliv u nich předtím ministerstvo nezjistilo žádnou chybu. K odpočtu proto došlo ve zcela evidentním a vědomém rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Soud proto uzavřel, že na základě ústavně konformního výkladu a použití ustanovení § 25 odst. 6 zákona o volbě prezidenta, kdy je namísto chybného součtu průměrné chybovosti z obou kontrolních vzorků správně použit jejich průměr, dosahuje výsledný počet podpisů na petičních listinách kandidátky na funkci prezidenta republiky Ing. Jany Bobošíkové celkem 50.810 podpisů, což překračuje minimální požadovaný počet podpisů a kandidátka proto měla být zaregistrována."

Podrobnosti ZDE

Jana Bobošíková je tedy vrácena do hry. Ponese někdo na ministerstvu vnitra zodpovědnost za školáckou neznalost?

Mnohem zajímavější se mi však zdálo to, že tři soudci ze sedmi (Josef Baxa, Radan Malík, Jan Passer) se s verdiktem neztotožnili a považují zákon o přímé volbě tak, jak je dnes platný, za protiústavní. Celý proces přímé volby se podle Baxy, který představoval menšinový názor dnes na tiskové konferenci, měl přerušit a dát k posouzení Ústavnímu soudu. Klára Samková, jejíž stížnost ve věci prezidentské volby dnes u Nejvyššího správního soudu neprošla, hodlá podat ústavní stížnost a zřejmě právě v logice úvah soudců Baxy, Malíka a Passera, kteří svůj názor o protiústavnosti zákona o přímé volbě prezidenta rozpracovali na 13 stran.  

Podrobnosti   ZDE

Vnitro chybovalo, Bobošíková se vrací do hry, řekl soud. Okamura a Dlouhý neuspěli ZDE

0
Vytisknout
4390

Diskuse

Obsah vydání | 14. 12. 2012