Jak "omezený" bude americký útok na Sýrii?

31. 8. 2013 / Karel Dolejší

Spojené státy mají ve Středomoří pět torpédoborců (USS Barry, USS Gravely, USS Mahan, USS Ramage, USS Stout) a čtyři jaderné ponorky. Všechna tato plavidla jsou vybavena střelami s plochou dráhou letu. Konzistentní s oznámeným plánem "omezeného" útoku na Sýrii je také přítomnost dvou letadlových lodí, USS Truman a USS Nimitz, v širším okolí; ty mohou představovat jakousi "pojistku", za normálních okolností se na útoku podílet nebudou. Jenže proč je zde zároveň přítomno také výsadkové plavidlo San Antonio s 800 příslušníky námořní pěchoty na palubě? Znamená to snad, že "omezený" útok, v němž údajně nemá dojít na "boty na zemi", může zahrnout také výsadkovou operaci na syrském pobřeží či prostřednictvím vrtulníků ve vnitrozemí? Má být nějaká část Sýrie obsazena? Pokud ano, která? Letiště, vládní budovy? Nebo se jedná o speciální trest pro 155. brigádu 4. obrněné divize, kterou Američané obviňují z údajného chemického útoku v Gútě? Či jde nakonec jen o klamavý manévr, který má před nálety trvající hrozbou výsadku zabránit dalšímu rozptylování syrských jednotek?

Tak jako není transparentní americké zacházení s údajnými důkazy o útoku v Gútě, není jasný ani plán útoku. Tak by tomu sice mělo normálně být - protivník by neměl dopředu vědět, co jej čeká - avšak vzhledem ke značné spornosti celého podniku, který se z americké strany vlastně změnil v osobní válku Baracka Obamy vedenou za účelem "zachování tváře" bez řádného schválení Kongresem, to vyvolává další pochybnosti o tom, jaká válka se tu nakonec chystá.

Syrská média údajně přešla na válečný program, vysílají pravidelné zpravodajské relace přerušované vlasteneckými pochody. Pokud by teď Obama čekal až do úterka, může se dočkat velkých nepříjemností v Kongresu, kde ho nepodporuje ani demokratka Nancy Pelosi - a republikáni začínají pomalu hovořit o impeachmentu.

Pokud je Obama opravdu rozhodnut začít válku, učiní tak v nejbližších hodinách. Jeho čas se krátí. Telefonické konzultace s Kongresem, k nimž dojde dnes odpoledne, se bude přitom snažit prezentovat jako údajně dostatečnou náhradu za proces, který mu předepisuje zákon War Powers Act z roku 1973.

Tím by sice velice riskoval, avšak úplným odvoláním akce proti Sýrii by stejně utrpěl obrovskou a ponižující politickou porážku, z níž by se po zbytek svého mandátu již nemusel vzpamatovat. Pokud naopak zaútočí, přinejmenším část oponentů bude umlčena patriotickou propagandou doprovázející každé válečné dobrodružství.

A záběry hroutících se budov aspoň na okamžik přehluší trapný pocit z toho, že prezident přivedl USA do nebývalé mezinárodní izolace, kdy se od jejich politiky odvrací nejen NATO, ale poprvé od roku 1956 také nejbližší britský spojenec.

0
Vytisknout
7094

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2013