Bobošíková zpět ve hře o prezidentskou funkci
13. 12. 2012
/
Boris Cvek
čas čtení
4 minuty
Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu Ministerstvo vnitro chybovalo ve 
výpočtu chybovosti v podpisových listinách prezidentských kandidátů. 
Procenta z obou vzorků se měla průměrovat, což vrací Janu Bobošíkovou do 
hry.
 
Jak jsem několikrát tvrdil v Britských listech, verdikt Nejvyššího správního soudu ve věci Henychova bludu  musel být učiněn v tom smyslu, že úředníci ministerstva financí neznají počty na úrovni základní školy. A tak se také stalo, cituji:
 
 
 
 
 
 
"Chybný postup ministerstva lze ukázat na  příkladu, kdy by kandidát na 
funkci prezidenta republiky předložil petice s celkovým počtem 150.000 
podpisů, nicméně u prvního kontrolního vzorku by byla zjištěna chybovost 48%
a u druhého 53%. To by podle metodiky ministerstva  znamenalo, že  mu nemůže
být uznán  jediný  podpis na petici, ačkoliv se lze důvodně domnívat, že  se
počet správných a úplných podpisů pohybuje kolem 75.000. Závadnost postupu 
ministerstva lze  vyložit rovněž  na tom, že v důsledku  použitého vzorce 
dochází k navýšení počtu chybných údajů i u toho prověřeného kontrolního 
vzorku, kde byla tato chybovost prokazatelně nižší. Konkrétně to v nyní 
projednávaném případě znamená, že byla-li zjištěna  chybovost prvního 
kontrolního vzorku  7,659% (chyby byly zjištěny u celkem  651 občanů) a 
druhého vzorku 11,494% (977 občanů), představuje součet obou chybovostí 
19,153%. Takto zjištěná procentuální chybovost však v nyní řešeném případě 
nebyla promítnuta jen do té části údajů, které ministerstvo vůbec 
neprověřovalo (a kde se proto měla  dovodit určitá domnělá míra 
nesprávnosti), nýbrž také do údajů obsažených v obou již prověřovaných 
vzorcích v celkovém počtu 17.000.  Jestliže tedy v daném případě 
ministerstvo zjistilo, že  v obou vzorcích bylo obsaženo celkem 1.628 
chybných údajů (a stejný počet občanů tedy měl být správně odečten od součtu
občanů z obou kontrolních vzorků -- tedy od 17.000); vedl postup ministerstva
  k absurdnímu závěru, že z těchto obou kontrolních vzorků bylo odečteno 
celkem 3.256 občanů, což odpovídá součtu obou zjištěných průměrů chybovosti.
Z rozdílu obou čísel tak plyne závěr, že 1.628 občanů bylo odečteno, ačkoliv
u nich předtím ministerstvo nezjistilo žádnou chybu. K odpočtu proto došlo 
ve zcela evidentním  a vědomém rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Soud 
proto uzavřel, že na základě ústavně konformního výkladu a použití 
ustanovení  § 25 odst. 6 zákona o volbě prezidenta, kdy je namísto  chybného
součtu průměrné chybovosti z obou kontrolních vzorků správně použit jejich 
průměr, dosahuje výsledný počet podpisů na petičních listinách kandidátky na
funkci prezidenta republiky Ing. Jany Bobošíkové celkem 50.810 podpisů, což 
překračuje minimální požadovaný počet podpisů a kandidátka proto měla být 
zaregistrována."
 
 
Podrobnosti ZDE 
Jana Bobošíková je tedy vrácena do hry. Ponese někdo na ministerstvu vnitra zodpovědnost za školáckou neznalost?
Mnohem zajímavější se mi však zdálo to, že tři soudci ze sedmi (Josef Baxa, Radan Malík, Jan Passer) se s verdiktem neztotožnili a považují zákon o přímé volbě tak, jak je dnes platný, za protiústavní. Celý proces přímé volby se podle Baxy, který představoval menšinový názor dnes na tiskové konferenci, měl přerušit a dát k posouzení Ústavnímu soudu. Klára Samková, jejíž stížnost ve věci prezidentské volby dnes u Nejvyššího správního soudu neprošla, hodlá podat ústavní stížnost a zřejmě právě v logice úvah soudců Baxy, Malíka a Passera, kteří svůj názor o protiústavnosti zákona o přímé volbě prezidenta rozpracovali na 13 stran.
 
Podrobnosti  
 
ZDE
Vnitro chybovalo, Bobošíková se vrací do hry, řekl soud. Okamura a Dlouhý neuspěli
ZDE
 
13166
 
Diskuse