Pomlouvat Romy není odvážné. Je to rasismus

18. 11. 2013

Rasismus je o moci, nikoliv o barvě kůže.

Výraz "Nejsem rasista, ale..." je kouzelnou větou pro všechny příležitosti, píše v deníku Guardian komentátor Gary Younge. Účelem té věty je odstranit jed z nevyhnutelné urážky, která má následovat. Je to nutné prohlášení o tom, jak jsem osobně nevinný, než spáchám svévolnou špinavost.

Nikdo vlastně dneska není vůbec už rasista. Rasismus ale tak nějak pořád existuje a nachází si své oběti. Málokdo pochybuje, že určité názory jsou všeobecně rozšířené a určitá praxe trvá dál, i když skoro nikdo nepřizná, že takové názory má či že takové věci dělá. Diskriminační systém dál existuje, ale, kupodivu, nikdo ho neprovozuje. Takže za jeho existenci nepřijímá odpovědnost nikdo, obětí, které trpí jeho důsledky, je mnoho.

A tak je tomu za poslední týden v Británii s Romy. Náměstek premiéra Nick Clegg samozřejmě provedl ono osobní prohlášení, jak je vlastně nevinný. "Jsem liberál," řekl.

"Myslím, že je opravdu vynikající na naší zemi, jak jsme tu vstřícní a velkomyslní." Označil pak Romy za někdy "hrozivé" a "urážlivé" a dodal: "Máme plné právo říct, že jestliže se přistěhujete do Británie a chcete tady žít, musíte projevit citlivost vůči tomu, jak se tady žije."

Citlivost je opravdu bezvadná věc, ale mytologie je velmi nebezpečná. Jakpak by asi měli Romové projevovat, že mají v mysli vštípené britské hodnoty? Tím, že naučí své náctileté děti, jako to dělají Britové, aby se každý pátek a sobotu večer ožrali do němoty a prali se v britských ulicích? Anebo tím, že budou stigmatizovat příští vlnu přistěhovalců, která přijde po nich? Protože to je přece také "jak se žije v této zemi".

Mezitím jiný sheffieldský poslanec David Blunkett varoval před "výbuchem", pokud se Romové nebudou integrovat. Šéf euroskeptické a rasistické extremně pravicové strany UKIP Nigel Garage Blunketta pochválil za jeho "odvahu".

Na pomlouvání komunity chudých a marginalizovaných lidí není nic odvážného. Tito lidé jsou příliš chudí na to, aby útočníky mohli žalovat a příliš izolovaní na to, aby se mohli účinně bránit. Blunkettovi ani Cleggovi nikdo nic ani nevyčte, takže v čem spočívá jejich "odvaha"? Avšak zostuzovat komunitu lidí a předstírat, že jejich sdílená etnicita znamená sdílené hodnoty a naznačovat, že za to, co páchají v této komunitě jednotlivci, všichni její příslušníci nesou kolektivní vinu, to je tvrdý rasismus.

Kromě toho je tahle morální panika naprosto bezpodstatná. Deník Guardian nedávno napsal, že policie v Jižním Yorkshiru potvrdila, že v Sheffieldu nedošlo k podstatnému zvýšení kriminality od té doby, co se do města před několika lety přistěhovali Romové. Poté, co majitel místního bufetu přísahal, že se mu dva teenageři pokoušeli prodat nemluvně, policie prozkoumala videozáběry ze všech policejních kamer v oblasti a zkontrolovala záznamy o všech nemluvňatech ve městě a nenašla nic. Mluvčí policie uvedl, že zřejmě šlo o "nechutný vtip". To nezabránilo tomu, aby se to nedostalo na titulní stranu bulvárního listu Daily Express. Dále jsou podle Blunketta Romové obviňováni, že rozhazují odpadky a shromažďují se ve velkých počtech na ulicích. Avšak proti rozhazování odpadků a proti blokování ulic existují zákony. Ty by neměly být specificky uplatňovány proti Romům jako celku, ale pokud je jednotliví Romové poruší, měly by tyto zákony být proti jednotlivým Romům použity.

Být proti démonizaci určitých lidí neznamená popírat, že existují problémy. Příjezd velkého množství chudých lidí vyžaduje finanční prostředky na ulehčení jejich integrace. S těmi problémy budou nejpravděpodobněji muset zápolit dělnické komunity, které jsou pro to nejhůře vybaveny, protože je vážně oslabily škrty, které provedla právě Cleggova vláda. Ale ty problémy existují, protože jsou Romové drtivou většinou velmi chudí, ne proto, že jsou to Romové.

Ve skutečnosti je mnoho důvodů, proč se Romové musí bát Neromů daleko víc než obráceně. Nacisté je usmrcovali v plynových komorách, Švédové je násilně sterilizovali, Francouzi je vyhošťují ze země, jsou pronásledováni systematicky už dlouho. Za posledních šest týdnů byly obviněny dvě romské rodiny v Irsku, že ukradly své děti, a ty děti jim byly odebrány, protože nevypadaly romsky. V Srbsku se skinheadi pokusili unést blonďaté dítě od domu jeho romské rodiny ze stejných důvodů.

Tuto diskriminaci nelegitimizuje skutečnost, že hanobení pochází od mnohorasové komunity, jak je tomu v Sheffieldu. Rasismus je o moci, nikoliv o barvě kůže. Chátra je chátrou, ať se zahaluje do anglické vlajky, anebo ať vypadá mnohorasově jako na reklamě firmy United Colours of Benetton. Nemusíme se bát "výbuchu", jak o tom mluví Blunkett, musíme se obávat pogromu.

Byl jsem r. 2002 v Maďarsku svědkem scény, v níž rodinu Kolomparových, mladou romskou dvojici s dvěma dětmi, vyhnal z nového příbytku místní dav, který dal dohromady starosta města Nemetker. Dav mladé rodině vyhrožoval, že jim dům vypálí, pokud se odváží do něho nastěhovat, a tak rodina ustoupila. Vesničané pak byt zdemolovali, poškodili střechu a zničili dveře a okna, aby byl dům neobyvatelný.

Paradoxně byl osud Romů ve východní Evropě tak špatný, že zajištění menšinových práv pro Romy bylo podmínkou zemí v tomto regionu pro vstup do EU. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že 91 procent Čechů má "záporný názor" na Romy, zatímco 54 procent maďarských policistů zastává názor, že zločinnost je klíčovou součástí romské totožnosti. V České republice se umisťovalo 75 procent romských dětí do zvláštních škol, v Maďarsku to bylo 44 procent dětí. Bývalý starosta městysu na Slovensku, který zahrnuje romskou osadu Svinia u Prešova, se vyjádřil: "Nejsem rasista ... ale některé cikány by bylo potřeba zastřelit."

Je mi líto, ale to JE rasismus.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8990

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2013