Divotvorný hrnec byl úspěšný

31. 12. 2012

Werich a po něm i Voskovec byli z emigrace přivítáni s nadšením a dokonce dostali vlastní divadlo, píše Jiří Jírovec. Po přestávce způsobené emigrací nebyli schopni autorsky pokračovat v tom, čím skončili s Osvobozeným divadlem. Důvodem byly nejen změněné politické poměry, ale nepochybně i tlaky Voskovcovy nové manželky Anne Gerlett, která v Praze nechtěla žít. Voskovec se rozhodl opustit Prahu již v létě 1947, tedy nikoli jako protest proti únoru 1948. To, že Voskovec mohl těžko uspět s americkými hrami, není nutně výsledek nabytých "rybích rysů". On již před jeho příjezdem do Prahy Churchill tak trochu začal studenou válku. (Projev o "železné oponě" Churchill sice pronesl r. 1946, avšak r. 1945 prohrál v Británii volby a byl v letech 1945-1951 v opozici, pozn. red.) Otázka rovněž je, jestli byl Voskovec vskutku tak schopný režisér, aby uspěl třeba v Národním divadle.

Voskovec s Werichem navíc zjistili, že nemohli dost dobře reagovat na chování obyvatelstva za okupace, protože nebyli v botách lidí v Protektorátu. To si nepochybně uvědomili i na případu Vlasty Buriana, kterého přes oceán obvinili z kolaborace.

Divotvorný hrnec byl sotva propadák, když měl během dvou let kolem 300 repríz.

0
Vytisknout
3394

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2012