Kdo je tu největší padouch?

18. 3. 2014 / Daniel Veselý

Osvědčená resuscitace Adolfa Hitlera v bitvě "Dobra proti Zlu" na Ukrajině je opět na scéně. V Hitlerovi západní svět (se špatným svědomím) spatřuje jakýsi univerzální koncentrát zla, aby předvedl svou morální superioritu nad svými protivníky. Západ měl svého poválečného Hitlera v Manuelovi Noriegovi v Panamě, Slobodanu Miloševićovi v Srbsku, Saddámovi Husajnovi v Iráku, Asadovi v Sýrii a nyní ho má v ruském prezidentu Putinovi na Krymu.

Nemá cenu se obšírněji věnovat českým komentářům o dění na Krymu napříč mediálním spektrem; i když mě dokázal zaskočit popisek k fotografii na aktualne.cz k aktuálnímu komentáři Martina Fendrycha, na níž je vyobrazen Vladimir Putin na transparentu s hitlerovskou patkou a knírkem: "Asi nejvýstižnější zobrazení ruského prezidenta na Krymu.|Foto: Reuters ZDE."

Komentář Martina Fendrycha s názvem "Anšlus Krymu, strach nad Ukrajinou a národní duch Rusů" vedle zmíněné fotografie obsahuje mimo jiné i tuto xenofobní perlu: "U Rusů platí: podej čertu prst a schlamstne celou ruku." Stavidla nenávisti byla spuštěna.

Sleduji, s jak velkým despektem jsou přijímána stanoviska ruské strany a naopak s jak velkým a nekritickým respektem jsou brána slova západních politiků, přestože jde též o pochybné morální autority.

Nic na tom, že jde o velmocenskou politiku a postoje obou znepřátelených stran je nutné vnímat se stejným kritickým odstupem a měřit je týmž metrem. Otázka legitimity nové ukrajinské vlády a jejích kroků a ruského záboru Krymu představuje vysoko hozenou rukavici pro právní experty.

Existuje kosovský precedent; tehdy šlo zřejmě o závažnější porušení mezinárodního práva, než jak jsme dnes svědky na Krymu. Tehdy došlo navíc k porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244 o tom, že Kosovo patří Srbsku, což české politické a mediální elitě příliš nevadilo, ba právě naopak. Navrch byli Srbové v Kosovu Západem bombardováni z bezpečné výšky -- a opět se souhlasem řady českých novinářů a politiků, Václava Havla nevyjímaje. Čirá paralela Kosova s Krymem však není na místě.

Vzpomeňme si, jak si tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s úsměvem na rtech potřásal pravicí s novopečeným kosovským premiérem Hashimem Thaçim, jenž byl obviněn z terorismu a páchání válečných zločinů. Schwarzenberg si nikdy nebral servítky, když šlo byznys a selektující diplomacii. Jeho diplomatické přátelství neminulo ani saúdskoarabskou věrchušku, jejíž režim můžeme počítat mezi nejhorší na světě -- ve stejné kategorii s režimem v KLDR ZDE.

Nicméně redaktor ČT Michal Kubal v reportáži z loňského roku prohlásil, že "stabilita saúdskoarabského režimu je v zájmu celého světa a o její udržení se starají i Češi" tím, že "o zdraví krále a jeho rodiny pečují čeští odborníci ZDE".

Zatímco daleko mírnější režimy v Bělorusku, na Kubě nebo v Íránu česká diplomacie ostrakizuje a démonizuje, kupodivu to neplatí pro předního vývozce a šiřitele islámského fundamentalismu do celého světa navzdory tomu, že česká diplomacie dlouhodobě podporuje boj proti radikálním islamistům. Nevím, jestli je to k smíchu nebo k pláči.

Prezident Putin má tedy nakonec pravdu, když na protesty Západu ohledně situace na Krymu vytahuje kosovskou kartu a obvinění z prosazování politiky "dvojího metru", ačkoliv je jasné, že ruské kroky na Krymu včetně referenda nejsou dvakrát legitimní.

0
Vytisknout
7022

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2014