Proletáři všech zemí, spojte se

9. 10. 2013

Dovoluji si vám zaslat poznámky k článku Karla Dolejšího "Levice, pravice a korporační stát", píše Jaroslav Couballe.

1. Je pravda, že politické strany jsou dnes ovládány velkými mezinárodními korporacemi, které působí na spojení levice a pravice ve velké koalice za účelem odbourání prvků sociálně tržní ekonomiky jako poválečného modelu. A že mezi levicí sociálně demokratickou a pravicí jde jen o to jako rychle a v jakém rozsahu likvidovat tento poválečný systém.

2. Je pravda, že státní zdravotní pojištění (podobně důchodové a v nezaměstnanosti) neodstraňuje ovládání zdravotní péče tržně velkým farmaceutickým průmyslem, který přes prodej svých "komodit" získává podstatnou část státních zdrojů tohoto pojištění. Nutí stát ke zvyšování daní tj. pojišťovacích sazeb jako zdrojů je krytí rostoucích cen farmaceutických monopolů. Konec konců podobný tlak to vyvolává i na sazby daní zdravotního soukromého pojištění a plateb za služby lékařů včetně nemocnic. Avšak přesto je rozdíl mezi státním a soukromým pojištěním.

Stát nemusí do pojišťovacích sazeb daní zahrnovat nadměrné monopolní zisky a může být neziskové. Zatímco soukromé pojišťovací firmy propojené s farmaceutickými monopoly propojené s finančními trhy ano. Je ovšem pravda, že ono vysávání zdrojů pojišťovacích fondů farmaceutickými finančními monopoly se tím neodstraní, pouze zmírní.

Podobně to platí u důchodového pojištění, kde jeho zdroje jsou odčerpávány permanentní růstu měrou inflací, tedy pouze mírou růstu cen vlivem monopolního trhu velkých korporací, u níž nejde o zastavení růstu cen, ale jen o zmírnění míry inflace. Její dopad na růst mezd, vyjednávaný odbory je neadekvátní, neboť růst mezd silně zaostává a jejich zvýšení je firmami kompenzován jinými formami mzdové politiky na trhu práce.

3. Úvahy uvedené v článku vedou k úvahám o jiné podobě levicového hnutí respektive politických stran. Nemyslím, že politika snížení tlaku cenových dopadů velkých korporací oligopolů, případně její oddalování nemá smysl. Každá brzda je prospěšná. Avšak neřeší hlavní vady systému státního pojištění nejen zdravotní péče. Váha mezinárodního propojení velkých finančních korporací globalizací stále roste.

Čelit jí jen roztříštěným úsilím levice uvnitř každého státu je nedostatečné a vzrůstá potřeba globalizace, jinak řečeno po staru internacionalizace levice politických stran a jiných hnutí, zejména odborů. Např. spojením odborové politiky v rámci celých nadnárodních korporací i mezi nimi.

To, co dříve bylo známo v teorii Marx pod heslem "proletáři všech zemí, spojte se". Existuje dále možnost v rámci integračních forem států, aby levice působila integračně, na politiku státní regulace cen a daní korporací, nebo i doplňováním řízení korporací přímou účastí státního podílu na tomto řízení.

V teorii Marxe se jde až na kraj možností státní regulace zestátněním korporace i v rámci integračních seskupení s negativním následkem likvidace pozitivních stimulů trhů na chod ekonomiky včetně vlivu na úspory. Jde o to hledat cesty "splývání neboli konvergence pozitivních účinků státní regulace až vlastnictví ve formě spoluvlastnictví a trhu ve formě případných cenových stropů". Konvergence systému státní regulace a trhu by mohlo být východiskem pro cílové levicové řešení nového systému ekonomiky, tím i politiky jako nezbytné části globalizace.

0
Vytisknout
4313

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2013