Drda by měl být Kotrbovi vděčný

4. 2. 2013 / Radim Hreha

čas čtení 4 minuty

Kauza předvolebního komentáře Adama Drdy ve veřejnoprávním rozhlase zaujala nejen publicistu Štěpána Kotrbu, nýbrž i některá „mainstreamová“ média, což je dobře. Problematika limitů tvůrčí svobody žurnalistů veřejnoprávních médií v konfrontaci s výkladem a uplatňováním jejich etického kodexu a zákona zaslouží permanentní veřejnou pozornost a to nejen ve specializovaných internetových médiích. Média veřejné služby si totiž platíme všichni. A sloužit by měla nám všem. Služba ovšem předpokládá pokoru.

Vzhledem k tomu by Drda měl být Kotrbovi vděčný za neobvyklou příležitost širší analýzy produktu své autorské činnosti, kterou ČRo odvysíláním a zveřejněním na svých stránkách verifikoval. Nutno dodat, že Drdovy „jednostranně vyhraněné“ názory nejsou ojedinělé, ale pravidelné. Nenalezl jsem ale žádné názory v archivu komentářů ČRo, které by na kterékoliv ze stanic Českého rozhlasu Drdův expresivní slovník vyvážily. Nikdy se tak nestalo na ČRo Česko ani na ČRo 6. Je otázkou, zda vyvažování extrémů je rolí Českého rozhlasu, ale zcela jistě je jeho rolí zmírňování extrémů ve jménu společenské soudržnosti. Čili editování vulgarit a urážlivých výroků. A když nic jiného, tak je povinností vysílání veřejné služby elementární slušnost v duchu etických měřítek, se kterými se Český rozhlas musí poměřovat. Přeci jen je problematické, domnívat se jako J.X. Doležal, že "on ale komentář jiný než zaujatý, propagandistický, být nemůže!". To platí v Reflexu a nelze za přiznání než JXD poděkovat. V ČRo to platit nemůže.

Namísto vděčnosti a úcty k názorům svého oponenta a nastavenému zrcadlu, věrně zobrazujícímu Drdovo myšlení, Drda reagoval ve stylu svých totalitních předchůdců:

„Co dělá pan Kotrba, je projev práskačské mentality,“

a pro jistotu dodal:

„Ten člověk něco politicky představuje: od roku 1986 člen KSČ, pak KSČM, pak ČSSD, za nějakou z těch stran byl radním ČRo. Přece se nelze tvářit, jako by tu napadal „nevyvážené“ vysílání normální nezávislý kritik.“

Kotrba nebyl radním za žádnou z politických stran. Kotrbu nominovaly tři neziskové organizace a volily jej poslanci čtyř stran. Včetně tehdy vládních křesťanů. Jedinou stranou, která Korbu nevolila, byla ODS. To lze dohledat v archivu Parlamentu, protože jako u jediného z radních v historii Kotrbu volili poslanci veřejně. Dostal mandát 125 zákonodárců. Vladimír Špidla, tehdejší předseda vlády, měl mandát pouze 101 zákonodárců. Kotrba navíc není členem žádné strany už deset let – od svého zvolení do Rady ČRo. Mít levicový názor stále ještě není v této zemi zločinem. Prezidentem zde totiž není Pinochet. Škoda, že Drda jako pravicový neobolševik blíže nespecifikoval pojmy normálnost a nezávislost dle svého prizmatu. Snad proto, že si to neuvědomuje.

Drdovy sebereflexivní postřehy zřejmě korespondují s názory řady jednosměrně orientovaných žurnalistických entuziastů, postrádajících či ignorujících sociální cítění, kteří zaplevelili i veřejnoprávní média bez rozdílu. Těmto nadšencům však nelze upřít jedno: ignorací, resp. ironizováním názorů a požadavků levicově smýšlejících občanů stlačili vliv a důvěryhodnost médií veřejné služby na úroveň jejich předlistopadových předchůdců. Ale... média veřejné služby si platíme všichni.

Není se co divit, že Drda i další antikomunističtí nadšenci na všech úrovních veřejnoprávních médií (o komerčních ani nemluvě), jsou vyděšení propadem efektivnosti své propagandistické činnosti. Výsledek prezidentské volby byl jediným nezmanipulovaným a tudíž nezpochybnitelným průzkumem veřejného mínění o politické orientaci i hodnotách českých občanů. V tom je jeho největší plus. Padl mýtus vysmívané a tlučené menšiny. Nicméně Drdovo uctívaní bolševického principu ne k věci, nýbrž k osobě oponenta nyní jistě nepomůže ani Drdovi, ani „jeho věci“.

0
Vytisknout
8796

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2013