Přízrak komunismu

18. 11. 2013 / Jiří Bátěk

V nedávné době jsme byli svědky šíření mobilizačních hesel o komunismu či apelu na nutnost čistého štítu lidí, kteří dnes vstupují do politiky (viz vytažení spolupráce Babiše s StB, která se uskutečnila před nějakými cca 30 lety).

Postava komunisty podkopávajícího demokratické principy naší západní civilizace vytváří psychózu, kterou lze pak manipulovat lid např. těsně před volbami. V postkomunistických státech manipulace davu antikomunismem funguje dobře. Že již nejsou u hranic tankové divize Sovětského svazu a nežijeme na začátku studené války, vůbec nevadí. I umělecká kavárenská fronta dokáže přispět svou troškou do mlýna. Pár dní před volbami rychle mobilizuje a vyráží do boje proti komunismu. Nezahálí ani přední duchovní katolické církve - národ prostě musí mít jasno, kdeže sídlí to zlo současnosti. Jen stále nechápu, proč se umělci neangažují třeba i v ožehavějších tématech naší doby, než je "hrozba komunismu".

Opět se ztratil drahocenný čas i energie lidí, opět se média naplnila 100x omletými tématy, která zaplevelují stránky novin. Potřebné vize do budoucnosti chybí, systémová řešení zásadních problémů současnosti se nehledají, média jim nedávají prostor.

Jinde ve světě mechanismus psychózy funguje obdobně, jen s jiným divadlem. Tu se vytahuje žolík v podobě islámu, tu nutnosti boje proti terorismu. Že se pak nenajdou zbraně hromadného ničení, jak tomu bylo třeba v Iráku? Co se dá dělat. Žádná zodpovědnost, jen výmluvy.

Není to nic, co by historie neznala. Na antisemitských plakátech z doby nacistického Německa můžeme vidět "zlého Žida" podkopávajícího "zdravou árijskou germánskou civilizaci". Žid stojí za nepřátelskými mocnostmi SSSR, USA a Velké Británie, o Židech se točí antisemitské propagandistické filmy. Nebo se použije něco, co má za úkol vyděsit lidi a sjednotit jejich názory. Uveďme si pro ukázku příklad z konce 30. let. Podle spisovatele Romana Cílka byli Hitler a vůdcové NSDAP v prvních měsících 2. sv. války znepokojeni nedostatkem válečného nadšení obyvatelstva i členů NSPAP. Proto se pokusili připravit šok, který by národ patřičně probudil z apatie. Šokem měl být nezdařený atentát na Hitlera v prostorách Měšťanského pivovaru, který se nakonec uskutečnil v listopadu 1939 (viz R. Cílek - Muž, jehož řemeslem byl zločin). Je to jedna z možných teorií - může být pravdivá, samozřejmě i nemusí. Ale podobné principy již světlo světa spatřily a určitě ještě spatří.

Schémata se neustále opakují. Cílem je vždy vytvořit emocionální vlnu, která strhne váhavce, potlačí jejich racionální myšlení (či spíše jeho zbytky) a odkloní pozornost od skutečných problémů. Pokud začne z lidí zkušenost s komunismem, terorismem apod. postupně vyprchávat, musí se opět po čase nějak oživit.

0
Vytisknout
4917

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2013