Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou

1. 12. 2013 / Štěpán Kotrba

28.února 2014 dojde k vypnutí rozhlasového vysílače ČRo 1 Radiožurnálu Topolná s LW kmitočtem 270 kHz, schopným vysílat od roku 1978 s obrovským výkonem 1,5 MW. Vzhledem k obrovské energetické náročnosti vysílače a tím pádem velkým nákladům na elektřinu, byl výkon snížen na "pouhých" 650kW. Jde o historický předěl v rozhlasovém vysílání. Dlouhá vlna 270 kHz je kořistí Československa po 2. světové válce. Původně na ní vysílal nacistický Deutslandsender.

ČRo nevlastní kmitočty, má je propůjčené od státu na základě oprávnění ČTÚ. Čili kmitočet, na kterém doteď vysílal ČRo (víceméně do zdi) v regionu ITU 1, vrátí ČTÚ. Ten s nimi nekšeftuje, neb je vázán dohodami/příděly ITU. Jaké bude další využití dlouhých vln Topolné, je otázka. Kmitočet nejspíš zůstane nevyužit, vysílač zakonzervován, jako řada dalších po světě (Finsko, Norsko, Polsko, Švédsko, Ukrajina, Nizozemí polovina ruských..., Jordánsko, Gruzie). Pravděpodobně se na něj už rozhlasové vysílání nikdy nevrátí, nejspíš budou sloužit pro telekomunikační účely - jako navigační maják či časový signál pro rádiové hodiny (jako 66,6 kHz v Taldom či 50 kHz v Irkutsku), případně k vysílání geofyzikálních Alert Message, pro polární výzkumný program a sdílení předpovědí kosmického počasí. Z Topolné lze také vysílat emergency Radio Help pro přenos informací v mimořádných situacích ve formátu HD Radio. Tento systém nemá jinou přidanou hodnotu, než právě celoplošné šíření v podmínkách katastrof velkého rozsahu. Jelikož nemáme ponorky, je České republice analogový LW vysílač s technologiemi starými 70 let na nic. Pro spotřebitelskou rádiovou digitalizaci použít nelze - pouze omezeně pro systém DRM (Digital Radio Mondiale), se kterým jsme nikdy v Evropě vážně nepočítali.

Pro Český rozhlas bylo vysílání analogového LW finančně nesmírně náročné a neefektivní. V rozhlasovém rozpočtu to znamená minus 70 milionů. Peníze za vysílání LW lze využít například na kompletní pokrytí celé republiky třiceti tematickými programy v DAB+. Takové jsou rozdíly v nákladech na šíření analogového a digitálního signálu... Bude rozhlas dávat peníze do vyzářené elektřiny pro pár radiových nadšenců nebo do šíření obsahu pro naprostou většinu posluchačů? Dnes už vysílá na LW pouze Radio Rossii (nejsilnější vysílač na světě - 2500 kW), BBC Radio 4, Deutschlandfunk, Rádio Kavkaz, turecký TRT 4, ruské Radio Majak, Evropa 1, islandské RÚV a Bělaruskije Radyjo 1. V Asii Mongolsko, kde jsou staré přijímače v každé jurtě... Všichni ostatní své LW vysílání vypli či výkonově výrazně omezili, případně na stožárech vysílají omezeně a dočasně pouze AM. USA pak chtěly v průběhu studené války provozovat na LW Public Emergency Radio of the United States, v očekávání postjaderné apokalypsy. Ani tento důvod USA nepřiměl nákladný systém realizovat... LW frekvence pod 50 kHz (ELF) se používají Velkou Británií, Ruskem, Spojenými státy, Německem a Švédskem pro šifrovaný kontakt s ponorkami.

Před devíti lety, když jsem poprvé psal o pokusu vypnout dlouhou vlnu, nebyl ještě jasný scénář digitalizace rozhlasového vysílání. Bylo tedy nanejvýš potřebné chovat se konzervativně, nechat "zálohu" a předčasně nevypínat. Dnes už je situace jiná... Digitalizace je v plném proudu a zanedlouho se dočkáme vysílání DAB+ (resp. multimediálního DMB+). Možnost distribuovat programy Českého rozhlasu do jiných zemí Evropy či třeba až na Madagaskar dnes lze jednoduše - po internetu.

Udržovat ještě dnes technologicky zastaralou a finančně náročnou technologii pro jadrnou válku či postapokalyptické scénáře geomagnetické katastrofy či nukleární havárie, která zničí většinu digitální technologie na světě nEMP explozí (či hEMP nebo explozí nejaderné elektromagnetické pulzní bomby) je poněkud paranoidní a zcela jistě to není úkolem rádia veřejné služby. Pokud dojde k vypnutí internetu, bude to taková změna, že proti tomu bude neexistence LW vysílání směšné. Střední vlnu čeká zanedlouho stejný osud, jako tu dlouhou - a důvody jsou stejné: ekonomické. Rozebírat to podrobněji nemá smysl, neb jedna etapa rozhlasového vysílání (analogová) definitivně končí, druhá (digitální, na úplně jiných frekvencích a s příjmem v úplně jiných přijímačích) začíná. Tak to prostě je a nemá smysl plakat nad smrtí kmitočtu kdysi nacistického Deutslandsenderu. R.I.P.

22. 3. 2004, Štěpán Kotrba: Český rozhlas, dlouhá vlna a odpovědnost odpovědných ZDE

National Geographic: Silné sluneční erupce ... a náš svět se sesype jak domeček z karet ZDE
0
Vytisknout
10532

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2013